Nelahozeves

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Nelahozeves
Pohled na nelahozeveský zámek ze železniční zastávky Nelahozeves-zámek

Pohled na nelahozeveský zámek ze železniční zastávky Nelahozeves-zámek

znak obce Nelahozevesvlajka obce Nelahozevesznakvlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0206 535079
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Mělník (CZ0206)
obec s rozšířenou působností: Kralupy nad Vltavou
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 9,97 km²
počet obyvatel: 1606 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 177 m
PSČ: 277 51
zákl. sídelní jednotky: 5
části obce: 5
katastrální území: 3
adresa obecního úřadu: Obecní úřad Nelahozeves
Školní 3
277 51 Nelahozeves
starosta / starostka: Mgr. Petra Urbanová
Oficiální web: http://www.nelahozeves.cz
E-mail: obec@nelahozeves.cz
Nelahozeves na mapě
Nelahozeves
Red pog.png
Nelahozeves
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Nelahozeves (něm. Mühlhausen an der Moldau) leží ve Středních Čechách v okrese Mělník 22 km vzdušnou čarou na sever od Prahy. Je známá jako rodiště hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Má 1606 obyvatel a cca 700 domů. Rozkládá se na levém břehu Vltavy, která zde dosahuje výšky 170 m nad mořem. Kromě původní vsi obec sestává ještě ze sousedních Podhořan, dvou dílů Hleďsebi a Lešan. Celek zaujímá plochu 1432 hektarů. V minulých dobách k Nelahozevsi patřívaly Strachov a Lobeček na protější straně řeky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nelahozeves byla obydlena už od mladší doby kamenné. Dokazují to početné archeologické nálezy zejména ze sousední kralupské čtvrti Lobeč, z Lešan i z Hleďsebi. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Nelahozevsi pochází z roku 1352. Původně náležela Nelahozeves českému knížeti a později pražské kapitule, od níž přešla v husitských dobách znovu pod panovníkovu komoru. Roku 1469 ji dal král Jiří z Poděbrad svému rádci Řehořovi z Heimburka, později mu byla odňata.

Rodný dům Antonína Dvořáka

Poté se stala předmětem sporů mezi církvemi a světskými vlastníky – až v letech 1544-1558 získal tvrz, poplužní dvůr i ves s mlýnem postupně pan Florián Gryspek z Gryspachu (15041589) a roku 1553 začal budovat zámek. Vybudoval zde velkou knihovnu a obrazárnu. V budování pokračoval jeho syn Blažej Gryspek z Gryspachu, který kolem roku 1613 dovršil stavbu zámku zhruba do konečné podoby. Po své smrti v roce 1620 však zanechal panství zadlužené, takže je roku 1623 koupila Polyxena z Lobkovic.

Celkem to bylo deset vsí, které ve třicetileté válce potom značně utrpěly zejména od Švédů, avšak ve druhé polovině 17. století byly dány hospodářsky do pořádku. V majetku Lobkoviců zůstala Nelahozeves jako fideikomisní (od roku 1677) až do rozpadu feudalismu v roce 1848, resp. jako samostatný velkostatek až do poloviny 20. století, tj. i po pozemkové reformě z doby první republiky.

Od roku 1845 zde byla ve výstavbě železniční trať z Prahy na sever, pravidelná doprava na ní začala fungovat na jaře 1851. Velký význam pro obec měla v minulých staletích řeka Vltava, která sloužila jako dopravní tepna. Vzhledem ke zvýšené poloze netrpěla Nelahozeves zpravidla vůbec povodněmi, ze kterých jako největší je nutno připomenout záplavy z let 1784, 1845 a 1890. Regulace řeky byla uskutečněna kolem přelomu 19. a 20. století, intenzivní lodní doprava se rozvinula až ve 20. století.

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary[1]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Velvary
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Velvary
  • 1912 země česká, kraj Praha, politický okres Slaný, soudní okres Kralupy nad Vltavou[2]
  • 1913 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Kralupy nad Vltavou[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Roudnice nad Labem, soudní okres Kralupy nad Vltavou[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Kralupy nad Vltavou[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kralupy nad Vltavou[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Nelahozeves (přísl. Hleďsebe, 1007 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

hydroelektrárna, 2 holiči, 3 hostince, klempíř, kolář, 3 kováři, výroba kovového zboží, krejčí, mechanik, 2 obuvníci, výroba okras na vánoční stromky, 3 obchody s lahvovým pivem, pokrývač, porodní asistentka, rolník, sadař, 6 obchodů se smíšeným zbožím, 3 švadleny, tesařský mistr, trafika, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek Lobkowitz, 2 zahradnictví, 3 zámečníci

Ve vsi Lešany (407 obyvatel, samostatná ves se později stala součástí Nelahozevse) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

cihelna, 2 hostince, kovář, půjčovna mlátiček, obuvník, pekař, 2 pískovny, 3 rolníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena

