Gryspekové z Gryspachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Gryspekové z Gryspachu / Grießenbeck von Grießenbach
Erb Gryspeků z Gryspachu
Erb Gryspeků z Gryspachu
země České královstvíČeské království České království
zakladatel Jiří z Gryspachu
mýtický zakladatel Ludolf z Hahnreithu
Florián Gryspek, zakladatel rodu

Gryspekové z Gryspachu (též Griespekové z Griespeku, český název vznikl zkomolením jejich původního jména Grießenbeck von Grießenbach) byl český šlechtický rod původem z Bavor, snad z Griespachu nedaleko Pasova. Rod, jehož vzdálenější větve žijí dodnes, náleží ke staré dolnobavorské šlechtě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Před příchodem do Čech nebyl rod příliš zámožný. Podle Gothajského almanachu původní jméno rodu znělo von Hanreith , resp. Hohenreith, podle starého hradu zničeného Uhry. Zakladatelem rodu byl Ludolf z Hahnreithu, jenž měl roku 1124 postavit hrad s kaplí.

Zakladatelem české linie rodu byl Jiří z Gryspachu. Ten působil jako rada císaře Maxmiliána I. a za své služby byl povýšen do rytířského stavu a získal v léno několik panství v plzeňském kraji. Zplodil šest synů. Zemřel roku 1493 a byl pochován v rodinné hrobce v kryptě kostela svatých Petra a PavlaKralovicích. Jeden z jeho potomků, Florián, se stal významným královským úředníkem.

Jeho synové Vratislav a Ferdinand, jenž měl 14 synů a deset dcer, si roku 1615 rozdělili otcův majetek. Přes početné potomstvo, které se počeštilo a bylo vychováno v evangelické víře, rod brzy vymřel. Sídlili v Nelahozevsi. Patřila jim panství Kaceřov, Nelahozeves a Rožmitál pod Třemšínem. Na svých panstvích masivně uplatňovali renesanční architekturu. Zámky Nelahozeves a Kaceřov proto patří k nejzajímavějším a nejcennějším renesančním stavbám v Čechách.

Někteří příslušníci rodu se podíleli na stavovském povstání, po jeho potlačení jim byl majetek zkonfiskován. Další členové rodu emigrovali. Jako poslední se uvádí Jáchym z Gryspachu, jímž roku 1678 vymírá hlavní linie rodu.

Erb[editovat | editovat zdroj]

Znak Gryspeků tvoří čtvrcený štít, jenž měl kromě původních krokví na zlatomodrém podkladu ještě červenou orlici. V  prostředním štítku stála věž, jež symbolizovala věznění nejznámějšího člena rodu, Floriána, kterého držel v Bílé věži Pražského hradu Ferdinand I.

Osobnosti rodu[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo[editovat | editovat zdroj]

Česká linie se spojila s Malovci, Kolovraty, Vrabskými, pány z Bubna, Lažanskými z Bukové a dalšími českými rody.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Gryspekové a předbělohorská šlechta, Kralovice a poddanská města : sborník příspěvků ze semináře konaného v Mariánské Týnici ve dnech 21.-23. května 1997 / V ýkonný red. Jiří Fák. - Plzeň: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1997 . - 114 s.
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Griespekové z Griespeku, s. 50-51. 

Související články[editovat | editovat zdroj]