Roudná (nádraží)
| Roudná | |
|---|---|
 výpravní budova pohledem z vlaku | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihočeský |
| obec | Roudná |
| Souřadnice | 49°17′48,84″ s. š., 14°42′55,08″ v. d. |
  Roudná | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 735829[1] |
| Trať | Praha – České Budějovice |
| Nadmořská výška | 415[2] m n. m. |
| V provozu | 15. listopad 1885 – 2. září 2022[2][pozn. 1] |
| Zabezpečovací zařízení | TEST B[1] |
| Dopravní koleje | 2[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | stanoviště autobusů nedaleko nádražní budovy |
| Služby ve stanici | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Roudná byla železniční stanice ve stejnojmenné obci v okrese Tábor v Jihočeském kraji, na trati Praha – České Budějovice. Provoz na trati byl zahájen roku 1871, v Roudné se začalo zastavovat až roku 1885, nejprve pouze formou zastávky. Stanice s výhybnou byla zřízena roku 1942. K ukončení provozu stanice došlo 2. září 2022 v souvislosti s vybudováním přeložky trati mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví, která odvedla železnici zhruba o kilometr východním směrem k Myslkovicím.[3]
Uspořádání
[editovat | editovat zdroj]Stanice měla dvě koleje dopravní (č. 2 o délce 692 m u výpravní budovy a č. 1 o délce 792 m) a jednu kusou manipulační zapojenou do severního zhlaví. Obě dopravní koleje byly vybaveny jednostrannými úrovňovými nástupišti, vnějším o délce 164 m u koleje č. 2 a vnitřním o délce 200 m u koleje č. 1. Byla vybavena staničním zabezpečovacím zařízením typu TEST B s ústředním stavědlem a reléovými závislostmi, které bylo ovládáno místně výpravčím. Dopravní koleje byly vybaveny kolejovými obvody, rozhodující výhybka č. 1 a 4 byly opatřeny elektromotorickými přestavníky, výhybka č. 3 směřující na manipulační kolej byla přestavována ručně.[1]
Jízdy vlaků k sousedním dopravnám Soběslav a Doubí u Tábora byly zabezpečeny reléovým poloautomatickým blokem s kontrolou volnosti trati.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Provoz
[editovat | editovat zdroj]V roce 1871 byl zahájen provoz odbočné větve Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) z Gmündu (nynější České Velenice) přes Veselí nad Lužnicí do Prahy, nicméně v Roudné byla zřízena zastávka až 15. listopadu 1885.[2]
Roku 1942 byla změněna na stanici a byla zbudována dřevěná výpravní budova, po válce v roce 1947 byla však změněna na zastávku a nákladiště. Stanice byla obnovena roku 1957. V roce 1977 byla původní staniční budova z důvodu havarijního stavu nahrazena novou, zděnou.[4] Roku 1984 bylo ve stanici zřízeno reléové zabezpečovací zařízení a zároveň byla trať elektrizována soustavou 15 kV 50 Hz.
Dne 10. února 1989 se ve stanici srazil rychlík se stojícím nákladním vlakem.[5]
Přeložka trati a zrušení stanice
[editovat | editovat zdroj]
Roku 2017 byla schválena přeložka za účelem napřímení trati mezi Planou nad Lužnicí a Soběslaví, což s sebou neslo opuštění a zrušení úseku přes stanici Roudná. Roku 2019 začaly stavební práce.
Poslední pravidelný vlak v Roudné zastavil 2. září 2022 v 8:22, následovaly ještě dva zvláštní vlaky – vlak ČD do Tábora vedený jednotkou 650 a vlak společnosti Railway Capital vedený motorovým vozem M 240.0 (820) do Veselí nad Lužnicí. U příležitosti rozloučení s nádražím se zde odehrál doprovodný kulturní program.[6]
Poté byl provoz na celém traťovém úseku Planá nad Lužnicí – Soběslav zastaven a začala výluka, během které byl realizován přesmyk trati do nové, přímější stopy.[7][8]
Stanici nahradila od 12. září 2022 zastávka Myslkovice vzdálená asi 1,2 km vzdušnou čarou (1,5 km po cestě) od původní stanice Roudná. Po ukončení souvisejících výluk a obnovení provozu začaly být na osobních vlacích České Budějovice – Tábor nasazovány jednotky 650 (RegioPanter) namísto klasických souprav vedených lokomotivou 242 a složených z vozů Bdt280 a BDs449. Nasazení RegioPanterů bylo umožněno právě zrušením stanice Roudná, v níž se nacházelo neutrální pole trolejového vedení a hrozilo nerozjetí vlaků vedených jednotkou 650.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Plánek stanice Roudná. Portál Provozování dráhy. SŽDC, duben 2014.
- ↑ a b c WAGULA, Hubert; FEDOROWICZ, Slawomir. Roudná. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. ISSN 2391-4793.
- ↑ Stanice Roudná již neslouží svému účelu. Moderní železnice. Správa železnic, říjen 2022, roč. 3, čís. 9, s. 5. Dostupné online.
- ↑ 80 let historie stanice Roudná [online]. Koridory.cz, 2020-01-31 [cit. 2022-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Srážka vlaků. Rudé právo. 1989-02-11, roč. 69, čís. 36, s. 2. Dostupné online [cit. 2019-03-22]. ISSN 0032-6569.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Lenka. Železniční sbohem. V Roudné zastavil poslední vlak, rozloučily se desítky lidí. Táborský deník. 2022-09-02. Dostupné online [cit. 2024-07-30].
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Loučení se stanicí Roudná. Poslední vlaky vypraví České dráhy a Railway Capital. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-09-01 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Lukáš. Konec po více než 150 letech. Z Roudné vyjel rozlučkový vlak. Mladá fronta DNES. Mafra, 03. 09. 2022. ISSN 1210-1168.
- ↑ ŠINDELÁŘ, Jan. Konec Plecháčů na jihu v osobní dopravě se blíží, nejspíš skončí u ČD Cargo. Zdopravy.cz [online]. AvizerZ, 2022-08-03 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Doprava byla zastavena 2. září, k samotnému zrušení došlo 11. září
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Roudná na Wikimedia Commons
