Provozovatel dráhy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Provozovatel dráhy (někdy označovaný též jako manažer infrastruktury) je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje dráhu, tj. provádí činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava. Každá dráha může mít vždy jen jednoho provozovatele, který je držitelem úředního povolení pro danou dráhu. Úřední povolení vydává příslušný drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je ke své činnosti smluvně pověřen vlastníkem dráhy, pokud jím není sám.

Provozovat dráhu znamená vytvářet základní podmínky pro provozování drážní dopravy. K provozování dráhy je nutná vlastní dráha, tj. kolejíště, železniční mosty, osvětlení kolejiště, zabezpečovací zařízení a zaměstnanci, kteří k provozování dráhy bezprostředně patří, např. výpravčí, hradlař, mazač výměn, údržbáři telefonů, osvětlení, sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, traťoví dělníci atd.

Udělení povolení[editovat | editovat zdroj]

Provozovateli dráhy může být uděleno úřední povolení za podmínek že mj.:

  • fyzická osoba, nebo její odpovědný zástupce, jsou svéprávní, jsou starší 21 let, a alespoň jeden z nich je odborně způsobilý, tzn.:
    • má ukončené VŠ vzdělání ekonomické, technické, dopravní nebo právní a má praxi v délce tří let v řídící činnosti při provozování dráhy, nebo
    • má ukončené ÚSO vzdělání ekonomické, technické nebo dopravní a má praxi v délce pěti let v řídící činnosti při provozování dráhy,
  • oba jsou bezúhonní, tj. nebyli odsouzeni za trestný čin spáchaný z nedbalostí který souvisí s povolovanou činností nebo za jakýkoliv jiný úmyslný trestný čin,
  • jedná-li se o provozovaní dráhy celostátní nebo regionální prokáže finanční dostatečnost rozvahou za roční období s kalkulací:
    • všech příjmů,
    • všech výdajů na provozování dráhy a údržbu,
    • uvede všechny dlužníky a věřitele.
  • předloží doklad stvrzující, že dráha je technicky způsobilá k provozování, tj. má průkaz způsobilosti.

Povinnosti provozovatele dráhy[editovat | editovat zdroj]

provozovatel dráhy je mj. povinen: (stručný výčet)

Neplnění povinností je hodnoceno jako správní delikt a může podle druhu následovat pokuta až do výše 1 mil. Kč.

Povinnosti vlastníka dráhy[editovat | editovat zdroj]

Vlastník dráhy je mj. povinen:

  • zajistit provozuschopný stav dráhy
  • nechce-li dráhu sám provozovat, je povinen provozování dráhy nabídnout:

Za neplnění povinností může být potrestán obdobně jako provozovatel dráhy.

Provozovatelé železničních drah[editovat | editovat zdroj]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Na naprosté většině veřejných železničních drah ve správě Správy železniční dopravní cesty je tato od 1. července 2008 i jejich provozovatelem, provozovateli několika kratších regionálních drah jsou však jiné subjekty, která jsou na nich zpravidla i hlavním provozovatelem dopravy:

Provozovatelem svých úzkokolejných drah jsou Jindřichohradecké místní dráhy.

Existuje mnoho provozovatelů drah, kteří provozují především vlečky. Protože jsou na provozovatele vlečky kladeny z hlediska platné legislativy náročné požadavky, na mnoha větších i menších vlečkách již došlo k outsourcingu provozování dráhy, kterým se nyní zabývají specializované firmy. Mezi ně patří také významní dopravci, např. Viamont, Unipetrol Doprava, OKD, Doprava, ale i České dráhy. Na většině vleček vykonává provozovatel dráhy zároveň funkci provozovatele drážní dopravy. To samozřejmě není vždy pravidlem, nehledě na to, že provozovatelů drážní dopravy může být na dané dráze několik.

Střet zájmů v Českých drahách[editovat | editovat zdroj]

Zároveň se zřízením státní organizace SŽDC na ni bylo převedeno vlastnictví většiny tratí, nicméně provozovatelem drah zůstaly ČD. Provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách a. s. od 1. června 2005, po jejich transformaci, spadalo pod náměstka pro nákladní dopravu. Sdružení železničních společností požadovalo, aby provozování dráhy (řízení provozu) v Českých drahách bylo zcela odděleno od ostatních složek tohoto podniku. Řízení provozu je podle něj neefektivní a příliš drahé a České dráhy organizují provoz své konkurence, čímž ji mohou znevýhodňovat. Tento stav, kdy dominantní dopravce zároveň provozoval většinu drah, byl podle SŽS i v rozporu s evropskými předpisy. Čl. 6 odst. 3 evropské směrnice č. 91/440/EHS, ve znění pozdějších předpisů, stanoví: „členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění toho, aby funkce určující pro rovný a nediskriminační přístup k infrastruktuře byly svěřeny orgánům nebo firmám, které samy neposkytují žádné železniční dopravní služby. Musí být prokázáno, že tohoto cíle bylo dosaženo, bez ohledu na organizační struktury.“

4. prosince 2007 vláda rozhodla, že od 1. dubna 2008 má být funkce provozovatele dráhy pro celostátní dráhu i regionální dráhy vlastněné státem převedena z Českých drah a. s. na SŽDC, včetně výkonných útvarů a činností.[1] K samotnému převodu nakonec došlo k 1. červenci 2008.

