Opavská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Opavská pahorkatina
Płaskowyż Głubczycki
Krajina na jihovýchodě Opavské pahorkatiny, v okolí obce Hať
Nejvyšší bod 340 m n. m. (vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec)
Rozloha v Česku 394 km²
Střední výška v Česku 258 m n. m.

Nadřazená jednotka Slezská nížina
Sousední
jednotky
Kotlina Raciborska, Równina Niemodlińska, Dolina Nysy Kłodzkiej, Równina Niemodlińska, Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina, Góry Opawskie / Zlatohorská vrchovina, Nízký Jeseník, Ostravská pánev / Kotlina Ostrawska
Podřazené
jednotky
v Česku Osoblažská nížina, Poopavská nížina, Hlučínská pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko, Polsko Polsko
Opavská pahorkatina v rámci Česka
Opavská pahorkatina v rámci Česka
Povodí Odra
Płaskowyż Głubczycki v rámci Polska

Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki, německy Leobschützer Lößhügelland nebo Troppauer Bucht) je pahorkatina a geomorfologický celek ve Slezsku a v Moravských enklávách ve Slezsku podél česko-polské státní hranice - zasahuje tak do severovýchodního Česka a do jižního Polska. Opavská pahorkatina se nachází v jihovýchodní části geomorfologické oblasti Slezské nížiny na styku s Jesenickou oblastí / podsoustavou Východní Sudety.

Opavská pahorkatina má plochý periglaciální reliéf, který je pokrytý sprašovými hlínami a fluviálními sedimenty. Jsou zde pozůstatky čtvrtohorního zalednění.

V Česku se Opavská pahorkatina člení na geomorfologické podcelky Osoblažskou nížinu, Poopavskou nížinu a na Hlučínskou pahorkatinu.

Přes Opavskou pahorkatinu protékají levé přítoky Odry:

Nejvyšší bod[editovat | editovat zdroj]

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky[1] je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec v Nízkém Jeseníku má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Tato vrstevnice je zároveň nejvyšším bodem geomorfologické oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina)

Nejvyšším vrcholem Opavské pahorkatiny je Plechowa Góra (německy Plechowa Berg nebo od 30. let 20. stol. Blechberg[2]) mezi vesnicemi Boboluszki a Branice ve gmině Branice v powiatu Głubczyckém s nadmořskou výškou 328 m. Na kopci je pole, na vrcholu stávala do půlky 90. let 20. století triangulační věž.

Nejvyšším vrcholem Opavské pahorkatiny na území Česka je Almín kopec (též Almin kopec) 1,5 km severozápadně od obce Hněvošice v okrese Opava s nadmořskou výškou 315 m.

Chráněná území[editovat | editovat zdroj]

V polské části Opavské pahorkatiny se nachází Přírodní park Las Głubczycki.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

V české části Opavské pahorkatiny leží ze známějších sídel mj. statutární město Opava, města Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, část Krnova či obce Osoblaha.

V polské části Opavské pahorkatiny leží ze známějších sídel mj. města Głubczyce, Baborów, Kietrz, část města Prudnik nebo západní část města Racibórz.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BALLA, Jaromír. Mezi Opavou a Krnovem: Velké putování Opavskou pahorkatinou z Opavy do Krnova. Krnov : Advertis, 2012. ISBN 978-80-900907-5-0.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6
  2. http://www.posselt-landkarten.de/karte_518.jpg

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]