Mýto
| Mýto | |
 Náměstí v Mýtě | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | město |
| LAU (obec) | CZ0326 560014 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Rokycany (CZ0326) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Rokycany |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální území | Mýto v Čechách |
| Katastrální výměra | 17,79 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′21″ s. š., 13°44′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 538 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 443 m n. m. |
| PSČ | 338 05 |
| Zákl. sídelní jednotky | 2 |
| Katastrální území | 1 |
| Adresa městského úřadu |
Náměstí 109 Mýto 33805 Mýto v Čechách |
| Starosta | František Končel |
|
Oficiální web: www | |
| Email: info@mestomyto.cz | |
 | |
  Mýto | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Mýto (katastrální území Mýto v Čechách, něm. Mutha, čes. lidově Mejto[1]) se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v údolí Holoubkovského potoka asi jedenáct kilometrů severovýchodně od Rokycan. Žije v něm přibližně 1 500[1] obyvatel.
Mýto leží na hlavních spojnicích Prahy a Plzně: osu města tvoří historická silnice II/605, ze severní strany město míjí dálnice D5 (západně od Mýta je položen exit 50 Mýto), z jižní strany pak železniční trať 170 (zastávka Mýto). Součástí města je též osada Kařízek II, situovaná při železniční trati (zastávka Kařízek) asi 2¾ km vsv. od Mýta.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Mýtu pochází z roku 1297, kdy se zmiňuje zdejší farář Gottfried, obec tedy musela patřit do farní sítě. Roku 1336 král Jan Lucemburský prodal nejvyššímu komorníkovi Království českého Petrovi I. z Rožmberka hrad Zbiroh včetně dalších statků, v latinské kupní smlouvě bylo Mýto výslovně označeno termínem městečko - opidum[2]. To byl pro obec důležitý mezník, protože za Rožmberků získala několik privilegií, včetně vlastního znaku. 4. listopadu roku 1359 pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic potvrdil, že bratři z Rožmberka připsali plat (census) zdejší kapli sv. Jana Evangelisty že její plebán Bláha obdržel další donaci, aby založil druhou kapli v obci Poděhusy[3]. Zanedlouho Mýto obdrželo znak: pětilistou rožmberskou růži. V roce 1360 bylo přemísťováno kvůli nedostatku vody.
V roce 1379 byla v Mýtě sladovna, mlýn, lazebníci a 8 masných krámů. Zbirožské panství, které zatím převzalo obec, připadlo za husitských válek královi i s Mýtem. V čele obce se vystřídali Kolovratové, Šternberkové, Lobkovicové, a poté roku 1594 Koruna česká → další privilegia.
Následně začala třicetiletá válka. Kdysi výnosná zemská silnice přinášela jen pohromy v podobě vojsk. Roku 1639 Mýto vypálila švédská armáda generála Banéra. Z roku 1641 je první zmínka o poště. V osmnáctém století Mýto ožilo. Ve třicátých letech byl přestavěn kostel svatého Jana Křtitele. Nastal rozvoj cechů. V Mýtě bylo třetí nejznámější cvočkařské centrum na Podbrdsku. Ve stejném cechu byli i pekaři. Rozvíjely se i ženské spolky. Cvočkaři si v té době ale moc dobře nežili. Za svůj denní výdělek si mohli koupit 3 kg černého chleba, 2/3 kg hovězího, 300 g vepřového, 150 g másla, případně 6 vajec. Dne 7. června 1905 povýšil císař František Josef I. Mýto na město, a zároveň mu potvrdil užívání původního znaku. Tou dobou bylo založeno divadlo.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Jana Křtitele (původně sv. Jana Evangelisty), gotická stavba z 1.pol. 14. století, na náměstí
- Kostel svatého Štěpána na návrší směrem východně z města, gotická stavba; ke kostelu vede z města Stromořadí Svatopluka Čecha, lipová alej vysázená roku 1906
- Socha svatého Antonína Paduánského u cesty ke kostelu svatého Štěpána
- Kaple svatého Vojtěcha na návrší severně od města, místo s výhledem na Mýto a Brdy
- Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
- Fara
- Přírodní památka Štěpánský rybník, paleontologické naleziště klabavského souvrství českého ordoviku, u stejnojmenného rybníka zhruba 1½ km východně od města
- Kařízský dub s břečťanem, památný strom (dub letní a břečťan popínavý) v zahradě u železniční trati v osadě Kařízek II
- Sladovna – bývalý parostrojní pivovar roku 1895 přestavěný na sladovnu, technická památka
Pověsti[editovat | editovat zdroj]
Když byla kaple sv. Jana Křtitele rozšířena na kostel, a občanům chyběl zvon, chtěli jej vzít z nedalekého kostela sv. Štěpána. Vůz se zvonem však nedokázaly utáhnout ani dva páry koní, a tak jej museli nechat na původním místě.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Josef Kyselka (1846–1911), kněz a spisovatel
- Alois Šmolík (1893–1952), konstruktér letadel
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ Josef Emler (editor), Regesta diplomatica necnon epistolaria Bohemiae et Moraviae, tomus IV., Praha 1892, s. 141-142, č.352
- ↑ Josef Emler, 0 rukopisu privilegií pánů z Rožmberka, ZK CSN Praha 1877, s. 322, c.62
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mýto ve Wikimedia Commons - Katastrální mapa Mýta v Čechách na webu ČÚZK
- Územně identifikační registr ČR. Obec Mýto v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
- webové stránky města: [2]
