Bušovice
| Bušovice | |
 Cesta z Bušovic k vrchu Kokotsko | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0326 559750 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Rokycany (CZ0326) |
| Obec s rozšířenou působností a pověřená obec | Rokycany |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 11,2 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′44″ s. š., 13°32′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 596 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 380 m n. m. |
| PSČ | 338 23 |
| Zákl. sídelní jednotky | 3 |
| Části obce | 3 |
| Katastrální území | 3 |
| Adresa obecního úřadu |
Sedlecko 48 Bušovice 338 24 Břasy 1 |
| Starosta | Mgr. Luboš Pták |
|
Oficiální web: www | |
| Email: ou.busovice@worldonline.cz | |
 | |
  Bušovice | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Bušovice se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, zhruba 7 km severozápadně od Rokycan v nadmořské výšce kolem 380 m. Žije zde 596[1] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Bušovicích (Buseuicih) pochází z roku 1115, kdy zde měl popluží kladrubský klášter. Osada obce, Sedlecko, má kořeny kolem roku 1181, kdy měla být založena rytířem Číčem ze Železnice. V jižní části katastrálního území Bušovic bývala vesnice Kokotsko, která zanikla za husitských válek, a připomíná ji dnes jen pomístní jméno kopce a lesa.
Nejvíce pramenů je z období, kdy byla v Bušovicích založena čtyřtřídka v roce 1827. Později i vlastní chudobinec nebo kovárna. Nejvýznamnějším mezníkem pro obec bylo postavení železniční zastávky v roce 1908, ale první vlak tu projel už v roce 1863. A v roce 1927 byla v Bušovicích dokončena elektrifikace. Od počátku 20. století se ve skalách pod Sedleckem těžila břidlice coby surovina pro přípravu kyseliny sírové (vitriolu). Dodnes jsou patrné zbytky zavalených štol směrem k řece.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Na návsi stojí bušovický zámek postavený rodem Vidršpergárů podle plánů architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710.[2] Od roku 1827 do roku 1977 byla v zámku čtyřtřídní škola. Nyní je zde umístěn archiv Studijní a vědecké knihovny Plzeň.[3]
- Usedlost čp. 34
- Hradiště a mohylové pohřebiště Na hradišti
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Obec sestává ze tří částí: vlastní vesnice Bušovice a dvou menších vesnic Sedlecko a Střapole, položených od Bušovic asi 1½ km severně, respektive severovýchodně. Zatímco části Bušovice a Střapole měly každá odpovídající stejnojmenné katastrální území, část Sedlecko se až do roku 2013 poněkud kuriózně nacházela na katastrálním území sousední obce Smědčice. Tato skutečnost měla důvody historické; až do poloviny 20. století Sedlečko tvořilo součást Smědčic a vlastní katastrální území nikdy nemělo. Teprve v roce 2009 obě obce uzavřely smlouvu o rozdělení katastrálního území Smědčice a k její realizaci došlo o čtyři roky později.[4][5]
- (údaje ze sčítání lidu 2001; celkem 211 domů a 521 obyvatel)
- Bušovice (k. ú. Bušovice, rozloha 6,60 km²; 123 domů, 296 obyvatel)
- Sedlecko (k. ú. Sedlecko, rozloha 0,9 km²; 55 domů, 151 obyvatel)
- Střapole (k. ú. Střapole, rozloha 3,74 km²; 33 domů, 74 obyvatel)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bušovice – zámek, s. 46.
- ↑ Turistické cíle [online]. Obec Bušovice [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- ↑ Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva Smědčice dne 11.5.2009 5/09 [online]. Rev. 2009-11-12 [cit. 2010-03-17]. Dostupné online.
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bušovice ve Wikimedia Commons - Mapa katastrálního území Bušovice
- Pořad Českého rozhlasu Drahý Nikito Sergejeviči!, obsahuje řadu unikátních záznamů s hlasem Nikity Sergejeviče Chruščova z jeho návštěvy v Bušovicích v roce 1957
