České Budějovice (nádraží)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
České Budějovice
Pohled na budovu z Nádražní ulice
Pohled na budovu z Nádražní ulice
StátČeskoČesko Česko
KrajJihočeský
MěstoČeské Budějovice
UliceNádražní
Souřadnice
České Budějovice
České Budějovice
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice732826
Tratě190, 194, 196,199, 220
Nadmořská výška395 m n. m.
V provozu od1868
Dopravní koleje12 Zabezpečovací zařízení ESA 11
Nástupiště (nástupní hrany)4 (7)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy MHD i linkové, trolejbusy MHD
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumSměnárnaSamoobslužné úschovní skřiňkyBezbariérové WCRestauraceTAXIBufet nebo rychlé občerstveníObchody a další službyPoštaSchodištěVýtahy
Kód památky44603/3-5736 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

České Budějovice je hlavní železniční stanice a seřaďovací nádraží v Českých Budějovicích v Jihočeském kraji. Nachází se na křižovatce mezinárodního koridoru vedoucího z Prahy na jih do Lince v Rakousku s několika vnitrostátními tratěmi. Jeho novorenesanční budova, jež byla dokončena v roce 1908, se nachází na Nádražní ulici, kousek na východ od centra města. Stanice rozděluje město, po dlouhou dobu bylo skoro jediné spojení části Suché Vrbné s centrem skrz podjezd na Rudolfovské třídě.

Do stanice ústí tratě 190 od Plzně, 199 do Gmündu, 194 do Volar, 196 do Summerau a 220 od Prahy. Většinu osobní dopravy provozují České dráhy, ale některé jsou provozovány společností Arriva vlaky[1] a GW Train Regio.[2] Na území města se nachází též železniční zastávky České Budějovice jižní zastávka, České Budějovice severní zastávka, a Nové Hodějovice. Součástí stanice je rovněž předsunuté jižní zhlaví Rožnov, dříve se jednalo o samostatnou odbočku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie železniční dopravy v Českých Budějovicích začala již v roce 1828 s otevřením koněspřežky do Lince, ale teprve roku 1868 bylo otevřeno nové nádraží pro lokomotivy v blízkosti toho současného.[3] Na začátku 20. století, jak se železnice dále rozšiřovaly, byla na stejných tratích postavena mnohem větší stanice nedaleko na sever od staré. Budovy nádraží navrhl Gustav Kulhavý v neorenesančním stylu se secesními prvky a postavila je firma J. M. Kohler a syn.[3] Otevřeny byly v roce 1908 a první vlak, jenž na nádraží zastavil, byl vlak z Terstu do Prahy dne 17. prosince stejného roku.[3] V současnosti je budova chráněna jako kulturní památka.

Při náletu na město bylo na jaře roku 1945 těžce poškozeno jižní křídlo nádražní budovy. Opraveno bylo po konci druhé světové války.[4]

V roce 2016 stanici převzala do správy organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která hned nato plánovala rekonstrukci stanice v hodnotě přibližně 150 milionů se začátkem v roce 2018.[5] Ta byla nakonec zahájena v červenci 2020 s rozpočtem 689 milionů Kč a plánovaným koncem v druhé polovině roku 2022.[4] Kromě nutných oprav fasády a vylepšení provozních prostorů patří mezi plánované změny posunutí hlavního vchodu naproti Lannově třídě nebo rozšíření obchodní zóny. Cestujícím budou během celého období přestavby k dispozici jak pokladny, tak toalety.[6]

Služby[editovat | editovat zdroj]

Stanice je obsluhována jednou rychlostní trasou a třemi dálkovými trasami provozovanými Českými drahami[7] a linkou do Volar provozovanou společností GW Train Regio. Stanice má vnitrostátní i mezinárodní pokladní přepážku, ČD centrum, k dispozici jsou samoobslužné ukládací skříňky. Ve stanici je směnárna, restaurace, bufet, rychlé občerstvení i obchody.[8] Přímo před nádražím je zastávka MHD Nádraží.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku České Budějovice railway station na anglické Wikipedii.

  1. České Budějovice - Příjezdy a odjezdy vlaků 201 [online]. Zelpage.cz [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  2. Šumava [online]. GW Train Regio [cit. 2020-05-28]. Dostupné online. 
  3. a b c VONDRA, Václav; KOPÁČEK, Jiří. Encyklopedie Českých Budějovic. [s.l.]: NEBE, c1998-2017 Dostupné online. Kapitola nádraží (železniční). 
  4. a b mld. Jedna z českých železničních katedrál přestane chátrat. Začala rekonstrukce českobudějovické nádražní budovy. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-07-17 [cit. 2020-07-18]. Dostupné online. 
  5. MAREK, Lukáš. Budějovice mají nejhorší nádraží, s novým vlastníkem je šance na opravu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-09-27 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  6. V budově budějovického nádraží přibydou po rekonstrukci obchody, změní se hlavní vchod. České Budějovice [online]. 2020-07-17 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. 
  7. Schéma linek dálkových vlaků ČD [online]. České dráhy [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. 
  8. Detail stanice [online]. České dráhy [cit. 2017-12-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]