Povodně na Moravě a Odře (1997)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Povodně na Moravě a Odře (1997)
Stát

ČeskoČesko Česko
PolskoPolsko Polsko
RakouskoRakousko Rakousko

SlovenskoSlovensko Slovensko
Místo Střední Evropa
Druh události povodeň
Datum 5. července29. července 1997
Usmrcených osob 114 (49 v Česku)
Logo Wikimedia Commons Multimediální soubory na Wikimedia Commons

Povodeň na Moravě a Odře proběhla v České republice zhruba v rozpětí mezi 5. a 29. červencem 1997.[1] Tyto povodně, způsobené neobyčejně intenzivními srážkami, ničivě zasáhly především Moravu, Slezsko a východní Čechy. Během záplav v Česku zemřelo 49 osob a škody byly odhadnuty na 63 miliard korun.

Červencové záplavy roku 1997 kromě českého území těžce zasáhly také sousedící území Polska, Slovenska a Rakouska. Povodňová vlna z Odry se ničivě projevovala i na jejím dolním toku v úsecích polsko-německé hranice. Povodeň na Moravě a Odře se tak stala součástí katastrofy evropských rozměrů.

Příčiny katastrofy[editovat | editovat zdroj]

Příčinou vydatných srážek byla tlaková níže, která se nad Moravu, Slezsko a Polsko posouvala směrem od severní Itálie. Neobvyklá situace ve vývoji nastala tehdy, když pole vyššího tlaku vzduchu mezi Azorskými ostrovy a Skandinávií postup tlakové níže zablokovalo. Její střed po jistou dobu setrval nad jižním Polskem. Území Slezska a Moravy zůstávalo relativně blízko středu tlakového útvaru a zároveň bylo překážkou pro týlovou složku jeho proudění. Právě tato složka tlakové níže přinášela nejvíce oblačnosti a srážek. Zpomalením postupu frontálního systému se obvykle jeden až tři dny trvající srážková perioda prodloužila o celé dva dny. Tento faktor se ukázal pro samotnou výjimečnost povodně jako zcela rozhodující. Déšť mimořádně zesiloval s návětrným účinkem pohoří, což se projevilo zejména v Jeseníkách a Beskydech.

Během několika kritických dnů mezi 4. a 8. červencem spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny na Lysé hoře, kde za jediný den spadlo 234 mm vody. S menší intenzitou pokračovaly vydatné srážky i od 18. do 24. července. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450% průměrných červencových srážek a 50% průměrných celoročních srážek. V horských oblastech, kde došlo k takto vysokým srážkám, nebyla půda schopna absorbovat takto vysoké množství vody.[2] Morava, Odra i jejich přítoky se proto velice rychle rozvodnily na úroveň stopadesátileté až pětisetleté vody a červencová povodeň zasáhla 1/3 území Moravy a Slezska.

Průběh povodně[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Počátek povodně bývá kladen do 5. července, kdy vydatné deště zvedly hladiny řek na severní Moravě a ve Slezsku.[3] Již druhý den došlo k velmi rychlému zvýšení průtoků na řekách Moravě, Vsetínské a Rožnovské Bečvě, Krupé a Branné,[4] načež byly v okresech Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a Ostrava a Vsetín vyhlášeny stupně povodňové aktivity. Třetí stupně byly vyhlášeny na Bruntálsku, Jesenicku a u Valašského Meziříčí. 7. července se ze svých břehů vylily řeky Morava, Opava, Bečva, Opavice, Bělá, Tichá, Orlice, Třebovka, Smědá a Úpa. Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla na průtok 489 m3/s a Vsetínská Bečva kulminovala v Jarcové na 669 m3/s. Voda z Bečvy zaplavila město Přerov a okolní vesnice včetně Bochoře a Troubek.[4] Řekou Dřevnicí protékalo 7. července ve Zlíně 282 m3/s. Záplavy si tohoto dne vyžádaly prvních pět obětí a na vodou podemleté železniční trati u Suchdolu nad Odrou způsobily vykolejení mezinárodního rychlíku Sobieski, přičemž bylo zraněno více než 60 lidí. V souvislosti se zhoršující se situací byl ustanoven krizový štáb a došlo k uzavření několika česko-polských a česko-slovenských hraničních přechodů.[5]

Povodeň zasáhla i Nové Město nad Metují ležící na řece Metuji ve východních Čechách.

