Skvrňany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skvrňany

Sídliště Skvrňany
Základní informace
Charakter sídla část města
Počet obyvatel 14 072 (26. 3. 2011[1])
Domů 1 174 (2009)
Lokalita
PSČ 31800
Součást obce Plzeň
Okres Plzeň-město
Historická země Čechy
Katastrální území Skvrňany a Plzeň
Zeměpisné souřadnice 49°44′47″ s. š., 13°20′59″ v. d.
Skvrňany
Red pog.svg
Skvrňany
Další údaje
Kód části obce 406376
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skvrňany jsou část statutárního města Plzeň, nachází se na západě města. V roce 2009 zde bylo evidováno 1 174 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 14 242 obyvatel.[3]

Skvrňany jsou také název katastrálního území o rozloze 10,93 km².[4] Ovšem zatímco Skvrňany jako část města se rozkládají také na části katastrálního území Plzeň,[5] v katastrálním území Skvrňany leží i Nová Hospoda.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původ názvu Skvrňany je vykládán buď jako osada lidí bydlících u potoka Skvrny, popř. jako osada lidí Skvrňových (Škvrňových, tj. člověka malého vzrůstu, zakrslého). Obec Skvrňany je prvně zmiňována v roce 1239, kdy patřila pod Kladrubský klášter, byla tedy staršího založení nežli samotná Plzeň (založena roku 1295). Po založení Plzně se stala součástí plzeňského panství. V roce 1418 měla 24 usedlostí. Blízké velké město Plzeň bylo pro ves na jednu stranu výhodné a umožňovalo její prosperitu a bohatství, ale bylo i příčinou mnohých tragických válečných událostí a město nakonec obec pohltilo, až k jejímu zániku. V tereziánském katastru z roku 1714 se v obci uvádí 34 usedlostí, stavení měla být v dobrém stavu, vystavěná z kamene a u domů bývaly zahrady porostlé švestkami. I přes velký požár v roce 1839, kdy vyhořelo 19 usedlostí, je obec popisována jako bohatá a výstavná. Ke konci 19. století však obec zasáhl technický rozvoj, který byl příčinou ztráty jejího výhradně zemědělského charakteru. V roce 1861 sem přijel první vlak z německého Furt im Wald a u obce stávalo první prozatímní plzeňské nádraží, trať na Prahu byla otevřena až později. Dalším faktorem, který zásadně ovlivnil život obce, byla výstavba Škodových závodů. Továrna se nejprve jen dotýkala skvrňanského katastru, ale brzy jej překročila. Počet obyvatelstva velmi rychle rostl a např. v roce 1921 bylo z 5777 obyvatel obce téměř 40 % zaměstnanci Škodovky. Od roku 1924 jsou Skvrňany součástí Plzně jako její část. V průběhu II. světové války byly Skvrňany 14. května 1943 a 16. října 1944 zasaženy při bombardování Škodovky, ale nejtěžší úder pro ně znamenal nálet 25. dubna 1945. V původní podobě staré Skvrňany již nebyly obnoveny a jejich obyvatelstvo většinou přesídlilo do Červeného Újezda u Zbůchu. Několik zbývajících původních statků bylo zbořeno na konci 60. let a v místech obce vyrostlo postupně panelákové sídliště. Starobylou obec tak připomíná pouze budova školy z roku 1897, dnes Základní škola Martina Luthera v areálu Akademie Hotelnictví a Cestovního ruchu. Bývalé místo Skvrňanské návsi se dnes jmenuje Školní náměstí.[7]

Sídliště Skvrňany[editovat | editovat zdroj]

Sídliště Skvrňany je rozděleno na několik přirozených částí.

Sídliště Přední Skvrňany vzniklo v místě původní obce Skvrňany na vyvýšené říční terase nad řekou Mží. Je tvořeno panelovou zástavbou s 1100 byty a zbytky prvorepublikové zástavby okolo ulic Křimická a Na Okraji. Panelové domy nahradily poslední zemědělské statky v okolí dnešního Školního náměstí zaniklé jak v důsledku bombardování na konci druhé světové války, tak v důsledku zániku jejich zemědělské funkce.[8]

Oblast Slovanského údolí okolo Vejprnického potoka podél cesty na Vejprnice byla poprvé osídlena po první světové válce, vzniklo zde mnoho dodnes zachovaných vil bohatších úředníků a podnikatelů, ale i dělnických domů.

Sídliště Zadní Skvrňany vzniklo na zelené louce v prostoru mezi železniční tratí Plzeň - Cheb a zástavbou podél Vejprnického potoka ve Slovanském údolí. Sídliště Zadní Skvrňany bylo budováno v letech 1967 – 1977 a jeho výstavba dále pokračovala podnikovou a družstevní výstavbou a dokončováním objektu občanské vybavenosti. Za uvedené období zde bylo postaveno 3 800 bytových jednotek.[9] Samotné stavbě sídliště předcházelo vybudování rozsáhlého areálu učňovských škol a internátu. V době vzniku mělo sídliště vlastní síť služeb, školy, školky a jesle, zdravotnické zařízení, restaurace, kino a dobovou dominantu, kterou byly věžové domy.

K dnešnímu dni bylo několik školek v Zadních Skvrňanech zavřeno, několik nových školek v Předních Skvrňanech naopak vzniklo, 5. základní škola v předních Skvrňanech se nejprve sloučila s 15. ZŠ v Zadních Skvrňanech a nakonec se budova školy v roce 2000 stala střední hotelovou školou.[10] Kino je již dávno zrušené, tak jako ve většině plzeňských sídlišť. Vyhřívaný venkovní bazén u zastávky Slovanské údolí už také nefunguje, stal se součástí zázemí stavební firmy.

Sídliště Skvrňany má díky své západní poloze poměrně čisté ovzduší, hodně zeleně. Sídliště má k dispozici rychlé a kapacitní spojení s centrem města Plzně tramvajovou linkou číslo 2 a vyhovující silniční připojení mnoha směry – západně na Rozvadov a Stříbro, jižně přes Borská pole na Klatovy a Prahu a zejména obyvatelé Skvrňan využívají kapacitně vyhovující západní spojení do centra města Plzně. Chybějící severní spojení estakádou přes řeku Mži směrem na Karlovy Vary je plánováno.

Obyvatelé Skvrňan také mohou využívat síť cyklistických stezek vedoucích údolními nivami řeky Mže a Vejprnického potoka. Skvrňany vede mimo jiné trasa č. 37 (nazvaná Trasa přátelství), je možné po ní jet z Plzně přes Stříbro do Železné a zde se napojit na síť německých cyklotras.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Plzeňský kraj – okres Plzeň-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31, [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.  
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.  
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 3-6. Dostupné online.  
  4. Územně dentifikační registr ČR. Katastrální území Skvrňany: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.  
  5. Územně dentifikační registr ČR. Část obce Skvrňany: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.  
  6. Územně dentifikační registr ČR. Část obce Nová Hospoda: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné online.  
  7. Bělohlávek, Miloslav. Plzeňská předměstí. Plzeň: NAVA, 1997. ISBN 80-7211-003-9
  8. Ševčík, Beneš: Architektura 60. let. Grada publishing, 2009, Praha. ISBN 978-80-247-1372-4
  9. Sýkora, Suda, Zeman: Tvořivá léta, Profil architektonické a projektové tvorby Stavoprojektu Plzeň. Plzeň, 1974
  10. Hotelová škola. Historie areálu školy [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné online.  
  11. Správa veřejného statku města Plzně. Cyklostezky [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]