Blovice (nádraží)
| Blovice | |
|---|---|
 Nádraží v Blovicích | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Město | Blovice |
| Ulice | Sýkorova |
| Souřadnice | 49°34′50,88″ s. š., 13°31′53,04″ v. d. |
  Blovice | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 739557 |
| Trať | Plzeň – České Budějovice |
| Nadmořská výška | 403 m n. m. |
| V provozu od | 1. září 1868 |
| Zabezpečovací zařízení | TEST 14 |
| Dopravní koleje | 3 |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 3 (3) |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Autobusový terminál před nádražní budovou |
| Služby ve stanici |      |
| Web | https://www.cd.cz/stanice/5473955 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blovice jsou železniční stanice v západní části stejnojmenného města v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji nedaleko řeky Úslavy. Leží na elektrizované trati Plzeň – České Budějovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Stanice byla vybudována jakožto součást Dráhy císaře Františka Josefa (KFJB) spojující Vídeň, České Budějovice a Plzeň, roku 1872 prodloužené až do Chebu na hranici Německa, podle typizovaného stavebního návrhu. 1. září 1868 byl s místním nádražím uveden do provozu celý nový úsek trasy z Českých Budějovic do Plzně. V roce 1903 pak došlo k rozšíření nádraží.[1] Od doby první republiky se zároveň objevují snahy o otevření druhé železniční zastávky v Blovicích, tedy Blovice-Vlčice. Tyto snahy však, přes různá stádia příprav, zatím nebyly realizovány. Stejně tak zatím nebyly vyslyšeny požadavky města (například z roku 2005[2]) o zastavování rychlíkových spojů na nádraží.
Elektrický provoz na trati procházející stanicí byl zahájen 1. dubna 1962.
Nešťastné události[editovat | editovat zdroj]
6. února 1903 v 3:28 ráno došlo za nádražím směrem na Plzeň ke srážce lokomotivy a nákladního vlaku. Prázdná lokomotiva č. 155 měla zastavit a vyčkat na křižování ve Ždírci; kvůli absenci znalosti tratě ale strojvedoucí Ždírec přejel a po krátkém zastavení v Blovicích vyjel dál. Ke srážce došlo v ostré zatáčce v zářezu poblíž osady Podhájí. Nákladní vlak měl namířeno do Blovic, neboť mimo jiné vezl cihly na stavbu blovické synagogy. Na místo srážky byli hned vysláni všichni zaměstnanci blovického nádraží včetně železničního okrskového lékaře doktora Pučálky. Doprava na trati byla zastavena na celý den a podařilo se ji zprovoznit až v 17:36 téhož dne. Počet zraněných není znám.[3]
V červenci 1932 přecházel koleje kancelářský pomocník ředitelství ČSD v Plzni František Houdek, když byl zachycen projíždějícím vlakem. Byl okamžitě převezen do plzeňské nemocnice, kde však zraněním podlehl.[4]
V červnu 1940 zachytil ve stanici vlak 52letého průvodčího Jana Římana z Plzně a ujel mu obě nohy; Říman po cestě do nemocnice vykrvácel.[5]
22. května 1962 v 7:45 byl elektrickým proudem usmrcen strojvedoucí 48letý Václav Cílek, když vylezl na kotel lokomotivy a dotkl se trolejí. Na místě zemřel.[6]
19. ledna 1974 došlo ve stanici k bočnímu střetu rychlíku R 809 a nákladního vlaku, přičemž byla poškozena elektrická lokomotiva rychlíku a tři nákladní vagóny. Zraněn nebyl nikdo. Viníkem byl drážní signalista, který se nepřesvědčil o uvolnění kolejí.[7]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Nacházejí se zde tři nekrytá jednostranná nástupiště (z toho jedno provizorní sypané), k příchodu k vlakům slouží přechody přes koleje. Nádražní budova prošla rekonstrukcí v roce 1980[8], a proto byla dle plánu SŽDC[9] v letech 2020 a 2021 opravena,[10] stejně tak jako prostranství před nádražní budovou, kde vzniklo autobusové nádraží a parkoviště.[11][12] Mezi lety 2025 a 2028 je pak v plánu modernizace tratě a nástupišť.[13]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jihočeské Listy: neodvislý časopis pro zájmy českého jihu. V Č. Budějovicích: Družstvo vydavatelské a nakladatelské, 22.10.1902, 8(122), s. 3. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/uuid/uuid:42b88041-e6c9-11e4-ba8a-001b63bd97ba
- ↑ https://www.blovice-mesto.cz/e_download.php?file=data/evts/html/13cs_1.pdf&original=RM_05.pdf
- ↑ Plzeňské nezávislé listy. V Plzni: František Sedláček, 1903(12), s. 2. ISSN 1805-1766. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkpk/uuid/uuid:992f4c13-c829-11eb-ad10-6c3be5bef564
- ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 22.7.1932, 40(368, odpolední vydání), s. 3. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/vkol/uuid/uuid:d90c5ad0-99b8-11dc-a87c-000d606f5dc6
- ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 30.6.1940, 48(326, ranní vydání). s. 7. ISSN 1802-6265. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:4c2a5cf0-5404-11dd-8fe8-000d606f5dc6
- ↑ Denní zprávy - duben-červen, signatura H 1-5 i.j. 26, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Zpráva o situaci v ochraně železnice před rozkrádáním a poškozováním majetku v socialistickém vlastnictví při přepravě zásilek v letech 1970-1973, signatura A 2/3 i.j. 1471, Archiv bezpečnostních složek
- ↑ Kronika obce | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2020-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Správa železnic intenzivně rekonstruuje nádražní budovy v celé České republice - Zprávy - www.szdc.cz. www.szdc.cz [online]. [cit. 2020-01-10]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ BLOVICE. Rekonstrukce nádražní budovy. www.blovice-mesto.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ HÁJKOVÁ, Barbora. Cestu k nádraží komplikuje rekonstrukce, lidé chodí přes koleje.. Plzeňský deník. 2019-09-21. Dostupné online [cit. 2022-01-08].
- ↑ V Blovicích chtějí na nádraží vybudovat nový dopravní terminál. Plzeň [online]. 2018-01-16 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ https://www.nepomuk.cz/data/article-documents/informacni-letak-cd-f400.pdf
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Blovice na Wikimedia Commons - Profil stanice na stránkách czecot.cz
- Historie Dráhy císaře Františka Josefa
- Profil stanice na stránkách Českých drah
