Prudník
| Prudník Prudnik | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 50°19′15″ s. š., 17°34′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |
 Polsko |
| vojvodství |
 Opolské |
| okres | Prudník |
  Prudník | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 20,48 km² |
| Počet obyvatel | 21 170 (2018) |
| Správa | |
| Starosta | Grzegorz Zawiślak |
| Vznik | 1255 |
| Oficiální web |
www |
| Adresa obecního úřadu |
ul. Kościuszki 3 48-200 Prudnik |
| Telefonní předvolba | (+48) 77 |
| PSČ | 48-200 |
| Označení vozidel | OPR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prudník (také Proudník, Nové Město[1], polsky Prudnik; německy Neustadt in Oberschlesien; latinsky Prudnicium; slezsky Prudńik) je město v Opolském vojvodství v polském Slezsku. Sídlo okresu a gminy Prudnik. V letech 1975–1998 správně patřilo do starého Opolského vojvodství.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází v jižní části Opolského vojvodství na řece Prudník (levý přítok Osoblahy) na hranicích Opavské pahorkatiny a jihozápadní části Zlatohorské vrchoviny.
Městem prochází dvoukolejná železniční trať Nysa – Kędzierzyn-Koźle.
Jméno[editovat | editovat zdroj]
Prudník je počeštěná podoba původního tvaru Prądnik, který byl snad nejprve jménem zdejší řeky (potoka o živém proudu). Pak bylo jméno přeneseno i na sídlo u řeky. Protože v polovině 13. století do okolí směrovaly osídlovací aktivity z českého území (v letech 1255-1259 Vok I. z Rožmberka založil zde několik vsi a u řeky Prudník gotický hrádek Wogendrossel) bylo slovanské jméno řeky a města zapisováno s u, česko-moravskou střídnicí za původní (i polské) nosové o, tj. ą. Spolu s lokací na německém právu (1279, Jindřich I. z Rožmberka) město získalo nové, německé jméno, Neustadt (Nové Město, lat. Neostadium), avšak staré jméno bylo pořad v užití (1331 Prudnik). Od 15. století fixaci tvarů Prudník resp. Prúdník přispělo zde užívání češtiny v činnosti administrativní a právní. Ještě v 16. a 17. století se v českých pramenech střídají jména Prudník, Proudník, Nejštát, Nové Město. Ve Slezsku bylo jméno města používáno s přívlastkem „polský“. Svědectví o polsky mluvícím obyvatelstvu tehdejšího Prudnicka podal Prudníčan Mikuláš Henelius (Polonis Prudnica[2]). Určení polnisch (Polnisch Neustadt) bylo prý zamítnuto v roce 1708, údajně z praktických důvodů, aby případní obchodníci místo na jih Slezska nemířili do Polska.[3] V 19. století se v několika polských publikacích zaváděla rekonstruovaná podoba Prądnik.[3] Nicméně v řeči okolního obyvatelstva (polské nářečí slezské) se jméno ve tvaru Prudnik zachovalo do 20. stol. Oficiálním jménem města je od roku 1946.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
První lidské stopy v současné městské oblasti jsou datovány do neolitu. V roce 1259 založil český rytíř Vok I. z Rožmberka v obranném ohybu řeky Prudník hrad a jeho syn Jindřich získal městská práva v roce 1279. V roce 1337 se stal součástí Opolské knížectví.[4]
V roce 1526 bylo město zabaveno habsburskou monarchií. V 1562, Opolsko-ratibořské knížectví přijal usnesení, které nutilo Židy prodávat jejich domy, platit jejich dluhy a opustit vévodství v roce. Na základě tohoto usnesení, v roce 1564, bylo Židům nařízeno opustit Prudník, ale Krzysztof Prószkowski, který zde pronajal půdu, nechal je zůstat do roku 1570.[5] Po smrti posledního opolského piastského kníže ho přímo ovládali Němci.
V roce 1742 bylo město začleněno do Pruska. Během sedmileté války to byla scéna krvavého překvapivého útoku na Prusky, když pochodovali z města.[6]
V následujících letech se tato oblast stala významným centrem řemesel, zejména výroby tkanin a výroby obuvi.
