Malá Štáhle

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malá Štáhle
Malá Štáhle
Malá Štáhle
Znak obce Malá ŠtáhleVlajka obce Malá Štáhle
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0801 551902
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Rýmařov
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 133 (2020)[1]
Rozloha 2,8 km²
Katastrální území Malá Štáhle
Nadmořská výška 588 m n. m.
PSČ 795 01
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Malá Štáhle 26
79501 Rýmařov
malastahle@tiscali.cz
Starosta Ladislav Podhorský
Oficiální web: www.malastahle.cz
Malá Štáhle
Malá Štáhle
Další údaje
Kód části obce 90352
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Štáhle (1869–1880 Malá Stohla, 1890 Malé Stáhle nebo Malá Štola, německy Klein Stohl[2]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má 133[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 281 ha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Malá Štáhle byla založena okolo roku 1540 Josefem Pňovským na Sovinci – patřila tedy jako Velká Štáhle k panství sovineckému. Osídlenci přicházeli většinou ze severních Čech, pak ze Slezska a něco také z jižních částí našeho okresu. Byl tudíž mezi osídlenci zastoupen i živel český, který však v pozdějších pohromách a v německém živlu zanikl. Za třicetileté války odešlo mnoho obyvatel z důvodů náboženských do sousedního Slezska. Mírem vestfálským neskončila válka pro zdejší kraj. Ještě v letech 1649–1652 procházela tudy vojska, která drancovala a ochuzovala obyvatelstvo. Mnohé vesnice – mezi nimi i Malá Štáhle – byly zcela vylidněny a trpěly nedostatkem i nemocemi. Teprve roku 1653 prošel zdejším krajem poslední oddíl švédských vojsk. Jen pomalu se vesnice zotavovala. A sotva se zotavila, přišel v letech 1661–1663 zhoubný mor a pak hrozný hlad. Obyvatelstvo nemělo ani dostatek otrub na zápražky na polévky, tím méně na chléb. Živelní pohromy a časná zima dokonaly zkázu. Obyvatel zůstalo ve vesnici poskrovnu.

Teprve později přicházejí léta poklidu a ozdravení Malé Štáhle. Dík dlouhému pokoji vesnice roste a obyvatelstvo se přibližuje i jakémusi blahobytu. Proto roku 1759 může dáti dědičný rychtář postaviti kapli – zasvěcenou 14 Pomocníkům (dnes s obrazem křtu Krista Pána). Kaple byla postavena z dobrého staviva. Ještě dnes – co venkovský kostelík – vévodí vesnici. V kostelíku zachovala se lidová malba na skle – 13 obrázků křížové cesty, z nichž jeden je prasklý. Škola v Malé Štáhli je mladá. Do roku 1873 docházel sem vyučovat učitel z Dolní Moravice (v některých letech také z Velké Šťáhle). Teprve toho roku stává se samostatnou jednotřídní školou. Do roku 1880 byla umístěna v různých soukromých staveních. V letech 1879–1880 byla postavena nynější školní budova, která zcela vyhovovala svému poslání.

Vesnice byla výlučně zemědělská. Za neúrodných let obyvatelstvo trpělo hladem a různými nemocemi. V roce 1865 bylo postaveno bělidlo na přízi, které bylo stále rozšiřováno, až vzniklo bělidlo a barvírna. V důsledku toho chudší obyvatelé nalezli zde trvalé zaměstnání a jejich blahobyt se velmi zvedl. Roku 1879 byl starý most přes Moravici stržen a nový most místními občany postaven. Železobetonový most na státní silnici přes Moravici byl pak zřízen roku 1924.

Další léta ubíhala v poklidu, až roku 1914 přišla první světová válka. Vesnice ji přečkala v celkovém klidu. Zřejmě její těžkosti však doléhaly na lid stejně jako v jiných krajích. Státním převratem bylo zdejší obyvatelstvo překvapeno. Nejdříve doufalo, že pohraniční oblasti (Sudety) budou přivtěleny k nově se rodící republice rakouské. Nestalo se tak a obyvatelstvo se jen těžce smířilo (z pouhé nenávisti) s faktem, že se stává součástí mladého, ale životného, Československa. A opět léta ubíhala v poklidu. Občas bylo obyvatelstvo tiskem vedeno k zápornému postoji, ba, až k nenávisti vůči Československé republice. Dá se zjistit jen málo případů, kdy bychom mohli mluvit u tehdejšího obyvatelstva o kladném poměru k našemu státu – ač celkem nepřízeň státu vůči obyvatelstvu nikdy by se nedala zjistiti. Snad špatně řešené sociální otázky prohlubovaly propast mezi námi a zdejším živlem. Tento rozpor vyvrcholil (též v důsledku lživé agitace ze sousedního Německa) roku 1938. Rozpory se stupňovaly – jejich ohlas ve vesnici byl stále větší a větší. Po Mnichově, 8. října 1938 byla Malá Štáhle obsazena německou armádou.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel Malé Štáhle podle sčítání nebo jiných úředních záznamů[3]:

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 174 167 145 157 193 173 160[p 1] 130 169 144 162 160 142[p 2] 148[p 3]
  1. z toho: 5 Čechoslováků, 155 Němců; 157 řím. kat.
  2. z toho: 114 Čechů, Moravanů a Slezanů, 22 Slováků, 3 Němci, 1 Polák; 52 řím. kat., 1 čsl. hus., 1 evang., 83 bez vyzn.
  3. z toho 84 Čechů, Moravanů a Slezanů, 11 Slováků, 1 Polák, 1 Cikán

V Malé Štáhli je evidováno 47 adres : 39 čísel popisných (trvalé objekty) a 8 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[4] Při sčítání lidu roku 2011 zde bylo napočteno 34 domů, z toho 31 trvale obydlených.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 604. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708-709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 98.  Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078-1079. 
  4. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-25. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]