Prudník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prudník
Prudnik
Collage of views of Prudnik.png
Prudník – znak
znak
Prudník – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 265 m n. m.
Časové pásmo SEČ/SELČ
Stát PolskoPolsko Polsko
vojvodství Opolské vojvodství Opolské
okres Prudník
Prudník
Prudník
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 20,48 km²
Počet obyvatel 21 170 (2018)
Správa
Starosta Grzegorz Zawiślak
Vznik 1255
Oficiální web www.prudnik.pl
Adresa obecního úřadu ul. Kościuszki 3
48-200 Prudnik
Telefonní předvolba (+48) 77
PSČ 48-200
Označení vozidel OPR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prudník (také Proudník, Nové Město[1], polsky Prudnik; německy Neustadt in Oberschlesien; latinsky Prudnicium; slezsky Prudńik) je město v Opolském vojvodství v polském Slezsku. Sídlo okresu a gminy Prudnik. V letech 1975–1998 správně patřilo do starého Opolského vojvodství.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází v jižní části Opolského vojvodství na řece Prudník (levý přítok Osoblahy) na hranicích Opavské pahorkatiny a jihozápadní části Zlatohorské vrchoviny.

Městem prochází dvoukolejná železniční trať NysaKędzierzyn-Koźle.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Prudník je počeštěná podoba původního tvaru Prądnik, který byl snad nejprve jménem zdejší řeky (potoka o živém proudu). Pak bylo jméno přeneseno i na sídlo u řeky. Protože v polovině 13. století do okolí směrovaly osídlovací aktivity z českého území (v letech 1255-1259 Vok I. z Rožmberka založil zde několik vsi a u řeky Prudník gotický hrádek Wogendrossel) bylo slovanské jméno řeky a města zapisováno s u, česko-moravskou střídnicí za původní (i polské) nosové o, tj. ą. Spolu s lokací na německém právu (1279, Jindřich I. z Rožmberka) město získalo nové, německé jméno, Neustadt (Nové Město, lat. Neostadium), avšak staré jméno bylo pořad v užití (1331 Prudnik). Od 15. století fixaci tvarů Prudník resp. Prúdník přispělo zde užívání češtiny v činnosti administrativní a právní. Ještě v 16. a 17. století se v českých pramenech střídají jména Prudník, Proudník, Nejštát, Nové Město. Ve Slezsku bylo jméno města používáno s přívlastkem „polský“. Svědectví o polsky mluvícím obyvatelstvu tehdejšího Prudnicka podal Prudníčan Mikuláš Henelius (Polonis Prudnica[2]). Určení polnisch (Polnisch Neustadt) bylo prý zamítnuto v roce 1708, údajně z praktických důvodů, aby případní obchodníci místo na jih Slezska nemířili do Polska.[3] V 19. století se v několika polských publikacích zaváděla rekonstruovaná podoba Prądnik.[3] Nicméně v řeči okolního obyvatelstva (polské nářečí slezské) se jméno ve tvaru Prudnik zachovalo do 20. stol. Oficiálním jménem města je od roku 1946.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek v Prudníku
Německá vojenská přehlídka v Prudníku
Antikomunistické demonstrace v Prudníku

První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do neolitu. V roce 1259 založil český rytíř Vok I. z Rožmberka v obranném ohybu řeky Prudník hrad a jeho syn Jindřich získal městská práva v roce 1279. V roce 1337 se stal součástí Opolské knížectví.[4]

V roce 1526 bylo město zabaveno habsburskou monarchií. V 1562, Opolsko-ratibořské knížectví přijal usnesení, které nutilo Židy prodávat jejich domy, platit jejich dluhy a opustit vévodství v roce. Na základě tohoto usnesení, v roce 1564, bylo Židům nařízeno opustit Prudník, ale Krzysztof Prószkowski, který zde pronajal půdu, nechal je zůstat do roku 1570.[5] Po smrti posledního opolského piastského kníže ho přímo ovládali Němci.

V roce 1742 bylo město začleněno do Pruska. Během sedmileté války to byla scéna krvavého překvapivého útoku na Prusky, když pochodovali z města.[6]

V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi.

V 7. září 1938 navštívil Prudnik Adolf Hitler spolu s Hermannem Göringem, Heinrichem Himmlerem, Gerdem von Rundstedtem, Erhardem Milchem, Hansem-Jürgenem Stumpffem, Josefem Wagnerem a Hellmutem Körnerem.[7][8]

V 26. září 1944 byl v textilním mlýně Schlesische Feinweberei AG (nyní Frotex) založen sub-tábor Auschwitz v Prudníku.[9] Prudník byl zastávkou na pochodu smrti v posledních měsících druhé světové války, pro válečné zajatce převedené nacisty z celé Evropy na krátery postavené v okupovaném Polsku.[10] Rudá armáda zachytila Prudnik 18. března 1945.

Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl Prudník podle Postupimská konference převezen z Německa do Polska a původním polským názvem Prądnik. Zbývající německá populace byla vyloučena a nahrazena polskými kolonisty a uprchlíky převedenými z Kresy v bývalých polských východních územích. Jméno města bylo změněno k Prudnik v 1946.[11]

V září 1980, 1500 pracovníků Frotex a hasičů z Prudnik hasičského sboru šel na největší anti-komunistické stávky v Opolském vojvodství. Stávka trvala 5 dnů (5-10 září). W strajku uczestniczyli także Włodzimierz Pucek i Józef Świerkosz.

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok Počet obyvatel
1534 114
1667 2558
1754 2905
1800 3469
1868 9735
1890 17 577
1925 17 052
1939 17 339
Rok Počet obyvatel
1946 10 886
1962 18 200
1980 22 402
1990 26 400
2000 23 800
2008 22 787
2012 21 979
2018 21 170

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mapa Moravy a Slezska z 1888 roku
  2. Mikołaj Henel, Silesiogfraphia 1613
  3. a b http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/27
  4. Weltzel, Augustyn (2005). Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku. Opole: Wydawnictwo MS.
  5. Walerjański, Dariusz. Z dziejów Żydów na Górnym Śląsku do 1812 roku
  6. The London Magazine, Or, Gentleman's Monthly Intelligencer. [s.l.]: R. Baldwin 754 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: s8gqAAAAYAAJ. 
  7. Wizyta Hitlera w Prudniku. Regiopedia, Opolskie, encyklopedia regionów. web.archive.org [online]. 2018-07-14 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. ul. Dworcowa, Prudnik - zdjęcia. polska-org.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  9. Neustadt / Auschwitz sub-camps / History / Auschwitz-Birkenau. auschwitz.org [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  10. OPOLE, Radio. Prudnicki obóz śmierci - Radio Opole. radio.opole.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (polsky) 
  11. Zarządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 7 maja 1946 r. o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]