Železniční trať České Budějovice – Summerau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
České Budějovice – Summerau
České Budějovice, nádraží
České Budějovice, nádraží
Číslo 196
Provozovatel dráhy SŽDC / ÖBB-Infrastruktur Betrieb
Dopravce České dráhy/ÖBB
Délka 64 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D3
Napájecí soustava 25 kV/50 Hz
Maximální sklon 11 ‰
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 100 km/h (80 km/h na ÖBB)
OpenStreetMap mapová data
Průběh trati
Legenda
119,750 České Budějovice
České Budějovice seřaďovací n.
trať do Českých Velenic
ulice Novohradská
Malše
116,929 České Budějovice jižní zastávka
116,044 Odb. Rožnov
trať do Volar
111,614 Včelná
108,750 Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka
105,585 Kamenný Újezd u Českých Budějovic
Silnice I/3
AHr. Chlumec
102,106 Chlumec u Českých Budějovic
98,837 Holkov
95,960 Velešín město[1]
93,731 Velešín
Silnice I/3
AHr. Netřebice
88,530 Výheň
86,496 Kaplice
Silnice I/3
79,897 Omlenice
76,868 Bujanov
AHr. Pšenice
73,952 Pšenice
trať do Lipna nad Vltavou
69,781 Rybník
Silnice II/163
AHr. Bludov
62,462 Horní Dvořiště
61,097 státní hranice CZ/A
55,935 Summerau

Železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště – Summerau (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 196) je jednokolejná elektrizovaná železniční trať, součást celostátní sítě drah a 4. koridoru. Trať vede z Českých Budějovic přes Rybník a Horní Dvořiště do Summerau v Rakousku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec.

Provoz na trati byl zahájen v roce 1827 jako koněspřežka. Po rozmachu parostrojních železnic v Rakousku-Uhersku v polovině 19. století bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu rozchodu na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce 1873. Po vzniku Československa v říjnu 1918 se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro celní správu a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období první republiky se stanice jmenovala Český Heršlák (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku 1945 byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice Certlov (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.

Podstatné rozšíření přeshraničního provozu přinesl až pád režimu roku 1989. Vzhledem k poměrně silnému (především nákladnímu) provozu na trati byla koncem 90. let odsouhlasena její elektrifikace, která proběhla v letech 20002001. V druhé polovině devadesátých let také začala optimalizace trati (v původní stopě) nejprve úpravou stanic (prodloužení a zvýšení počtu staničních kolejí, stavba nových nástupišť, příprava na instalaci nového zabezpečovacího zařízení), následována optimalizací mezistaničních úseků mezi státní hranicí a stanicí Omlenice a části mezistaničního úseku Kamenný ÚjezdVčelná (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové zabezpečovací zařízení a spuštěno dálkové řízení trati z dispečerského stanoviště v Českých Budějovicích. Samostatný výpravčí tak slouží již pouze ve stanici Horní Dvořiště. V letech 2008 a 2009 byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové rychlosti.

Provoz na trati[editovat | editovat zdroj]

Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří České Velenice/Gmünd, Znojmo/Retz a Břeclav/Hohenau). Za zmínku stojí že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrifikovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.

Osobní doprava[editovat | editovat zdroj]

Páteří osobní dopravy jsou rychlíky a osobní vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – Linz. Rychlíkové spoje navíc pokračují až do Prahy. Jejich dopravu zajišťují rakouské lokomotivy řady 1116, tzv. Taurus, ale s českými strojvedoucími. V ranních a pozdních večerních hodinách jsou zavedeny doplňkové spoje, jezdící pouze z Českých Budějovic do Horního Dvořiště a zpět. Na tyto vlaky jsou nasazovány české soupravy, obvykle představované jednotkami Regionova.

Nákladní doprava[editovat | editovat zdroj]

Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů Volkswagen z Německa do přístavů na pobřeží Jaderského moře. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého Česka. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad 230 či 240, méně také 363.5. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady 340, upravených speciálně k tomuto účelu.

Navazující tratě[editovat | editovat zdroj]

České Budějovice[editovat | editovat zdroj]

  • Trať 190 České Budějovice - Výhybna Nemanice - Dívčice - Číčenice - Protivín - Ražice - Strakonice - Horažďovice předměstí - Nepomuk - Nezvěstice - Plzeň hl. n.
  • Trať 194 České Budějovice - Odbočka Rožnov - Černý Kříž - Volary / Nové Údolí
  • Trať 199 (Gmünd NÖ ÖBB) České Velenice st. hr. - České Velenice - České Budějovice
  • Trať 220 České Budějovice - Výhybna Nemanice - Veselí nad Lužnicí - Tábor - Olbramovice - Benešov u Prahy

Rybník[editovat | editovat zdroj]

Stanice a zastávky[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]