Prudník
| Prudník Prudnik | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 50°19′15″ s. š., 17°34′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství | Opolské |
| okres | Prudník |
  Prudník | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,48 km² |
| Počet obyvatel | 21 170 (2018) |
| Hustota zalidnění | 1 033,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Grzegorz Zawiślak |
| Vznik | 1255 |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu |
ul. Kościuszki 3 48-200 Prudnik |
| Telefonní předvolba | (+48) 77 |
| PSČ | 48-200 |
| Označení vozidel | OPR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prudník (také Proudník, Nové Město[1], polsky 
Prudnik; německy Neustadt in Oberschlesien, Neustadt an der Prudnik[2]; latinsky Prudnicium; slezsky Prudnik, Prōmnik[3]; slezskoněmecky Neustoadt) je město v jižním Polsku ve Opolském vojvodství, sídlo okresu a gminy Prudnik a spolu s Vrbnem pod Pradědem sídlem euroregionu Praděd. Leží na řekách Prudník a Zlatý potok, na hranicích Opavské pahorkatiny (Slezská nížina) a jihozápadní části Zlatohorské vrchoviny,[4] na historickém území Horního Slezska. V roce 2018 v něm žilo 21 170 obyvatel.[5]
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Prudník leží v jižní části Opolského vojvodství, na rozhraní Zlatohorské vrchoviny a Opavské pahorkatiny (Slezská nížina),[4] nad řekou Prudník a jejím levým přítokem Zlatým potokem, na silniční a železniční trase Katovice – Lehnice zhruba v půli cesty mezi oběma městy. Uvnitř hranic města se nachází Kaple hora (Kapliczna Góra) s 320 metry, Klášterní kopec (Klasztorne Wzgórze) s 316 metry, Kraska s 391 metry, Okopowa s 388 metry, Wróblik s 396 metry a Zbylut s 353 metry.
Povrch města činí dle dat z 30.06.2018 20,48 km².
Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]
Administrativně se dnes město dělí do 9 částí:[6]
- Górka
- Kolonia Karola Miarki
- Lipno
- Młyn Czyżyka
- os. Jasionowe Wzgórze
- os. Karola Miarki
- os. Tysiąclecia
- os. Wyszyńskiego
- os. Zacisze
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Prudník je počeštěná podoba původního tvaru Prądnik, který byl snad nejprve jménem zdejší řeky (potoka o živém proudu). Pak bylo jméno přeneseno i na sídlo u řeky. Protože v polovině 13. století do okolí směrovaly osídlovací aktivity z českého území (v letech 1255-1259 Vok I. z Rožmberka založil zde několik vsi a u řeky Prudník gotický hrádek Wogendrossel) bylo slovanské jméno řeky a města zapisováno s u, česko-moravskou střídnicí za původní (i polské) nosové o, tj. ą. Spolu s lokací na německém právu (1279, Jindřich I. z Rožmberka) město získalo nové, německé jméno, Neustadt (Nové Město, lat. Neostadium), avšak staré jméno bylo pořad v užití (1331 Prudnik). Od 15. století fixaci tvarů Prudník resp. Prúdník přispělo zde užívání češtiny v činnosti administrativní a právní. Ještě v 16. a 17. století se v českých pramenech střídají jména Prudník, Proudník, Nejštát, Nové Město. Ve Slezsku bylo jméno města používáno s přívlastkem „polský“. Svědectví o polsky mluvícím obyvatelstvu tehdejšího Prudnicka podal Prudníčan Mikuláš Henelius (Polonis Prudnica[7]). Určení polnisch (Polnisch Neustadt) bylo prý zamítnuto v roce 1708, údajně z praktických důvodů, aby případní obchodníci místo na jih Slezska nemířili do Polska.[8] V 19. století se v několika polských publikacích zaváděla rekonstruovaná podoba Prądnik.[8] Nicméně v řeči okolního obyvatelstva (polské nářečí slezské) se jméno ve tvaru Prudnik zachovalo do 20. stol. Oficiálním jménem města je od roku 1946.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do paleolitu.[9] V 1255 postavil český plukovník maršál Vok I. z Rožmberka hrad nad řekou Prudník na úpatí Zlatohorské vrchoviny. V 1279 získalo město magdeburská městská práva od Jindřicha I. z Rožmberka. První písemná zmínka o městečku pochází z roku 1302. V roce 1337 předal český král Jan Lucemburský Prudník kníže Boleslavovi I. Falkenberskému.[10] Prudník stal součástí Opolské knížectví.[11] V roce 1373 vypukla ve městě epidemie moru.[12]
