Mirošov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o městě na Rokycansku. Další významy jsou uvedeny na stránce Mirošov (rozcestník).
Mirošov

Kostel
Znak obce MirošovVlajka obce Mirošov
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0326 559997
Kraj (NUTS 3) Plzeňský (CZ032)
Okres (LAU 1) Rokycany (CZ0326)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rokycany
Historická země Čechy
Katastrální výměra 13,62 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 229 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 457 m n. m.
PSČ 338 43
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 2
Katastrální území 2
Adresa městského úřadu náměstí Míru 53
Mirošov
33843 Mirošov 1
Starosta Vlastimil Sýkora
Oficiální web: www.mirosov.cz
Email: mu@mirosov.cz
Mirošov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Mirošov
Red pog.svg
Mirošov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Mirošov se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, v lesní krajině při úpatí Brd, necelých 8 km jihovýchodně od Rokycan. Městem prochází železniční trať 175 Rokycany - Nezvěstice (stanice Mirošov a zastávka Mirošov město).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1366 za Dobrohosta z Ronšperka. Výrazný historický rozmach Mirošov zaznamenal až v 16. století, kdy se dostal do rukou Floriánu Gryspeku z Gryspachu. Jeho syn tu totiž postavil renesanční tvrz. Ta byla později ještě přestavěna do dnešní podoby, konkrétně v roce 1728.

Významnou roli ale Mirošov sehrál v době národního obrození, když se na místní faře scházela tehdejší kulturní a literární elita jako Josef Dobrovský, Josef Kajetán Tyl, Václav Kramerius nebo Vojtěch Nejedlý, který zde pobýval a působil.

V Mirošově byla v první polovině 19. století objevena černouhelná žíla a roku 1857 se zde začalo naplno těžit. Vrstva kvalitního uhlí dosahovala asi 1,5 metru a v dobách, kdy byla těžba nejaktivnější, zde pracovalo asi 1600 horníků. Uhlí dalo také příčinu ke vzniku železnice z Mirošova do Rokycan a později i druhým směrem do Nezvěstic.

V Mirošově byla od dob Vratislavů z Mitrovic těžena také železná ruda. Právě díky zdejší těžbě vznikaly v mirošovském okolí železné hutě (Padrť, Hrádek). Mirošovské hutě často měnily své majitele a často se také střídala období slávy i období, kdy se železu příliš nedařilo. Největší rozkvět zaznamenaly zdejší hutě v době sedmileté války, kdy zde byla vyráběna munice do císařských děl a jiných palných zbraní. V Mirošově a jeho okolí byla tři hlavní železnorudná naleziště: Svatovojtěšský lom, Zlamnoha a oblast západně od kostela sv. Jakuba.

Během druhé světové války byl zde zřízen koncentrační a kárný tábor. Na jeho místě dnes stojí Domov Harmonie (centrum sociálních služeb pro nemocné a staré).

V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Mirošov v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[2] Toto území má rozlohu 2,088398 km² a je zde evidováno 0 budov a 0 obyvatel.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mirošově (okres Rokycany).
  • Zámek Mirošov – renesanční usedlost, kterou nechal postavit rod Grynspeků z Gryspachu na konci 16. století
  • Kostel svatého Josefa na náměstí
  • Socha anděla
  • Socha svatého Antonína Paduánského
  • Socha svatého Jana Nepomuckého
  • Sousoší Piety
  • Zájezdní hostinec na náměstí
  • Sýpka se sochou anděla
  • Mirošovské doly – těžba uhlí byla v Mirošově zahájena v roce 1833, naplno se dobývalo ale až po roce 1857. Díky tomu se také na Mirošovsku dala vybudovat železnice. Roku 1904 bylo dolování zastaveno, protože se nevyplatilo.
  • Lípa na Purku
  • Lípy u křížku
  • Mirošovský topol

Části města[editovat | editovat zdroj]

  • Mirošov (k. ú. Mirošov a Mirošov v Brdech)
  • Myť (k. ú. Mirošov)

Významné osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

  • Ladislav Karel Feierabend (14. června 1891, Kostelec nad Ohří – 15. srpna 1969, Villach, Rakousko), československý politik
  • Karel Kašpar (16. května 1870, Mirošov – 21. dubna 1941, Praha), římskokatolický teolog, biskup královéhradecký, arcibiskup pražský
  • Vojtěch Nejedlý (17. dubna 1772, Žebrák – 7. prosince 1844), kněz, vlastenecký básník

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01, [cit. 2015-09-26]. Dostupné online.  
  3. katastrální území Mirošov v Brdech, Registr sčítacích obvodů a budov

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]