Třetí železniční koridor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mapa třetího železničního koridoru

III. tranzitní železniční koridor je název pro hlavní dálkový železniční tah mezi Mosty u Jablunkova a Chebem. Koridor prochází po následujících tratích SŽDC:

III. železniční koridor představuje tedy kromě významného vnitrostátního spojení také tranzitní spojení ŽilinyNorimberkem. Celková délka koridorové tratě je 665 km. S jejím dokončením se podle představ z roku 2005 počítalo v roce 2016.[1] Aktuální termín dokončení výstavby 3.TŽK až k jižnímu portálu 1. vinohradského tunelu je nyní opět odložen, nejdříve na rok 2025.[2] V letech 2020-2025 se plánuje úsek Smíchov (včetně)- Praha hl.n. (mimo), rekonstrukce smíchovského nádraží a vyšehradského železničního mostu (viz E15.cz dne 25.5.2015 v 6:01- článek „Železničáři chystají pro Prahu nový most“ - zdroj: ing. Surý). Aktualizace iDNES.cz dne 11. 3. 2016 v 5:12 – zdroj: Mgr. Ptačinský – začátek výstavby SMÍCHOV-VYŠEHRAD se posouvá až na rok 2020. Nová přístavba žel.mostu (dvojče) pro ztrojkolejnění má být zahájena v roce 2022.

Od roku 2017 začíná přípravnými pracemi kompletní rekonstrukce interiéru nádraží Praha-Smíchov, zaměřená také na nevyužívané komerční prostory (restaurace, bistro u 1. nástupiště, stánky, dále technologické zázemí, inženýrské sítě, modernizace WC, protiatomový kryt). Začíná se výměnou všech oken a dveří a opravou topení (SŽDC).

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současné době (srpen 2017) probíhá úprava dokumentace EIA stavby Černošice (včetně) – Beroun (mimo), která prochází CHKO Český kras, včetně projednávání s dotčenými subjekty, zejména skalní masiv Tetín- SCHKO a AOPK. Projektují se varianty mimoúrovňového křížení se silnicí II/115 v Černošicích, aby mohly být zrušeny přejezdy Radotínská a Kazínská, resp. propojeny ulice Zdeňka Lhoty a Radotínská. Pokračuje příprava staveb Smíchov (mimo) – Radotín (včetně) + MÚK Velká Chuchle pro zahájení prací koncem roku 2017. Do dokončení územně technické studie je pozastavena příprava stavby Radotín (mimo) – Černošice (mimo). Rozhraní staveb je na 12,669. km – hradlo Kosoř, hranice kraje. Pokračování koridoru bude navazovat na probíhající stavbu Králův Dvůr – Beroun (včetně). 1. úsek Beroun (mimo) – Karlštejn (včetně) projektuje METROPROJEKT. 2. úsek Karlštejn (mimo) – Kamenný most (Mokropsy), včetně železničního mostu přes Berounku. 3. úsek Kamenný most – hradlo Kosoř.

Dne 23. srpna 2016 skončilo výběrové řízení na zhotovitele stavby Beroun (včetně) – Králův Dvůr (lhůta výstavby 32 měsíců - červenec 2019). Zvítězila SPOLEČNOST BEROUN v čele s Eurovií CS, další účastníci Subterra, GJW Praha a OHL ŽS, vítězná cena 1 818 000 000 Kč. Smlouva uzavřena 3. 11. 2016, písemná zpráva SŽDC 8. 11. 2016. Staveniště bylo předáno, stavební práce a první výluky zahájeny. V seřaďovacím nádraží rekonstrukce kolejí č. 213–219, vytrhány koleje 15, 17, 19. Elektrizace železnic dokončila betonáž základů a osazuje nové trakční stožáry v Berouně. Hlavní práce zahájeny od února 2017. Dne 17. 3. proběhlo slavnostní zahájení stavby. Od poloviny dubna 2017 začala výluka sudé skupiny kolejí na zhlaví směrem od Karlštejna. Od 20. 4. vytržena část traťové koleje od Srbska do Berouna – jednokolejný provoz do 5. července. Byla provedena kompletní výměna spodku a svršku u Berouna, přejezdu v Srbsku, dále až do Karlštejna výměna pouze kolejnic. Dílo má být kompletně dokončeno podle smlouvy v říjnu 2019.