8. července voda zcela zaplavila obec Troubky nacházející se při soutoku Moravy s Bečvou. Právě v místě soutoku Moravy s jejími přitoky Bečvou a Moštěnkou došlo k mohutnému rozlivu a velká voda zde zaplavila oblast o ploše 150 km2 rozkládající se přibližně mezi Citovem, Přerovem a Kroměříží.[6] Téhož dne kulminovaly přítoky Moravy na horním toku. Moravská Sázava v obci Lupěné dosáhla na průtok 208 m3/s, Desná v Šumperku 191 m3/s a Třebůvka v Lošticích 120 m3/s. Svého maxima, tedy 838 m3/s, dosáhla v obci Dluhonice také řeka Bečva.[7] Odra v Bohumíně mezitím kulminovala na průtoku 2160 m3/s a záplavová vlna se na ní přesunula dál na polské území.[5]

Dalšího dne zaplavila voda vylitá z koryta Moravy centrum Olomouce, přičemž řeka zde kulminovala na průtoku 860 m3/s, a povodňová vlna postoupila dál na střední Moravu a Kroměřížsko. V Čechách byl povodní, projevující se zejména na Divoké Orlici, postižen Hradec Králové, když voda protrhla hráze a zaplavila nižší polohy města včetně nábřežního centra až po Masarykovo náměstí. Zvednutá hladina řeky Ostravice v Ostravě ohrozila podniky ve Vítkovicích a Nové huti. Na mnoha místech došlo k přerušení telefonního spojení, přívodů pitné vody a energií. Poslanecká sněmovna schválila vyčlenění finanční pomoci zasaženým oblastem ve výši 900 miliónů korun.[5]

Kroměříž byla vodou z Moravy zaplavena 10. července a hladina řeky zde téhož dne kulminovala na 1034 m3/s. Dalšího dne pak rozvodněná Morava zaplavila Uherské Hradiště a Otrokovice. Na severu Moravy a ve východních Čechách, kde mezitím velká voda opadla, se evakuovaní lidé začali vracet do svých domovů. Byly nahlášeny případy rabování. 13. července se Morava vylila ve Veselí nad Moravou a v Moravském Písku a dalšího dne ohrožovala Hodonín. 20. července způsobily nové intenzivní dešťové srážky druhou povodňovou vlnu, kvůli níž byl třetí povodňový stupeň opět vyhlášen v okresech Přerov, Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště.[4]

Již následujícího dne však opadání velké vody dovolilo odvolat třetí stupeň povodňové aktivity v okresech Šumperk a Přerov. 23. července následovalo odvolání stavu povodňového nebezpečí v okresech Olomouc a Kroměříž, 24. v okresech Zlín a Uherské Hradiště a 28. v okresech Hodonín a Brno-venkov. Třetí povodňový stav byl na území České republiky odvolán 29. července, kdy velká voda přestala ohrožovat Břeclav.[4]

Záplavy v zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Zaplavené vratislavské předměstí Kozanów

Letní záplavy v roce 1997 se neomezily pouze na území České republiky. Záplavová vlna, která se po řece Odře šířila dál na sever zasáhla velmi prudce i slezskou část Polska. V Polsku, kde se kromě rozvodněné Odry z koryt vylily i řeky Bobr a Lužická či Kladská Nisa, je tato katastrofa označována jako Powódź tysiąclecia čili Povodeň tisíciletí. Postižena povodní byla mimo jiné polská města Kladsko, Ratiboř, Krapkowice, Opolí, Vratislav nebo Hlohov. V Ratiboři dosáhla Odra průtoku 3120 m3/s a ve Vratislavi řeka kulminovala na průtoku 3640 m3/s. Rozvodněná řeka Odra tvořící na svém dolním toku polsko-německou hranici způsobila obrovské majetkové škody i v Německu. Zaplaveno bylo kupříkladu město Frankfurt nad Odrou.

