Králův Dvůr (železniční zastávka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Králův Dvůr
Někdejší nádraží v Králově Dvoře
Někdejší nádraží v Králově Dvoře
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoKrálův Dvůr
Souřadnice
Králův Dvůr (nádraží)
Králův Dvůr (nádraží)
Provozovatel dráhySŽDC
Kód stanice731349
Trať170
Nadmořská výška360 m n. m.
V provozu od14. července 1862
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)2 (2)
Prodej jízdenekNe
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Králův Dvůr je železniční zastávka v jižní části města Králův Dvůr v okrese Beroun ve Středočeském kraji oddělené od centra srázem k Litavky. Leží na trati 170, která byla elektrizovaná soustavou 25 kV, 50 Hz AC. Od 2021 je zastávka elektrizována soustavou DC 3kV až cca 500 metrů za zastávku Králův Dvůr ve smeru na Plzeň. Ve městě se dále nachází železniční zastávka Králův Dvůr-Popovice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy.

Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrická trakční soustava zde byla zprovozněna 5. června 1987.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zastávkou prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2019 byla dokončena přeměna nádraží na železniční zastávku s koridorovými parametry: nachází se zde dvě zdvižená koridorová hranová nástupiště s přístřešky, podchodem pod kolejištěm a elektronickým informačním systémem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138. (Čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]