Brantice
| Brantice | |
|---|---|
 Zámek | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0801 597210 |
| Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Krnov |
| Okres (LAU 1) | Bruntál (CZ0801) |
| Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
| Historická země | Slezsko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°3′49″ s. š., 17°37′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 359 (2022)[1] |
| Rozloha | 26,73 km² |
| Nadmořská výška | 341 m n. m. |
| PSČ | 793 93 |
| Počet domů | 494 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | čp. 121 starosta@brantice.cz |
| Starosta | Vladimír Dofek |
| Oficiální web: www | |
  Brantice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 597210 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brantice (německy Bransdorf,[3], polsky Brancice) jsou obec v okrese Bruntál. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1222 z darovací listiny markraběte Vladislava Jindřicha, který daroval ves komořímu Bernhardovi. V roce 1377 připadla ves ke Krnovskému knížectví. V roce 1449 je v obci zmiňována tvrz. V sedmdesátých letech 16. století v místě staré tvrze vystavěl kancléř Jeroným Reinwald zámek. V roce 1711 byla zahájená přestavba zámku (majitel Bohumil Tracha z Březí). V roce 1901 se stali majiteli Lichtensteinové.[4] Dlouhou dobu po válce byl zámek využívaný jako sklad léčiv. V letech 1890–1900 byl založen zámecký park.
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Obec Brantice sousedí na severu s Hošťálkovy, na severovýchodě a východě s Krnovem, na jihu s Býkovem-Láryšovem a Lichnovem a na západě se Zátorem, Čakovou a Krasovem. Od okresního města Bruntál je vzdálena 14 km a od krajského města Ostrava 54 km.
Geomorfologicky patří Brantice k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina). Nejvyšším vrcholem je Uhlák (667/666 metrů) na severní hranici s Hošťálkovy, dále Radimský kopec (638 metrů), Bednářský vrch na hranici s Krnovem (588 metrů), Dubový vrch (529/528 metrů), na jižní straně je nejvyšší Kamenný vrch (531 metrů). Na pahorku Kopřivné se nachází přírodní rezervace Radim, s jedinečným zbytkem jedlobučiny, místy suťového charakteru s původním jesenickým modřínem, s vtroušeným klenem a jilmem horským.[4]
Území Brantic patří do povodí Odry, resp. Opavy, které také protéká středem obce směrem z jihozápadu (z Louček) na severovýchod (do Krnova). V Branticích přijímá ze severovýchodu přitékající říčku Krasovku; ta protéká osadou Radimí, ve které se nachází i stejnojmenný rybník.
Katastrální území měří 2671 ha.[4] Území obce pokrývá z 43,5 % zemědělská půda (28 % orná půda, 12,5 % louky a pastviny), z 49,5 % les a z 4 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930[p 1] | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 659 | 1 726 | 1 759 | 1 598 | 1 716 | 1 807 | 2 120 | 2 116 | 1 376 | 1 467 | 1 394 | 1 200 | 1 100 | 1 174[p 2] |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1939 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 126 | 1 168 | 1 222 | 1 117 | 1 211 | 1 327 | 1 599[p 3] | 1 561 | 1 058 | 1 119 | 1 046 | 938 | 886 | 956 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Ve znaku obce jsou tři figury, které znázorňují počet tří historických vsí Brantice a Radim (zlatá radlice), Radimek (stříbrné kolo). Stříbrný drak ve zlaté zbroji chrlící červený oheň pochází z erbu Trachů z Březí majitelů panství v období 1668–1711. Barvy žlutá a modrá značí historické spojení s krnovským knížectvím.
Znak byl obci udělen 14. února 2001 a předán předsedou poslanecké sněmovny. Současně byl udělen i prapor.[4]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi stojí památkově chráněný brantický zámek,[9], kostel Nanebevzetí Panny Marie[10] a bývalá fara (čp. 163) je kulturní památkou ČR.[11] K dalším pamětihodnostem patří socha svatého Jana Nepomuckého.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Fara
Obecní úřad
Železniční stanice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ z toho: 56 Čechoslováků, 1991 Němců; 2038 řím. kat., 57 evang., 11 čsl., 7 bez vyzn.
- ↑ z toho: 1 115 Čechů, Moravanů a Slezanů, 34 Slováků, 2 Němci, 4 Poláci; 282 řím. kat., 5 čsl. hus., 19 evang., 4 pravosl., 781 bez vyzn.
- ↑ z toho: 55 Čechoslováků, 1485 Němců; 1549 řím. kat., 25 evang., 11 čsl., 7 bez vyzn.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 827.
- ↑ a b c d Brantice obec. www.brantice.cz [online]. [cit. 2017-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-13.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 706–707.
- ↑ Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 59.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2010-03-16 [cit. 2010-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1074–1075.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000126938 : Zámek Brantice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000130259 : Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-10]. Identifikátor záznamu 1000141262 : Bývalá fara. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [3].
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MICHL-BERNARD, Alexandr. Brantice a Radim. Z historie obcí. Brantice: Obec Brantice, 2019. 229 s. ISBN 978-80-270-5775-7.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brantice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Brantice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