V 7. září 1938 navštívil Prudnik Adolf Hitler spolu s Hermannem Göringem, Heinrichem Himmlerem, Gerdem von Rundstedtem, Erhardem Milchem, Hansem-Jürgenem Stumpffem, Josefem Wagnerem a Hellmutem Körnerem.[7][8]
V 26. září 1944 byl v textilním mlýně Schlesische Feinweberei AG (nyní Frotex) založen sub-tábor Auschwitz v Prudníku.[9] Prudník byl zastávkou na pochodu smrti v posledních měsících druhé světové války, pro válečné zajatce převedené nacisty z celé Evropy na krátery postavené v okupovaném Polsku.[10] Rudá armáda zachytila Prudnik 18. března 1945.
Po skončení druhé světové války v roce 1945 byl Prudník podle Postupimská konference převezen z Německa do Polska a původním polským názvem Prądnik. Zbývající německá populace byla vyloučena a nahrazena polskými kolonisty a uprchlíky převedenými z Kresy v bývalých polských východních územích. Jméno města bylo změněno k Prudnik v 1946.[11]
V září 1980, 1500 pracovníků Frotex a hasičů z Prudnik hasičského sboru šel na největší anti-komunistické stávky v Opolském vojvodství. Stávka trvala 5 dnů (5-10 září). W strajku uczestniczyli także Włodzimierz Pucek i Józef Świerkosz.
Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]
|
|
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Vok I. z Rožmberka († 4. června 1262), zakladatel města, nejvyšší maršálek Království českého, hejtman v Horních Rakousích a ve Štýrsku
- Thomas von Schröer (1588–1641), vratislavský soudní tajemník, německý básník
- Nicolaus Henel z Hennenfeldu (1582–1656), slezský kronikář
- Daniel Löbrinus Novoměstský (1585–1623), český kazatel v Liběchově n. Labem, překladatel a náboženský spisovatel
- Matthäus Apelles von Löwenstern (1594–1648), německý hudební skladatel
- Klara Wolff (1805–1853), spoluzakladatelka řádu sester sv. Alžběty Congregatio Sororum a Sancta Elisabeth
- Karol Dziatzko (1842–1903), klasický filolog a bibliolog, ředitel univerzitních knihoven ve Vratislavi a v Gotinkách
- Samuel Fränkel (1801–1881), židovský podnikatel, zakladatel textilky (S. Fränkel) v Prudníce, dnes Frotex S.A.
- Eugen Fraenkel (1853–1925), významný patolog a bakteriolog, působil v Hamburku
- Max Pinkus (1857–1934), židovský podnikatel a mecenáš
- Paul Bahlmann (1857–1937), německý spisovatel
- Felice Bauerová (1887–1960), snoubenka Franze Kafky
- Bernd Scholz (1911–1969), hudební skladatel
- Walter Odersky (* 1931), předseda Spolkového soudního dvoru SRN
- Dietrich Unkrodt (1934–2006), berlínský hudebník, průkopník sólové hry na tubě
- Jan W. Góra OP (1948–2015), kaplan studentské komunity v Poznani, tvůrce a lídr cyklu setkání mládeže Lednica 2000
- Peter Peschel (* 1972), bývalý německý fotbalista
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Hradní věž (Vokova věž)
Radnice
Nádraží
Frotex S.A.
Kostel svatého Michala
Městský park
Socha sv. Jana Nepomuckého
Letniční kostel
_-_tower.jpg)
.jpg)
_ID_628446.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapa Moravy a Slezska z 1888 roku
- ↑ Mikołaj Henel, Silesiogfraphia 1613
- ↑ a b http://dir.icm.edu.pl/pl/Slownik_geograficzny/Tom_IX/27
- ↑ Weltzel, Augustyn (2005). Historia miasta Prudnika na Górnym Śląsku. Opole: Wydawnictwo MS.
- ↑ Walerjański, Dariusz. Z dziejów Żydów na Górnym Śląsku do 1812 roku
- ↑ The London Magazine, Or, Gentleman's Monthly Intelligencer. [s.l.]: R. Baldwin 754 s. Dostupné online. (anglicky) Google-Books-ID: s8gqAAAAYAAJ.
- ↑ Wizyta Hitlera w Prudniku. Regiopedia, Opolskie, encyklopedia regionów. web.archive.org [online]. 2018-07-14 [cit. 2019-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ ul. Dworcowa, Prudnik - zdjęcia. polska-org.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Neustadt / Auschwitz sub-camps / History / Auschwitz-Birkenau. auschwitz.org [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
- ↑ OPOLE, Radio. Prudnicki obóz śmierci - Radio Opole. radio.opole.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Zarządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 7 maja 1946 r. o przywróceniu i ustaleniu urzędowych nazw miejscowości.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prudník ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
