Terešov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o obci na Rokycansku. O části obce Hlubočany pojednává článek Terešov (Hlubočany).
Terešov

Silniční most
Znak obce TerešovVlajka obce Terešov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0326 566802
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Rokycany (CZ0326)
Obec s rozšířenou působností Rokycany
Pověřená obec Zbiroh
Historická země Čechy
Katastrální území Terešov
Katastrální výměra 6,7 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 162 (2017)[2] (e)
Nadmořská výška 408 m n. m.
PSČ 338 08
Zákl. sídelní jednotky 3
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Terešov 108
33808 Zbiroh
Starosta Roman Dibus[1]
Oficiální web: www.teresov.cz
Email: obec.teresov@seznam.cz
Terešov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Terešov
Terešov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Terešov se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský a leží na hranici CHKO Křivoklátsko. Žije zde 162[2] obyvatel.

Starostou obce je od 3. listopadu 2014 Roman Dibus, který byl schválen většinou pěti ze sedmi zastupitelů ve veřejném hlasování na ustavujícím zasedání zastupitelstva a nahradil svého předchůdce Josefa Maška.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o místním názvu Terešov pochází z roku 1361.[3] V roce 1838 zde založil Jakob A. Popper chemický závod.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Židovský hřbitov Terešov

Terešov má historicky nejstarší a také jednu z nejdůležitějších židovských obcí na Rokycansku. První zmínka o Židech v Terešově pochází již z roku 1623 (některé prameny udávají již o sto let dříve). Židé údajně přišli do Terešova z pražského ghetta během jedné z morových ran, která postihla Prahu. Nebyli ale do vesnice kvůli obavě z nákazy vpuštěni, a tak prý byli nuceni přebývat v okolních lesích. Prvních několik zemřelých pochovali na místě zdejšího židovského hřbitova, což údajně zapříčinilo jeho vznik.

Terešov až do 19. století hrál roli přirozeného administrativního a náboženského centra pro místní, malé židovské obce, roztroušené po okolních vsích. Nacházel se zde židovský hřbitov, synagoga, škola, rabinát, pohřební bratrstvo, mikve, košer řezník atd. Důležitost Terešova jako správního střediska se snížila až během 19. století, kdy se osamostatnily některé okolní židovské obce, např. Hřešihlavy a definitivně po roce 1848, kdy byl zrušen zákaz pobytu Židů v Rokycanech a Plzni, jakož i všech ostatních městech, kde se do té doby Židé usazovat nesměli.

Židovský sídelní okrsek je dodnes v podstatě dochován, nachází se v jihozápadním cípu vesnice, po silnici směrem na Biskoupky. Většina jednopatrových domků dodnes dochována.

Židovský hřbitov je dochován, ale ve špatném stavu. Nachází se asi 2 km severovýchodně od obce, po levé straně při silnici směrem na Bílou Skálu, nalevo za Terešovským potokem. Na ploše cca 4000 m2 se zde dochovalo asi 300 náhrobních kamenů (nicméně počet pohřbených se předpokládá vzhledem k důležitosti a historii ŽO daleko vyšší), zejména barokního, klasicistního, secesního a novodobého typu. Je zde pohřben J. A. Popper, zakladatel místní chemické továrny a poslední známý představený místní židovské obce, nebo Julius Bondy, vydavatel časopisu Österreichischer Ungarischer Zintwarenfabrikant.

Ačkoliv místní synagoga, na rozdíl od mnoha jiných, přečkala období holocaustu téměř bez úhony, osudnou se jí stala až lhostejnost komunistických úřadů a tak byla pro špatný technický stav stržena roku 1964 (budovu ovšem šlo zachránit, např. adaptací na požární zbrojnici apod.).

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sýpka
  • Silniční most - propustek
  • Usedlost č.p. 4 (E39)
  • Židovský hřbitov

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Chráněná rezervace V Horách se nachází ve výšce 358–449 metrů nad mořem a prostírá se na ploše 50,63 ha. Chráněnou rezervací byla vyhlášena v roce 1966. Pro svůj bohatý výskyt tisu červeného, zastoupeného počtem cca 3200 kusů, se tato rezervace řadí mezi největší tisové háje ve střední Evropě. Kromě bohatého výskytu tisu červeného, který dorůstá výšky 10–20 metrů a jehož stáří se pohybuje od 300 let až po ojedinělých 1000 let, je zde též zastoupení stromů jako je javor mléč (Acer platanoides), habr obecný (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba) a další. Mezi keři najdeme velký počet zimoleze obecného (Lonicera xylosteum) a meruzalky alpské (Ribes alpinum). V rostlinné čeledi nalezneme prvosenku vyšší (Primula elatior), oměj vlčí (Aconitum vulparia), kručinku německou (Genista germanica) a jiné. Podklad tohoto lesa tvoří vulkanity, jež jsou produkty sopečných erupcí.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Zápis z ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Terešov konaného dne 3.11.2014 [online]. Obec Těrešov, [cit. 2014-11-16]. Dostupné online.  
  2. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  3. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim nunc prima vice typis editus,inchoans ab anno 1354 usque 1362,Tomus primus,ed. František Antonín Tingl,Pragae 1867, s.154.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]