Boleslav V. Heretik se za účelem získání spojenectví polského krakovského dvora oženil s mezi lety 1417-1419 s nevlastní dcerou polského krále Vladislava Jagelly, Alžbětou. Tato událost vedla k vytvoření Bolkova samostatného údělu, nejprve zahrnujícímu jen polovinu Horního Hlohova s příslušným zbožím, později rozšířeným o polovinu Prudniku. V obou městech držel jejich druhou polovinu jeho strýc, Bernard Opolský.[13] Rozvoj města přerušil roku 1428 vpád husitů, kteří město obsadili a vyrabovali.[14]
V roce 1477 Mikuláš II. Opolský a Jan II. Opolský získali oblast kolem města Prudník. V roce 1592 Metychové z Čečova získali zámek v Łące Prudnické, který se stal centrem jejich panství. V té době vlastnili také několik vesnic v okolí Prudníku.[15]
Okolí města Prudník patřilo do roku 1629 k diecézi olomoucké. Jako součást Opolského knížectví patřilo do roku 1742 Zemím Koruny české, resp. Habsburské monarchii. Po první slezské válce připadlo Prusku. Během sedmileté války to byla scéna krvavého překvapivého útoku na Pruské vojáky, když pochodovali z města.[16] V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi. Do konce druhé světové války leželo na území německého státu (Německého císařství, Výmarské republiky, Třetí říše).
V 26. září 1944 byl v textilním mlýně Schlesische Feinweberei AG (nyní Frotex) v Prudníku založen sub-tábor Auschwitz.[17] Prudník byl zastávkou na pochodu smrti v posledních měsících druhé světové války, pro válečné zajatce převedené nacisty z celé Evropy na krátery postavené v okupovaném Polsku.[18] Rudá armáda zachytila Prudnik 18. března 1945.
Po druhé světové válce se celá oblast někdejšího Pruského Slezska stala na základě rozhodnutí Velké trojky součástí socialistického Polska. Město dostalo polské pojmenování Prądnik. Byli do Prudníka přesídleni obyvatelé města Nadvirna (m.j.) v Stanislavovském vojvodství, která dnes leží na území Ukrajiny. Zbývající německá populace byla vyloučena. Jméno města bylo změněno k Prudnik v 1946.[19] V červnu 1945 československá armáda krátce oblast obsadila, nakonec byla ale celá sporná oblast přičleněna k Polsku.[20]
V letech 1954–1955 nechaly komunistické orgány kardinála Wyszyńského uvěznit v kostele svatého Josefa v Prudníku.
V září 1980, 1500 pracovníků Frotex a hasičů z Prudnik hasičského sboru šel na největší anti-komunistické stávky v Opolském vojvodství. Stávka trvala 5 dnů (5-10 září).
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
|
|
Památky[editovat | editovat zdroj]
- staré město
- farní kostel sv. Michaela archanděla z let 1730–1738
- kostel svatého Petra a Pavla a klášter milosrdných bratří z let 1783–1787
- ruina kláštera z 18. stol.
- kaple z 19. stol.
- kaple z 18. stol.
- presbytář z 18./19. stol.
- hřbitov z roku 1870
- Židovský hřbitov z 19. stol.
- letniční církev
- park z 19. stol.
- hradní věž (Vokova věž) z 13. stol.
- obranné zdi z 15. stol.
- radnice z 18. stol.
- katolický dům z 19. stol.
- kulturní dům z 19. stol.
- vila z 19. stol.
- městská koupel z 20. stol.
- lékařská střední škola z roku 1873
- hospoda z 18. stol.
- vodní mlýn z roku 1788
- II střední škola z 20. stol.
- klášter františkánů z roku 1852
- Mariánský sloup z roku 1694
- socha sv. Jana Nepomuckého
Sport[editovat | editovat zdroj]
Fotbal prezentuje Sportovní klub MKS Pogoń Prudnik, založený 15.09.1945
Úspěšným je košíkářský tým KS Pogoń Prudnik.
Ve městě je také klub lukostřelby Obuwnik Prudnik.
