Plzeň hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plzeň hlavní nádraží
Pohled na výpravní budovu v roce 2006
Pohled na výpravní budovu v roce 2006
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Město Plzeň
Souřadnice
Plzeň hl.n.
Red pog.svg
Plzeň hl.n.
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 732750[1]
Tratě 160, 170, 180, 183, 190
Nadmořská výška 325[2] m n. m.
V provozu od 1862
Dopravních kolejí 11 (lobezské + čekací koleje), 16 (seřaďovací nádraží), 26 (osobní nádraží)[3]
Návazná doprava MHD v přednádražním prostoru, zastávka linkových autobusů.
Poznámky Výpravní budova i s okolím byla 15. května roku 2000 vyhlášena kulturní památkou.[4]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni. Zprovozněna byla v roce 1862, kdy byla uvedena do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Stanice je elektrifikovaná, výpravní budova je majetkem Českých drah.[5]

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova hlavního nádraží

Pohled na výpravní budovu
Účel stavby
Dopravní stavba
Základní informace
Sloh secesní
Architekt Rudolf Štech
Výstavba 1898–1908
Současný majitel České dráhy
Poloha
Adresa Nádražní 9
Další informace
Kód památky 50202/4-5194 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v secesním slohu podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.[6] Budova těžce utrpěla americkým bombardováním na jaře 1945, byla však znovu rekonstruována do původní podoby. V době komunismu bylo nádraží přejmenováno v padesátých letech na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží. V letech 2011-2012 proběhla velká rekonstrukce výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.[7]

V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru.

Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům.[4] Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 m.

Železniční uzel[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať 170), České Budějovice (trať 190), Klatovy (trať 183), Domažlice (trať 180), Cheb (trať 170) a Žatec (trať 160). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-10-2013, rev. 15-10-2013 [cit. 15-10-2013]. Dostupné online.  
  2. Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek. www.provoz.szdc.cz [online]. 13-10-2013, rev. 13-10-2013 [cit. 13-10-2013]. Dostupné online.  
  3. Staniční řád železniční stanice Plzeň hl. n.. www.iwan.eu07.pl [online]. 5-10-2013, rev. 5-10-2013 [cit. 5-10-2013]. Dostupné online.  
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-10-09]. Katalogové číslo 163433 : Železniční stanice - hlavní nádraží, z toho jen: výpravní budova včetně podchodů pro pěší, příčná ocelová hala, severní viadukt, plocha přednádražního náměstí, zastřešení nástupišť, atd. viz spis. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  5. Nahlížení do katastru nemovitostí, Plzeň, Nádražní 9
  6. Životopis Rudolfa Štecha na www.artarchiv.cz
  7. Zpráva o rekonstrukci na stránkách Národního památkového ústavu