V červnu 2016 byly spuštěny také základní přípravné projekční práce pro úsek Smíchov - Praha hl. n. S cenou 29 mil. Kč zvítězil SUDOP Praha (15. 12. 2016). Součástí je i nová zastávka Praha-Výtoň. Od 11. 12. 2016 je zrušena zastávka Praha-Smíchov – Na Knížecí na trati 122 pro linku S 65 - staveniště Sekyra Group.

Běží výběrové řízení na zhotovitele rozsáhlých demolic v PLZNI- ve Skvrňanech a Vejprnicích, což připraví staveniště pro realizaci vlastní stavby. Součástí je i pyrotechnický průzkum v areálu ŠKODA (bombardování na konci II. světové války). Posudek rizik – doc.Dr.ing.Chládek – 21. 3. 2016.

Dne 26. září 2016 skončilo výběrové řízení na zhotovitele 2. stavby uzlu Plzeň. Zvítězila společnost „MTS + OHL - uzel Plzeň“, cena necelých 948 mil. Kč, smlouva podepsána 1. 12. 2016. Zpráva zadavatele ze dne 6. 12. 2016, vedoucí společník METROSTAV a.s. Stavba byla slavnostně zahájena za účasti SŽDC a st. m. Plzně 20. ledna 2017.

7. prosince 2016 poslanci schválili rozpočet SFDI 2017-2019. V příloze je rozdělena stavba Černošice–Beroun na tři části a předpoklad zahájení 1. části je v roce 2019.

Podle tiskové zprávy SŽDC (12. 1. 2017) byla schválena studie proveditelnosti uzlu OSTRAVA s realizací stavby 2021–2025.

Stavba Český Těšín – Dětmarovice obdržela nepravomocné stavební povolení (Drážní úřad Olomouc dne 16. 5. 2017). Dne 15.6. došlo k odvolání vlastníků pozemků a řešeno bude po 12.červenci 2017.

Ve výstavbě jsou

  • úseky na trati 170:
    • Rokycany (mimo) – Plzeň (mimo): zpoždění ražby tunelu Ejpovice (z důvodů geologie: prameny spodní vody, a tvrdosti hornin: břidlice, spilit). Ražená část tunelů – jižní 4020 m, severní 4045 m. Slavnostní prorážka štítu masivem na povrch - 4100 m jižního tubusu v Doubravce – proběhla 7. 6. 2016 v 11:15 hod., posledních 50 m lavicí do plného profilu 11. 6. 2016 v 15:06 (zdroj: Metrostav – stavba). Severní tubus délky 4176 m se začal razit opět od Kyšic 27.září 2016, od prvních metrů znovu silné prameny spodní vody. Ke dni 15.12. vyraženo 1008 m. V březnu 2017 začala ražba – odstřel pro celkem 8 únikových spojek mezi tubusy. Dne 3. 3. byla vyražena polovina délky severního tubusu. 20. dubna 2017 k dokončení chybělo necelých 1 500 m. Slavnostní ukončení ražby se nyní předpokládá v říjnu 2017. První vlaky by kompletním úsekem přeložky RO-PL měly projet v polovině prosince roku 2018.
    • ze staveb uzlu Plzeň: 1. prosince 2016 začala 2. stavba na osobním nádraží, od 23. 1. 2017 v souvislosti s přestavbou mostů přes Mikulášskou ulici začaly změny v MHD Plzeň. Úplná uzavírka Mikulášské max. do 31. srpna 2018, poté zprůjezdnění Mikulášské a Slovanské ulice (auta+tramvaje obousměrně). Lhůta stavebních prací 30 měsíců, dokončení díla 36 měsíců. Potvrzená celková doba realizace je 12/2016 - 12/2019 (tisková zpráva SŽDC).
    • Od 23. ledna 2017 se uzavřely vozovky i chodníky podjezdu Mikulášská u hlavního nádraží, pro MHD i pěší. Pěší mohou projít na obě strany podchodem pod hlavním nádražím. Dne 14. dubna stavbaři zahájili demontáž konstrukce prvního mostu (ČT24). Dne 18. 4. 2017 vstoupila rekonstrukce uzlu PLZEŇ do druhé poloviny (SŽDC). Stará konstrukce severního mostu byla kompletně snesena 19. dubna. Nyní probíhá výstavba nových pilířů. Nový rozšířený severní most má být hotov do konce roku 2017. V roce 2018 bude následovat menší most jižní. Zároveň se již připravuje výběrové řízení na zhotovitele třetí stavby – přesmyk domažlické tratě. Stavba má být zahájena na jaře 2018 a dokončena 2019. Demolice v koridoru stavby, podél Domažlické ulice, a přípravné práce pro pokládku druhé koleje již byly zahájeny. Bude zřízena nová zastávka Skvrňany.
  • uzel Olomouc (2016),
  • úseky na trati 320:
    • úsek Český Těšín – Dětmarovice, část v km 332,200–333,076.