Rodáci a osobnosti města[editovat | editovat zdroj]
- Vok I. z Rožmberka († 4. června 1262), zakladatel města, nejvyšší maršálek Království českého, hejtman v Horních Rakousích a ve Štýrsku
- Thomas von Schröer (1588–1641), vratislavský soudní tajemník, německý básník
- Mikuláš Henelius (1582–1656), slezský kronikář
- Daniel Löbrinus Novoměstský (1585–1623), český kazatel v Liběchově n. Labem, překladatel a náboženský spisovatel
- Matthäus Apelles von Löwenstern (1594–1648), německý hudební skladatel
- Klara Wolff (1805–1853), spoluzakladatelka řádu sester sv. Alžběty Congregatio Sororum a Sancta Elisabeth
- Karol Dziatzko (1842–1903), klasický filolog a bibliolog, ředitel univerzitních knihoven ve Vratislavi a v Gotinkách
- Samuel Fränkel (1801–1881), židovský podnikatel, zakladatel textilky (S. Fränkel) v Prudníce, dnes Frotex S.A.
- Eugen Fraenkel (1853–1925), významný patolog a bakteriolog, působil v Hamburku
- Max Pinkus (1857–1934), židovský podnikatel a mecenáš
- Paul Bahlmann (1857–1937), německý spisovatel
- Felice Bauerová (1887–1960), snoubenka Franze Kafky
- Bernd Scholz (1911–1969), hudební skladatel
- Walter Odersky (* 1931), předseda Spolkového soudního dvoru SRN
- Dietrich Unkrodt (1934–2006), berlínský hudebník, průkopník sólové hry na tubě
- Gerard Bernacki (1942–2018), římskokatolický církevní představitel
- Jan W. Góra OP (1948–2015), kaplan studentské komunity v Poznani, tvůrce a lídr cyklu setkání mládeže Lednica 2000
- Peter Peschel (* 1972), německý fotbalista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Hradní věž (Vokova věž)
Radnice
Nádraží
Frotex S.A.
Kostel svatého Michala
Městský park
Socha sv. Jana Nepomuckého
Letniční kostel
_-_tower.jpg)
.jpg)
_ID_628446.jpg)
.jpg)
.jpg)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapa Moravy a Slezska z 1888 roku
- ↑ KRETSCHMER, Konrad. Historische Geographie von Mitteleuropa. [s.l.]: BoD – Books on Demand 666 s. Dostupné online. ISBN 978-3-8460-0361-9. (německy) Google-Books-ID: 4T7y3A4Bf7sC.
- ↑ OLESCH, Reinhold. Der Wortschatz der polnischen Mundart von Sankt Annaberg. Wiesbaden: Kommission bei Otto Harrassowitz, 1958. (anglicky)
- ↑ a b Prudnik. www.mimuw.edu.pl [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online.
- ↑ GUS. Ludność. Stan i struktura oraz ruch naturalny w przekroju terytorialnym w 2018 r. Stan w dniu 30 VI. stat.gov.pl [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Dane z państwowego rejestru nazw geograficznych - PRNG. Główny Urząd Geodezji i Kartografii [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Mikołaj Henel, Silesiogfraphia 1613
- ↑ a b http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/27
- ↑ Sekretna strona Polski. Jakie tajemnice kryje nasz kraj? - Gazetakrakowska.pl. - Gazetakrakowska.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ www.skladnica-gornoslaska.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Weltzel, Augustyn (2005). Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku. Opole: Wydawnictwo MS.
- ↑ Tygodnik Prudnicki - Miasto w ogniu. www.tygodnikprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ RADEK, David. Bolek V. Opolský (okolo 1400-†1460): život a legenda.. první. vyd. Opava: [s.n.], 2018. 310 s. ISBN 978-80-7510-282-9. S. 121.
- ↑ OLEKSIK, Alojzy. Silva rerum. Pokłosie. [s.l.]: Verlag_PK 200 s. Dostupné online. ISBN 978-83-62995-39-4. (polsky) Google-Books-ID: YFi0LC45RkUC.
- ↑ Łąka Prudnicka. Zamki znane i nieznane [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ The London Magazine, Or, Gentleman's Monthly Intelligencer. [s.l.]: R. Baldwin 754 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: s8gqAAAAYAAJ.
- ↑ Neustadt / Auschwitz sub-camps / History / Auschwitz-Birkenau. auschwitz.org [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ OPOLE, Radio. Prudnicki obóz śmierci - Radio Opole. radio.opole.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Zarządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 7 maja 1946 r. o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ DEREŃ, Andrzej. Tygodnik Prudnicki - HISTORIA: ZDOBYLI PRUDNIK NA WOZIE DRABINIASTYM. www.tygodnikprudnicki.pl [online]. [cit. 2020-12-19]. Dostupné online.
- ↑ Rejestr zabytków nieruchomych woj. opolskiego, s. 110–113
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prudník na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Prudník ve Wikislovníku- Oficiální stránky