Zastavení provozu v České Kamenici[editovat | editovat zdroj]

V sobotu 5. srpna 2006 a v neděli 6. srpna České dráhy a. s. na základě vlastního interního nařízení znemožnily jízdy vlaků z muzejní železnice Kamenický ŠenovČeská Kamenice, kde provozuje dopravu historickými výletními vlaky občanské sdružení Klub přátel lokálky, do stanice Česká Kamenice. Podle tiskové zprávy Sdružení železničních společností České dráhy dopravci neposkytly žádné vysvětlení a tímto jednáním porušily platné smlouvy i zákon o dráhách. Zákon o dráhách zaručuje dopravci s platnou licencí provoz i ve stanici, která leží na navazující dráze.

Drážní úřad svým rozhodnutím[zdroj?] odejmul licenci dopravci Klub přátel Lokálky, jelikož DÚ zjistil, že předmětný dopravce provozoval drážní dopravu na regionální dráze bez přidělené kapacity dopravní cesty. Tím porušil § 24, odst. 4 zákona 266/1994 Sb., o dráhách.

Ostatní státy Evropy[editovat | editovat zdroj]

Tento seznam zahrnuje velké provozovatele drah, kteří vznikli zpravidla transformací původních národních železnic. Většina těchto organizací je členem asociace RailNetEurope. V závorce je uvedena délka sítě daného provozovatele dráhy.

Provozovatelé městských a lanových drah[editovat | editovat zdroj]

Na železniční dráze speciální (metro), tramvajové dráze, trolejbusové dráze a lanové dráze působí obvykle jediný dopravce, který je zároveň i provozovatelem dráhy. Většinou jsou to podniky vlastněné zcela nebo převážně městem (městské dopravní podniky), lanové dráhy provozují též soukromé firmy, jednu lanovou dráhu včetně dopravy na ní provozují i České dráhy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Usnesení vlády ČR č. 1352 z 4. 12. 2007, k převodu funkce provozovatele celostátní železniční dráhy a regionálních drah ve vlastnictví státu a převodu výkonu některých činností, které jsou obsahem provozování dráhy, ze společnosti České dráhy, a. s., na organizaci Správa železniční dopravní cesty, státní organizace.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Members & Network [online]. Wien: RailNetEurope, [cit. 2010-12-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Raudteevõrgustiku teadaanne 2011/2012 liiklusgraafikuperioodiks [online]. Tallinn: EVR Infra, [cit. 2010-12-27]. S. Lisa 3. Dostupné online. (estonsky) 
  4. Edelaraudtee Infrastruktuuri AS raudteevõrgustiku teadaanne liiklusgraafiku perioodiks 29.05.2011 kuni 26.05.2012 [online]. Türi: Edelaraudtee Infrastrukturi, [cit. 2010-12-27]. S. 3. Dostupné online. (estonsky) 
  5. Eurotunnel Network Statement - 2011 Working Timetable [online]. Eurotunnel, [cit. 2010-12-27]. S. 10. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Network statement for 2011-2012 [online]. Vilnius: Lietuvos geležinkeliai, [cit. 2010-12-27]. S. 7. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Publiskās lietošanas dzelzceļa infrastruktūras pārskats 2011 [online]. Rīga: Latvijas dzelzceļš, [cit. 2010-12-27]. S. 11. Dostupné online. (lotyšsky) 
  8. ОАО "РЖД" сегодня [online]. Moskva: RŽD, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Opšte informacije [online]. Beograd: Železnice Srbije, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (srbsky) 
  10. TP Ferro new full member [online]. Wien: RailNetEurope, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Turkish State Railways Annual Statistics [online]. TCDD, [cit. 2010-12-28]. S. 15. Dostupné online. (anglicky, turecky) 
  12. Сьогодення УЗ [online]. Kyjev: UZ, [cit. 2010-12-28]. Dostupné online. (ukrajinsky) 

Související právní předpisy[editovat | editovat zdroj]

  • Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění novějších zákonů
  • Vyhláška MDS č. 429/2001 Sb. o podrobnostech prokazování finanční způsobilosti k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální, o způsobu prokazování finanční způsobilosti k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální a o doplňkových přepravních službách
  • Vyhláška MD č. 351/2004 Sb., o rozsahu služeb poskytovaných provozovatelem dráhy dopravci
  • Vyhláška č. 501/2005 Sb., o vymezení nákladů provozovatele dráhy spojených s provozováním a zajišťováním provozuschopnosti, modernizace a rozvoje železniční dopravní cesty
  • Výměr MF č. 01/2006 ze dne 6. prosince 2005, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami (příloha č. 4: maximální ceny a určené podmínky za použití vnitrostátní železniční dopravní cesty celostátních a regionálních drah při provozování drážní dopravy)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]