Zátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zátor
Znak obce ZátorVlajka obce Zátor
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0801 597988
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Okres (LAU 1) Bruntál (CZ0801)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Krnov
Historická země Slezsko
Katastrální výměra 19,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 188 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 368 m n. m.
PSČ 793 16
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa obecního úřadu Zátor 107
793 16 Zátor
Starosta Ing. Salome Sýkorová
Oficiální web: www.zator.cz
Email: obec@zator.cz
Zátor
Zátor
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Zátor (německy Seifersdorf,[2] polsky Zator) se nachází v okrese BruntálMoravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Obcí protéká řeka Opava a potok Zátoráček. V obci stojí kostel nejsvětější Trojice.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Obec Zátor sousedí na severovýchodě s Branticemi, na jihovýchodě s Lichnovem a na západě s Miloticemi nad Opavou, Novými Heřminovy a Čakovou. Od okresního města Bruntál je vzdálena 11 km a od krajského města Ostrava 55,5 km.

Geomorfologicky patří Zátor k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšších poloh – něco přes 600 m n. m.. – dosahuje území obce na jihu na svahu Velkého Tetřeva (674 m n. m., již v Miloticích nad Opavou) i na severu na svahu Radimského kopce (638 m n. m., již v Branticích), ale nejvyššími vrchy na katastru jsou Holubí vrch (599 m n. m.), Zadní vrch (566 m n. m.), Srnčí (565 m n. m.), Zátorský vrch (513 m n. m.) a Ostroh (528/527 m n. m.).

Území Zátoru patří do povodí Odry, resp. Opavy. Řeka Opava rovněž Zátorem, resp. jeho částí Loučkami protéká směrem z jihozápadu na severovýchod. V Loučkách přijímá zleva Čakovský potok a Hradský potok a zprava potok Zátoráček, který protéká samotným Zátorem směrem z jihu na sever.

Území obce pokrývá z 44,5 % zemědělská půda (20,5 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 45 % les a z 9,5 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

V minulosti byla od roku 1980 do 1990 součástí obce i Čaková.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ves a tvrz Sator (lat. „oráč“, pluh je na místní pečeti) se poprvé písemně připomíná v roce 1377, kdy ji vlastnil Štěpán z Varanova. Tak byla uvedena v listině, již se synové opavského knížete Mikuláše II. podělili o otcovské dědictví. Tehdy vzniklo krnovské panství, které obdržel Jan I. Zátor patřil místnímu vladyckému rodu. Roku 1409 obýval tvrz Bohuš ze Zatora, v roce 1413 byl ve vsi zákupní fojt. V zemských deskách krnovských se toho roku objevil vedle latinského de Zator i německý název Zeyffersdorf, zřejmě tehdy tvrz a „dolní“ ves splynuly s „horní“ vsí jako jeden majetek, pro který se setrvačností užívalo obou názvů.

Ve válkách mezi králem Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem se tehdejší krnovský kníže Jan přidal na stranu krále Jiřího, byl roku 1474 zajat a jeho panství se ujal vítěz Matyáš. Zátor byl zřejmě v této uherské válce vypleněn. Pak byla pustá ves Zátor několikrát prodána. Roku 1783 byla postavena panem Katzerem dnešní farní budova, stáje, chlévy. Byla postavena zeď kolem hřbitova. Také nechal upravit pramen místní železité kyselky a vodu úředně přezkoušet a u c. k. zemského gubernia „aprobovat“. V roce 1806 poznamenáno, že kyselka byla hojně čerpána a užívána a dokonce vyvážena do jiných míst.

V roce 1834 bylo v Zátoru 105 domů s 612 obyvateli, v Loučkách 95 domů s 593 obyvateli. Rok 1848 znamenal zrušení roboty a také bylo publikováno císařské nařízení o zrušení dědičného rychtářství a starých obecních rad, od té chvíle si měly obce rychtáře volit. Zákon o obcích ze dne 17. března 1849 prosadil zásadu, že základem svobodného státu je svobodná obec. Obecní zastupitelstvo je voleno občanstvem, rozděleným podle výše placených daní do čtyř volebních tříd, skládá se ze starosty, tří obecních radních a zastupitelstva. Od roku 1850 se staly správními jednotkami říše tzv. politické okresy místo dosavadních panství. Obce zátorské farnosti příslušely okresnímu hejtmanství v Krnově. 15. října 1872 byla uvedena do provozu železnice Olomouc- Bruntál- Krnov -Opava. Zastávka v Zátoru byla zřízena a otevřena až 1. srpna 1892. Roku 1900 pracovala v Loučkách škrobárna. V roce 1919 byla obec elektrifikována.

