Plzeň hlavní nádraží

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plzeň hlavní nádraží
Pohled na výpravní budovu v roce 2006
Pohled na výpravní budovu v roce 2006
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Město Plzeň
Souřadnice
Plzeň hl.n.
Red pog.svg
Plzeň hl.n.
Provozovatel dráhy SŽDC
Kód stanice 732750[1]
Tratě 160, 170, 180, 183, 190
Nadmořská výška 325[2] m n. m.
V provozu od 1862
Dopravních kolejí 11 (lobezské + čekací koleje), 16 (seřaďovací nádraží), 26 (osobní nádraží)[3]
Návazná doprava MHD v přednádražním prostoru, zastávka linkových autobusů.
Poznámky Výpravní budova i s okolím byla 15. května roku 2000 vyhlášena kulturní památkou.[4]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Plzeň hlavní nádraží je centrální železniční stanice v Plzni. Zprovozněna byla v roce 1862, kdy byla uvedena do provozu část České západní dráhy z Prahy do Plzně. Stanice je elektrifikovaná, výpravní budova je majetkem Českých drah.[5]

Výpravní budova[editovat | editovat zdroj]

Výpravní budova hlavního nádraží
Pohled na výpravní budovu
Pohled na výpravní budovu
Účel stavby
Dopravní stavba
Základní informace
Sloh secesní
Architekt Rudolf Štech
Výstavba 1898–1908
Současný majitel České dráhy
Poloha
Adresa Nádražní 9
Další informace
Kód památky 50202/4-5194 (PkMnMISSezObr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Současná výpravní budova plzeňského hlavního nádraží byla slavnostně otevřena v roce 1907. Budova byla postavena v secesním slohu podle návrhu architekta Rudolfa Štecha, který se podílel i na financování stavby. Přitom se však významně zadlužil a nevida východiska z tíživé situace se 2. ledna 1908 oběsil.[6] Budova těžce utrpěla americkým bombardováním na jaře 1945, byla však znovu rekonstruována do původní podoby. V době komunismu bylo nádraží přejmenováno v padesátých letech na Plzeň Gottwaldovo nádraží na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Po sametové revoluci se nádraží opět vrátilo k názvu Plzeň hlavní nádraží. V letech 2011-2012 proběhla velká rekonstrukce výpravní budovy, na to navázala rekonstrukce nástupišť a okolí budovy.[7]

V roce 2014 byl dokončen spojovací podchod nástupišť směrem k pivovaru.

Budova i s okolím byla 15. května 2000 vyhlášena kulturní památkou. Památkově chráněná je především samotná výpravní budova, ale i zastřešení nástupišť, terasy před hlavním průčelím, náměstíčko před budovou (zde stojí památník československým legionářům s plaketou T. G. Masaryka) a opěrné zdi směrem k viaduktům.[4] Budova je charakteristická také svou velkolepou kopulí, která sahá do výšky 40 m.

Železniční uzel[editovat | editovat zdroj]

Plzeňské hlavní nádraží je klíčovou součástí plzeňského železničního uzlu, vychází odtud tratě na Prahu (trať 170), České Budějovice (trať 190), Klatovy (trať 183), Domažlice (trať 180), Cheb (trať 170) a Žatec (trať 160). Trať Praha–Plzeň–Cheb je součástí budovaného III. železničního koridoru, tedy páteřní trati uzpůsobené pro rychlosti až 160 km/h.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hledání v seznamu žel.stanic - nákladní doprava. SŽDC a O11 GŘ ČD [online]. 15-10-2013, rev. 15-10-2013 [cit. 15-10-2013]. Dostupné online.  
  2. Nadmořské výšky železničních stanic a zastávek. www.provoz.szdc.cz [online]. 13-10-2013, rev. 13-10-2013 [cit. 13-10-2013]. Dostupné online.  
  3. Staniční řád železniční stanice Plzeň hl. n.. www.iwan.eu07.pl [online]. 5-10-2013, rev. 5-10-2013 [cit. 5-10-2013]. Dostupné online.  
  4. a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-10-09]. Katalogové číslo 163433 : Železniční stanice - hlavní nádraží, z toho jen: výpravní budova včetně podchodů pro pěší, příčná ocelová hala, severní viadukt, plocha přednádražního náměstí, zastřešení nástupišť, atd. viz spis. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  5. Nahlížení do katastru nemovitostí, Plzeň, Nádražní 9
  6. Životopis Rudolfa Štecha na www.artarchiv.cz
  7. Zpráva o rekonstrukci na stránkách Národního památkového ústavu