Mirošov (nádraží)
| Mirošov | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Město | Mirošov |
| Souřadnice | 49°42′0″ s. š., 13°39′57,96″ v. d. |
  Mirošov | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 763151 |
| Trať | Rokycany–Nezvěstice |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| V provozu od | 27. května 1869 (nákladní doprava) |
| Zabezpečovací zařízení | elektronické stavědlo (DOZ z CDP Praha) |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mirošov je železniční stanice v jihozápadní části města Mirošov v okrese Rokycany v Plzeňském kraji nedaleko Skořického potoka. Leží na neelektrizované jednokolejné trati z Rokycan do Nezvěstic. Ve městě je dále železniční zastávka Mirošov město, která se nachází přímo v obvodu stanice Mirošov.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dne 27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku z Rokycan do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala společnost Česká západní dráha (BWB) provozující od roku 1862 rokycanské nádraží na trati spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží).
K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy (BCB) a její napojení na železnici Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. BCB v Mirošově zřídila vlastní koncové nádraží Mirošov město. Po zestátnění BCB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nachází se zde dvě jednostranná nástupiště, k příchodu na poloostrovní nástupiště č. 2 slouží přechod přes kolej.