Z plzeňských staveb byl dokončen průjezd Plzní ve směru 3. TŽK.

Úseky koridoru postavené na rychlost 160 km/h[editovat | editovat zdroj]

Pro běžné soupravy[editovat | editovat zdroj]

Pro vlaky s naklápěcími soupravami[editovat | editovat zdroj]

V těchto seznamech nejsou uvedeny úseky obsažené v prvním železničním koridoru (trať Praha – Česká Třebová) ani v druhém železničním koridoru (trať Přerov–Dětmarovice).

Přehled úseků[editovat | editovat zdroj]

úsek délka zahájení
výstavby
uvedení
do provozu
(Schirnding DB-) st. hr. SRN - Cheb (mimo)[p 1] -1.stavba 9,6 km 2014 2015
uzel Cheb 3,0 km plánováno 2017 plánováno 2019
Cheb (mimo) - Planá u Mariánských Lázní (mimo) 39,8 km 2007 2010
Planá u Mariánských Lázní (včetně) - Stříbro (včetně) 38,8 km 2008 2011 [3]
Stříbro (mimo) - Plzeň (mimo) 30,1 km 2006 2008
průjezd Plzní + uzel Plzeň 3,7 km 2011 plánováno 2022
Plzeň (mimo) - Rokycany (mimo) 20,2 km 2013 plánováno 2018
Rokycany (včetně) - Zbiroh (včetně) 21,2 km 2009 2013
Zbiroh (mimo) - Beroun (mimo) 24,1 km 2008 2012
Králův Dvůr - Beroun (včetně) 4,9 km 2016 plánováno 2019
Beroun (mimo) - Karlštejn (mimo) 24,9 km plánováno 2020 plánováno 2025
Karlštejn (včetně) - Odb. Berounka (včetně) plánováno 2021 plánováno 2025
Odb. Berounka (mimo) - Černošice (včetně) plánováno 2020 plánováno 2025
Černošice (mimo) - Praha-Smíchov (mimo) 10,9 km plánováno 2018 plánováno 2021
Praha-Smíchov (včetně) - Praha hl. n. (mimo) 5 km plánováno 2020 plánováno 2025
Praha hl. n. (mimo) - Praha-Libeň (mimo) 5 km 2004 2008
Praha-Libeň (částečně) - Praha-Běchovice (včetně) 9,7 km 2006 2011
Praha-Běchovice (mimo) - Úvaly (včetně) 9 km 2013 2016
Úvaly (mimo) - Poříčany (mimo) 15,1 km 1993 1996
žst. Poříčany 2,5 km 1994 1997
Poříčany (mimo) - Kolín zastávka 19,7 km 1997 1999
Kolín zastávka - Kolín dílny (uzel Kolín) 5,5 km 2006 2010
Kolín dílny - Záboří nad Labem (mimo) 5,7 km 2000 2002
Záboří nad Labem (včetně) - Přelouč (mimo) 18,6 km 2002 2004
žst. Přelouč 2,6 km 1997 1998
Přelouč (mimo) - Pardubice (mimo) 10,3 km 1999 2000
uzel Pardubice 2,4 km plánováno 2019 plánováno 2022
Pardubice (mimo) - Uhersko (mimo) 16,9 km 1999 2001
Uhersko (včetně) - Choceň (mimo) 15,7 km 1993 1996
uzel Choceň 2,5 km 2003 2005
Choceň (mimo) - Brandýs nad Orlicí (mimo) 2,6 km 2002 2002