Rozvodněná řeka Morava ničivě zasáhla i Slovensko a Rakousko. Na Slovensku zvedly červencové deště hladiny horských řek především v západních a severních oblastech země. Zpočátku byly nejhůře zasaženými oblastmi Orava a Kysuce, avšak zanedlouho se jako největší hrozba ukázala velká voda na hraničním úseku řeky Moravy a zvedající se voda ve Váhu.[8]

Důsledky[editovat | editovat zdroj]

Oběti a škody na majetku[editovat | editovat zdroj]

V Česku se symbolem povodní stala dvoutisícová obec Troubky, kde při povodních zemřelo 9 lidí, spadlo 150 domů a mnoho dalších bylo vážně poškozeno.[9]

V důsledku červencových povodní došlo k obětem na životech a obrovským škodám. Zahynulo 49 osob, bylo zničeno 2151 domů, dalších 5652 se stalo dlouhodobě neobyvatelnými a strženo bylo 26 mostů. Navíc byl na několik dnů zcela zastaven provoz na klíčových železničních tratích, neboť byly zcela vyřazeny nejdůležitější železniční uzly Moravy, Přerov a Olomouc. Těžce poškozeny byly rozsáhlé části měst Krnov, Ostrava, Opava, Otrokovice, Přerov, Olomouc a další. Celkové škody byly odhadnuty na 63 miliard korun. Pojišťovny v souvislosti se záplavami řešily přibližně 117 000 případů a poškozeným vyplatily 9 miliard korun.[10] Za nejhůře postižené sídlo se považuje obec Troubky, kde během záplav zemřelo 9 lidí a zcela zničeno bylo 150 domů. Zkáze neušly ani sousední obce Bochoř, Citov nebo Vlkoš.[9]

Povodňová vlna, která se prohnala Polskem, si vyžádala 56 lidských životů a napáchala škody za 3,5 miliardy euro. Vážně postiženým městem byla Vratislav, kde povodňová vlna dosahovala 10 metrů. Řeka měla zatopit okolo 47 000 budov a 4650 km2 zemědělské půdy a vážně poškodit nebo zničit okolo 2000 km silnic a železničních tratí. Na Slovensku bylo velkou vodou v červenci 1997 postiženo 366 obcí, z ohrožených oblastí muselo být evakuováno přibližně 20 000 obyvatel a celkové škody byly vyčísleny na 2,5 mld. slovenských korun.[8]

Rozvoj protipovodňové ochrany[editovat | editovat zdroj]

Povodeň prokázala mnohá selhání různých státních i soukromých orgánů, organizací a institucí. Chyběly protipovodňové plány, v mnoha podnicích byly porušovány bezpečnostní předpisy, technika byla ve špatném stavu, koryta mnoha řek byla neudržovaná. V prvních dnech zcela selhal výstražný systém, což se nejstrašlivěji projevilo v Troubkách. Jediná státní instituce, která z povodní vyšla s relativně čistým štítem (kromě dobrovolníků) byla armáda, velké uznání a medaili Za zásluhy I. třídy získal za řízení záchranných operací generál Petr Voznica.

Povodeň však měla jeden kladný efekt: přispěla ke vzniku republikového integrovaného záchranného systému, ke stanovení nových protipovodňových řádů a k odstranění řady velkých nedostatků na celém území České republiky, což vedlo k podstatnému zmírnění následků povodní v Čechách o pět let později.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Josef Matějíček. Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Brno : Povodí Moravy, 1998. S. 11. [Dále jen: Matějíček (1998)]. 
  2. Matějíček (1998). Str. 11.
  3. Ničivé záplavy z července 1997 v Česku den po dni [online]. 6. 7. 2007. [Dále jen: Záplavy den po dni - Tyden.cz]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c d Matějíček (1998). Str. 25.
  5. a b c Záplavy den po dni - Tyden.cz
  6. Matějíček (1998). Str. 19.
  7. Matějíček (1998). Str. 13.
  8. a b Povodne v roku 1997 - www.svp.sk
  9. a b Matějíček (1998). Str. 47.
  10. Povodně z roku 1997 se nesmazatelně zapsaly do historie [online]. ČT, 2012-06-30, [cit. 2016-04-15]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MATĚJÍČEK, Josef. Povodeň v povodí Moravy v roce 1997. Brno : Povodí Moravy, 1998. 109 s.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]