Slezská nížina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nizina Śląska
Slezská nížina
Kladská Nisa nedaleko rezervace Dębina v Opolském vojvodství

Nejvyšší bod340 m n. m. (vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec)
Rozloha13 000 km²

Nadřazená jednotkaStředopolské nížiny
Sousední
jednotky
Nizina Śląsko-Łużycka, Wał Trzebnicki, Nizina Południowowielkopolska, Wyżyna Woźnicko-Wieluńska, Wyżyna Śląska, Severní Vněkarpatské sníženiny, Jesenická oblast, Krkonošsko-jesenické podhůří
Podřazené
jednotky
Wysoczyzna Rościsławska, Równina Oleśnicka, Równina Opolska, Pradolina Wrocławska, Równina Wrocławska, Dolina Nysy Kłodzkiej, Równina Niemodlińska, Kotlina Raciborska, Opavská pahorkatina (Płaskowyż Głubczycki)

SvětadílEvropa
StátPolskoPolsko Polsko
ČeskoČesko Česko
PovodíOdra
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slezská nížina (dříve Oderská nížina, polsky Nizina Śląska) je nejjižnější geomorfologická oblast Středopolských nížinPolsku a malou částí (Opavská pahorkatina) v Česku. Na severozápadě a severu na ni navazují další nížiny, na jihu odděluje dvě provincie hercynských pohoří (Českou vysočinu a Malopolské vysočiny) a dotýká se Vněkarpatských sníženin (Ostravská pánev). Nadmořská výška se pohybuje od 100 do 253 m.

Nejdůležitějšími řekami oblasti jsou Odra a její přítoky Mała Panew, Nysa Kłodzka, Ślęza, Bystrzyca, Kačava (Kaczawa) a Bóbr.

Slezská nížina se dělí na 9 celků (v polské terminologii mezoregionů):

Mapa geomorfologického členění Polska

Nejvyšší bod Středoevropské nížiny[editovat | editovat zdroj]

Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina/Płaskowyż Głubczycki (a zároveň oblasti/podsoustavy Slezská nížina, subprovincie/soustavy Středopolské nížiny a provincie Středoevropská nížina) vrstevnice 340 m n. m. jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 m n. m. a nachází se 2,5 km jihovýchodně od města Krnov v okrese Bruntál. Nejvyšší horou Opavské pahorkatiny je Plechowa Góra s nadmořskou výškou 328 m (v Česku Almín kopec nacházející se v katastru obce Hněvošice v okrese Opava, 315 m n. m.).[1]

Největší města[editovat | editovat zdroj]

Znak Město Počet

obyvatel

1.
Herb wroclaw.svg
Vratislav 640 648
2.
POL Opole COA.svg
Opolí 128 137
3.
POL Kędzierzyn-Koźle COA.svg
Kandřín-Kozlí 61 062
4.
Opava CoA.svg
Opava 56 450
5.
POL Racibórz COA.svg
Ratiboř 54 882
6.
POL Nysa COA.svg
Nisa 44 044
7.
POL Oleśnica COA.svg
Olešnice 37 242
8.
POL Brzeg COA.svg
Břeh 35 930
9.
POL Oława COA.svg
Olava 32 927
10.
POL Lubliniec COA.svg
Lubliniec 23 818
11.
POL Kluczbork COA.svg
Kluczbork 23 661
12.
POL Prudnik COA.svg
Prudník 21 170
13.
POL Pyskowice COA.svg
Pyskowice 18 456
14.
POL Namysłów COA.svg
Namyslov 16 490
15.
POL Krapkowice COA.svg
Krapkowice 16 381
16.
POL Jelcz-Laskowice COA.svg
Jelcz-Laskowice 15 792

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s. ISBN 80-901212-7-6

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. 
  • Jerzy Kondracki: Geografia regionalna Polski. Państwowe Wydawnictwo Naukowe, Warszawa, 2002. ISBN 83-01-13897-1
  • KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. 350 s. ISBN 80-200-0684-2.