7. října 1938 vstoupila německá armáda od Krnova do údolí Opavy. Současně s ní projel Adolf Hitler po okresní silnici přes Loučky do Bruntálu a byl obyvatelstvem radostně vítán. 6. května 1945 vstoupily ruské jednotky do Zátoru, německé jednotky, které měly na faře lazaret, se stáhly na sever. Hlavní transport Němců odešel ze Zátoru 6. května 1946. Přibývalo českých osídlenců. Bohoslužby byly slouženy česky i německy. Většina nových osídlenců musela být ze Slezska, Zátorští pocházeli z Frýdecka, Kozlovic u Frenštátu i z Hané. V roce 1949 bylo v Zátoru založeno JZD, Zátor a Loučky spojeny v jednu obec se společným MNV.

Obec byla zasažena ničivými povodněmi v letech 1996 a 1997. Škody po povodni v roce 1997 byly v obci Zátor odhadnuty na 70 miliónů korun. V rámci povodně bylo nařízeno 7 demolic, 5 objektů bylo pobouráno, 7 objektů bylo dlouhodobě neobyvatelných a 180 domů bylo dlouhou dobu vlhké. Dnes již nejsou po povodních žádné památky.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel celé obce Zátor podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3][4][5][6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1459 1520 1567 1434 1534 1564 1610[p 1] 1604 1113 1179 1014 1126 1119 1183[p 2]
  1. z toho: 34 Čechoslováků, 1544 Němců; 1522 řím. kat., 68 evang., 2 čsl., 3 izrael., 15 bez vyzn.
  2. z toho: 1 143 Čechů, Moravanů a Slezanů, 32 Slováků, 2 Němci, 2 Poláci; 283 řím. kat., 5 čsl. hus., 7 evang., 2 pravosl., 831 bez vyzn.

V celé obci Zátor je evidováno 405 adres: 368 čísel popisných (trvalé objekty) a 37 čísel evidenčních (dočasné či rekreační objekty).[7] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 336 domů, z toho 293 trvale obydlených. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 1219 obyvatel.

Počet obyvatel samotného Zátoru podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[3]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1939 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 754 775 827 739 836 794 785[p 1] 814 562 609 480 525 486 510
  1. z toho: 16 Čechoslováků, 760 Němců; 756 řím. kat., 20 evang., 2 čsl., 7 bez vyzn.

V samotném Zátoru je evidováno 195 adres: 166 čísel popisných a 29 čísel evidenčních.[8] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 151 domů, z toho 130 trvale obydlených.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Udělení praporu a znaku obci Zátor: dne 18. prosince 2000 předal předseda Poslanecké sněmovny ČR Václav Klaus starostovi obce Zátor (1998–2002) Jaroslavu Skřivánkovi. Návrh a výtvarné zpracování nynějšího znaku a praporu výtvarně zpracoval starosta obce Jaroslav Skřivánek. Návrh znaku a praporu obce byl schválen heraldickou komisí Poslanecké sněmovny ČR.

Největší firmou co do objemu realizované výroby i počtu zaměstnanců je fa IKTUS, spol. s r. o., která vyrábí kuchyňský nábytek a zaměstnává cca 200 zaměstnanců. Druhá největší firma – UNEKO, spol. s r. o., se sídlem v Nových Heřminovech, pobočný závod Zátor, se zabývá strojírenskou výrobou a zaměstnává cca 70 zaměstnanců. Na třetím místě fa AGROZAT Zátor, spol. s r. o., poskytuje jako jedna z mála pracovní příležitosti v zemědělství. Předmětem hospodaření je rostlinná i živočišná výroba.

V roce 2007 založil Zátor společně s obcemi Brantice a Čaková spolek Loučka, přes který by měly obce společně žádat o dotace na odkanalizování obcí. Předsedkyní spolku je Ing. Salome Sýkorová.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Bert Rudolf (1905–1992), skladatel, dirigent a hudební kritik

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 821. 
  3. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006.2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 710-711. 
  4. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59. 
  5. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online. 
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1082-1083. 
  7. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  8. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  9. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-22]. Identifikátor záznamu 142871 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]