Rokycany (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Železniční stanice Rokycany
Nádraží v Rokycanech
Nádraží v Rokycanech
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Město Rokycany
Souřadnice
Rokycany (nádraží)
Rokycany (nádraží)
Provozovatel dráhy Správa železnic
Kód stanice 731349
Tratě 170, 175
Nadmořská výška 370 m n. m.
V provozu od 14. července 1862
Zabezpečovací zařízení ESA 11/Automatické hradlo
Dopravních kolejí 7
Nástupišť (hran) 3 (5)
Prodej jízdenek Ano
Návazná doprava Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici Vnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechÚschovna zavazadelBezbariérové WCBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další služby
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rokycany je železniční stanice v centrální části okresního města Rokycany ve Plzeňském kraji nedaleko řeky Klabavy. Leží na elektrifikované trati 170 (25 kV, 50 Hz AC) a jednokolejné neelektrifikované trati 175. V těsné blízkosti budovy je umístěno městské autobusové nádraží. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Rokycany předměstí (trať 175).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy. Ve stanici vyrostla též lokomotivní vodárna.

27. května 1869 otevřela důlní společnost Mirošovské kamenouhelné těžařstvo nákladní železniční vlečku do Mirošova, osobní doprava zde byla zavedena roku 1883. Oba typy dopravy zajišťovala BWB. K prodloužení dráhy do Nezvěstic společností České obchodní dráhy a její napojení na železnici Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň došlo 1. srpna 1882, osobní vlaky začaly trať obsluhovat až roku 1889. Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Z důvodu nutnosti zvýšení přepravní kapacity stanice bylo koncem 20. let 20. století rozhodnuto o posunu areálu nádraží západním směrem blíže k centru města a tedy i o stavbě nové výpravní budovy (stará nebyla zbořena). Stavbu vyprojektovalo Ředitelství státních drah a provedly stavební firmy dr. J. Pštrose z Prahy a Štěpána Wolfa z Rokycan. Funkcionalistická budova byla slavnostně otevřena 21. května 1931, trať procházející stanicí byla tehdy zdvojkolejněna. Další stavební úpravy proběhly ve 2. polovině 20. století, a dále roku 2013.

Elektrická trakční soustava zde byla zprovozněna 5. června 1987.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Stanicí prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nachází se zde dvě vyvýšená krytá ostrovní nástupiště s podchodem, elektronickým informačním systémem a výtahy pro bezbariérový přístup, a jedno nástupiště hranové. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, je zde zavedeno traťové zabezpečovací zařízení ESA 11, stanice je tak dálkově řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. Roku 2013 byla dokončena oprava a rekonstrukce staniční budovy a celého kolejiště. Podchodem je možné podejít kolejiště směrem do jižní části města.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]