Mýto (železniční zastávka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mýto
Nádraží ve Mýtě (v přestavbě na zastávku)
Nádraží ve Mýtě (v přestavbě na zastávku)
StátČeskoČesko Česko
KrajPlzeňský
MěstoMýto
Souřadnice
Mýto (nádraží)
Mýto (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice731752
Trať170
Nadmořská výška445 m n. m.
V provozu od14. července 1862
Dopravních kolejí2
Nástupišť (hran)2 (2)
Prodej jízdenekNe[1]
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve staniciNe
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mýto je železniční zastávka (dříve stanice) v jižní části města Mýto v okrese Rokycany v Plzeňském kraji nedaleko Holoubkovského potoka. Leží na trati 170. Železniční trať procházející zastávkou je elektrizovaná soustavou 25 kV, 50 Hz AC.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy.

Po BWB v roce 1895 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[2]

Elektrický provoz zde byl zahájen 5. června 1987.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Zastávka prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2011 byla dokončena přeměna nádraží na zastávku s koridorovými parametry: nachází se zde dvě jednostranná nástupiště s podchody a elektronickým informačním systémem. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 140 km/h.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Železniční stanice Mýto [online]. České dráhy [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. 
  2. SEKERA, Pavel. Historie železničních tratí, elektronická databáze [online]. Rev. 2011 [cit. 2022-05-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]