Mýto

Tento článek pojednává o městě v okrese Rokycany. Další významy jsou uvedeny v článku Mýto (rozcestník).

Mýto
Náměstí v Mýtě
znakvlajka
status:	město
LAU 2 (obec):	CZ0326 560014
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (LAU 1):	Rokycany (CZ0326)
obec s rozšířenou působností:	Rokycany
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální území:	Mýto v Čechách
katastrální výměra:	17,79 km²
počet obyvatel:	1 520 (2017) (e)
zeměpisné souřadnice:	49°47′21″ s. š., 13°44′5″ v. d.
nadmořská výška:	443 m n. m.
PSČ:	338 05
zákl. sídelní jednotky:	2
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Náměstí 109 Mýto 33805 Mýto v Čechách
starosta / starostka:	František Končel
Oficiální web: www.mestomyto.cz E-mail: info@mestomyto.cz
Mýto
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Mýto (katastrální území Mýto v Čechách) se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský, v údolí Holoubkovského potoka něco přes 11 km severovýchodně od Rokycan.

Mýto leží na hlavních spojnicích Prahy a Plzně: osu města tvoří historická silnice II/605, ze severní strany město míjí dálnice D5 (západně od Mýta je položen exit 50 Mýto), z jižní strany pak železniční trať 170 (zastávka Mýto). Součástí města je též osada Kařízek II, situovaná při železniční trati (zastávka Kařízek) asi 2¾ km vsv. od Mýta.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1336 v souvislosti s kupováním Mýta Petrem Rožmberským. To byl pro obec důležitý mezník, protože za Rožmberků získalo mnoho privilegií. Ve zmínce je Mýto označováno již jako městečko. Zanedlouho Mýto obdrželo znak. V roce 1360 bylo přemísťováno kvůli nedostatku vody. V roce 1379 byla v Mýtě sladovna, mlýn, lazebníci a 8 masných krámů. Zbirožské panství, které zatím převzalo obec, připadlo za husitských válek královi i s Mýtem. V čele obce se vystřídali Kolovratové, Štemberkové, Lobkovicové, a poté roku 1594 Koruna česká → další privilegia.

Následně začala třicetiletá válka. Kdysi výnosná zemská silnice přinášela jen pohromy v podobě vojsk. V roce 1641 první zmínka o poště. V 18.století Mýto ožilo. Ve třicátých letech byl přestavěn kostel Sv. Jana Křtitele. Nastal rozvoj cechů → v Mýtě třetí nejznámější cvočkařské centrum na Podbrdsku. Ve stejném cechu byli i pekaři. Rozvíjely se i ženské spolky. Cvočkaři si v té době ale moc dobře nežili. Za svůj denní výdělek si mohli koupit 3 kg černého chleba; 2/3 kg hovězího; 300 g vepřového; 150 g másla, případně 6 vajec. V roce 1905 bylo Mýto povýšeno na město. Tou dobou bylo založeno divadlo.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Jana Křtitele na náměstí
• Kostel svatého Štěpána na návrší směrem východně z města, ke kostelu vede z města Stromořadí Svatopluka Čecha, lipová alej vysázená roku 1906
• Socha svatého Antonína Paduánského u cesty ke kostelu svatého Štěpána
• Kaple svatého Vojtěcha na návrší severně od města, místo s výhledem na Mýto a Brdy
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Fara
• Přírodní památka Štěpánský rybník, paleontologické naleziště klabavského souvrství českého ordoviku, u stejnojmenného rybníka zhruba 1½ km východně od města
• Kařízský dub s břečťanem, památný strom (dub letní a břečťan popínavý) v zahradě u železniční trati v osadě Kařízek II
• Sladovna – bývalý parostrojní pivovar roku 1895 přestavěný na sladovnu, technická památka

Pověsti

Když byla kaple sv. Jana Křtitele rozšířena na kostel, a občanům chyběl zvon, chtěli jej vzít z nedalekého kostela sv. Štěpána. Vůz se zvonem však nedokázaly utáhnout ani dva páry koní, a tak jej museli nechat na původním místě.

Významní rodáci

• Josef Kyselka (1846–1911), kněz a spisovatel
• Alois Šmolík (1893–1952), konstruktér letadel

Literatura

• ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mýto ve Wikimedia Commons
• Katastrální mapa Mýta v Čechách na webu ČÚZK