Brandýs nad Orlicí (včetně) - Ústí nad Orlicí (mimo) 9,7 km plánováno 2020 plánováno 2024
uzel Ústí nad Orlicí 1,5 km 2013 2016
Ústí nad Orlicí (mimo) - Česká Třebová (mimo) 6,3 km 2002 2004
uzel Česká Třebová 5,4 km plánováno 2020 plánováno 2024
Česká Třebová (mimo) - Krasíkov (včetně) 22,6 km 2002 2005
Krasíkov (mimo) - Zábřeh na Moravě (včetně) 13,2 km 2004 2006
Zábřeh na Moravě (mimo) - Červenka (včetně) 24,2 km 2005 2008
Červenka (mimo) - Olomouc (mimo) 16,3 km 2002 2005
uzel Olomouc 4 km 2013 2016 (30.3.2017)
Olomouc (mimo) - Grygov (mimo) 5,0 km 2004 2005
Grygov (včetně) - Přerov (mimo) 2,6 km 2005 2007
uzel Přerov 4,5 km 2009 plánováno 2021
Přerov (mimo) - Hranice na Moravě (včetně) 28,4 km 1999 2002
Hranice na Moravě (mimo) - Studénka (včetně) 33,5 km 2001 2004
Studénka (mimo) - Ostrava hl. n. (mimo) 17,1 km 2001 2003
Ostrava hl. n. (část) 4,5 km plánováno 2021 plánováno 2025[4]
Ostrava hl. n. (část) - Ostrava-Hrušov 1,5 km 2001 2003
Ostrava-Hrušov - Bohumín-Vrbice (mimo) 2,6 km 2008 2009
Bohumín-Vrbice (včetně) - Bohumín (mimo) 2,6 km 2001 2002
uzel Bohumín 2,9 km 2003 2005
Bohumín (mimo) - Dětmarovice (včetně) (- Petrovice u Karviné st. hr.) 15,5 km 2001 2002
Dětmarovice (včetně) - Český Těšín (mimo) 23 km 2015 plánováno 2019
Český Těšín (včetně) - Bystřice nad Olší (mimo)[p 2] 14 km 2009 2016[5]
Bystřice nad Olší (včetně) - Mosty u Jablunkova st. hr. SR 17 km 2007 2013[6]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Je sledována i 2. stavba (elektrizace), nicméně její případná realizace závisí na koordinaci s německou stranou.
  2. Stavba byla rozdělena na 2 části: 1. část Bystřice nad Olší - Český Těšín (mimo) a 2. část - žst. Český Těšín.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAŠTIKOVÁ, Jana; SLOŽIL, Jaromír. Tranzitní železniční koridory v souvislostech [online]. Konstrukce Media, s.r.o.,, 2005-06-20, [cit. 2008-11-01]. Dostupné online.  
  2. Info ing. Nejezchleb, ČTK, 6.10.2014
  3. Trať z Plzně do Chebu je konečně otevřena
  4. DOPRAVNÍ NOVINY. Dopravní noviny [online].  [cit. 2017-01-12]. Dostupné online.  
  5. Stavbaři dokončili modernizaci železniční stanice Český Těšín
  6. Vlaky na Slovensko jezdí po nových kolejích

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Ctvrty zeleznicni koridor.svg
Tranzitní železniční koridory v Česku