Žulovská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Žulovská pahorkatina
Boží hora v Černovodské pahorkatině
Boží hora v Černovodské pahorkatině

Nejvyšší bod 527,4 m n. m. (Boží hora)
Rozloha 117,32 km²
Střední výška 336,8 m n. m.

Nadřazená jednotka Krkonošsko-jesenické podhůří
Sousední
jednotky
Rychlebské hory
Vidnavská nížina
Zlatohorská vrchovina
Podřazené
jednotky
Černovodská pahorkatina
Tomíkovická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
Zulovska pahorkatina CZ I4D-2.png
Horniny žula
granodiorit
Povodí VidnávkaKladská NisaOdra
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IVD-2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žulovská pahorkatina je geomorfologický celek v jihovýchodní části Krkonošsko-jesenického podhůří, ležící v okrese Jeseník v Olomouckém kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Smolný vrch v Černovodské pahorkatině

Celek se rozkládá zhruba mezi obcemi Bernartice (na severu), Vidnava (na severovýchodě), Stará Červená Voda (na východě), Vápenná (na jihu) a Vlčice (na západě). Zcela uvnitř celku leží město Žulová a obce Černá Voda a Kobylá nad Vidnavkou.[1]

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Členitá pahorkatina se skládá z žul a granodioritů žulovského plutonu. Ve středním pleistocénu byla zaledněna pevninským ledovcem s teplou bází. Kupovitý povrch holoroviny tvořený nízkými exfoliačními klenbami (ruwary) byl částečně změněn v oblíkovou krajinu. Nad plochý povrch se zvedají vysoké ostrovní hory (vysoké exfoliační klenby - bornhardty) s četnými tvary zvětrávání a odnosu žuly (izolované skály, skalní mísy, žlábkové škrapy, tafoni, žokovité balvany apod.), četné hrance, na okraji u obce Vidnava hluboké tropické zvětraliny (kaoliny), u obce Supíkovice zbytky tropického krasu, četné mramorové a žulové kamenolomy, mozaika polí, luk a lesíků (smrkové a borové porosty).[2]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Žulovská pahorkatina (dle značení Jaromíra Demka IVD–2) náleží do oblasti Krkonošsko-jesenické podhůří. Dále se člení na okrsky Tomíkovická pahorkatina (IVD–2–1) na severozápadě a Červenovodská pahorkatina (IVD–2–2) na jihovýchodě.[2]

Pahorkatina sousedí s jedním celkem Krkonošsko-jesenického podhůří (Vidnavská nížina na severozápadě) a se dvěma celky Jesenické podsoustavy (Rychlebské hory na jihozápadě a Zlatohorská vrchovina na jihovýchodě). Na východě je omezena česko-polskou státní hranicí.[2]

Geomorfologické členění Žulovské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Okrsek Nejvyšší bod
Tomíkovická pahorkatina Kaní hora (476 m)
Černovodská pahorkatina Boží hora (527 m)

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Žulovské pahorkatiny je Boží hora (527,4 m n. m.).

Podrobný seznam hor a kopců obsahuje Seznam vrcholů v Žulovské pahorkatině.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Žulovská pahorkatina na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]