Vejvanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vejvanov
Kaple na návsi
Kaple na návsi
Znak obce VejvanovVlajka obce Vejvanov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0326 560227
Pověřená obecRadnice
Obec s rozšířenou působnostíRokycany
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Rokycany (CZ0326)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel242 (2022)[1]
Rozloha7,86 km²
Katastrální územíVejvanov
Nadmořská výška456 m n. m.
PSČ338 28
Počet domů115 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduVejvanov 47
338 28 Radnice u Rokycan
ou.vejvanov@razdva.cz
StarostaLuboš Špilar
Oficiální web: www.vejvanov.cz
Vejvanov na mapě
Vejvanov
Vejvanov
Další údaje
Kód obce560227
Kód části obce177601
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Vejvanov (německy Wejwanow) se nachází v okrese Rokycany, kraj Plzeňský. Žije zde 242[1] obyvatel. Vesnici tvoří základní sídelní jednotky Vejvanov a Pajzov.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Vejvanovu pochází z roku 1379, kdy je vesnice uvedena jako majetek Jindřicha, který ji obdržel z královského majetku. V obci zůstalo osm roubených usedlostí, které jí dávají osobitou tvář. Jsou zde i další památkové objekty a proto byla v obci roku 1995 vyhlášena vesnická památková zóna. Některé z roubených chalup jsou nemovitými kulturními památkami.

Pod vesnicí i v jejím okolí bylo, podobně jako v sousední Chomli, po staletí těženo černé uhlí mnoha doly v chomelsko-vejvanovské části radnické pánve. První zmínka o výskytu uhlí v západních Čechách, v katastrálním území Vejvanova, se datuje k roku 1548.[zdroj?!] Doly se soustřeďovaly od severu Vejvanova, podél jeho západního okraje až k Pajzovu. Ve druhé polovině devatenáctého století zde vznikly doly František, Pistorius, Luční důl, Vojtěch, Vilém (1886–1918, hloubka 42 metrů), Kaiser (1910–1951, hloubka 85 metrů) a desítky menších šachet. Důl Pistorius byl v provozu od poloviny devatenáctého století do roku 1930. V roce 1920 v něm pracovalo 58 horníků, kteří vytěžili asi 6 900 tuh uhlí. Posledních deset let fungoval pod názvem Vojtěch a dobývaly se jen zbytky méně kvalitního uhlí.[3]

V letech 1961-1980 sem patřily i Chomle.

Služby[editovat | editovat zdroj]

  • obecní knihovna
  • hospoda
  • koloniál

Spolky[editovat | editovat zdroj]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jihovýchodně od vesnice se nachází na vrcholku Babská skála pozůstatky nikdy nedostavěného stejnojmenného hradu. Vznik hradu pravděpodobně souvisel s aktivitami Rožmberků na Strašicku a měl sloužit k ochraně zdejší těžby železné rudy ve 14. století. Z hradní skály je výhled na celé pásmo Radče.
  • kaplička na návsi
  • pomník obětem válek
  • venkovská usedlost čp. 14 (obytné stavení, stodola)
  • venkovská usedlost čp. 15 (obytné stavení, chlévy)
  • venkovská usedlost čp. 18 (obytné stavení, stodola, sklípek)
  • venkovské usedlosti čp. 9, 35, 42

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. DRNEK, Jan. Krajina nad pokladem. Průvodce po historii kamenouhelného dolování na Plzeňsku. Plzeň: Street, 2012. 336 s. ISBN 978-80-904746-0-4. S. 258, 260. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]