V obci Podhořany nad Vltavou (241 obyvatel, Dětský domov, samostatná obec se později stala součástí Nelahozevse) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

obchod s dřívím, 2 hostince, kovář, výroba mazadel Zinecker, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, obchod se smíšeným zbožím, stavitel, trafika, 2 obchody s uhlím

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Nelahozeves je tvořena plasticky modelovanou kotlinou, která se svažuje od západu k Vltavě z velvarské pláně (asi 270 m nad mořem). Geologicky tvoří katastr současné Nelahozevsi převážně masivy druhohorního křídového útvaru (cenoman, turon), zpod čtvrtohorních nánosů tu vystupují na povrch rozmanité pískovce a opuky, těžené a vyvážené odtud pro svou vynikající kvalitu už ve středověku. Starší prvohorní permokarbon se nalézá většinou v nevelké hloubce pod křídou, jak to v minulém století dokazovalo zejména dolování kamenného uhlí u železničních tunelů a v Lešanech.

Památky a turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Rodný dům Antonína Dvořáka stojí přímo naproti gotickému kostelíku sv. Ondřeje. V rodném domě je zřízeno Muzeum Antonína Dvořáka a každoročně se zde pořádají slavnosti Dvořákova Nelahozeves ke dni jeho narození.
  • Zámek Nelahozeves je jedním ze skvostů české renesanční architektury. Od počátku 90.let opět patří roudnické větvi rodiny Lobkoviců. Na zámku je uložena jedna z největších českých sbírek španělského malířství přelomu 16. a 17. století. Na zámku je též uložena největší zámecká knihovna v Čechách.
  • Kostel svatého Ondřeje
  • Dřevěná zvonice při kostele

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Na okraji obce se nachází centrální úložiště ropy pro celou Českou republiku, které je postaveno ve vytěžené pískovně. Proudí sem roparopovodů Družba a Ingolstadt. Celková kapacita nádrží se pohybuje okolo 1 300 000 ropy. Zásobník se skládá ze 14 nádrží, čtyři z nich mají kapacitu 125 000 m³ (dvě další jsou ve výstavbě). Jedná se o hlavní skladové zásoby ropy České republiky.[11]

V obci se nachází velká výrobna PTZ Nelahozeves, tedy Povltavských tukových závodů, od roku 1993 patřících české pobočce nadnárodní společnosti Unilever. Továrna vznikala od třicátých let 20. století, vyráběly a vyrábí se zde pokrmové tuky – např. Hera, Perla atd. Od názvu obce je odvozena značka mýdla Nela, které se zde vyrábělo.

Továrna PTZ Nelahozeves byla uzavřena k 1.6.2010 společností Unilever. Výroba byla přesunuta do Polska a Rumunska o práci přišlo 650 lidí. 1.8.2011 prodal Unilever továrnu výrobci navlhčených ubrousků společnosti WET Wipes International s.r.o. Ke konci roku 2012 odkoupil továrnu nový majitel společnost NESALUKA a průmyslový areál nese nové jméno INDUSTRIAL PARK NELAHOZEVES.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Okrajem katastrálního území obce prochází silnice 9 Zdiby - Mělník - Česká Lípa - Rumburk. Okrajem zastavěného území prochází silnice 101 Brandýs nad Labem-Stará Boleslav - Neratovice - Nelahozeves - Kralupy nad Vltavou - Kladno.
  • Železnice
Obec Nelahozeves leží na železniční trati 091 Praha - Kralupy nad Vltavou - Vraňany. Jedná se o dvoukolejnou elektrizovanou celostátní trať zařazenou do evropského železničního systému, součást 1. a 4. koridoru, doprava byla zahájena roku 1850.

Veřejná doprava 2012

  • Autobusová doprava
V obci měla zastávky příměstská autobusová linka Kralupy nad Vlt.-Nelahozeves-Veltrusy-Kralupy nad Vlt. (v pracovních dnech 9 spojů, o víkendech 3 spoje) (dopravce ČSAD Střední Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava
Po trati 091 vedou linky S4 (Praha - Vraňany - Hněvice) a R4 (Praha - Kralupy nad Vltavou - Hněvice) v rámci pražského systému Esko.
Na území obce leží železniční stanice Nelahozeves a železniční zastávka Nelahozeves zámek. V pracovních dnech tam zastavovalo 17 osobních vlaků, o víkendech 10 osobních vlaků. Expresy i rychlíky projížděly.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

  • Cyklistika
Obcí vede cyklotrasa č. 2 Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves - Mělník - Ústí nad Labem.
  • Pěší turistika
Obcí vede turistická trasa červená turistická značka Kralupy nad Vltavou - Nelahozeves - Nové Ouholice - Říp.


Místní spolky[editovat | editovat zdroj]

V obci je několik spolků, které zde významnou měrou ovlivňují sportovní a kulturní činnost. Kromě fotbalových klubů TJ PTZ a TJ Dynamo,myslivců a ekologů z OSN (Občanské sdružení Nelahozeves) jsou zde již od roku 1909 hasiči, kteří se v obci velmi aktivně angažují zejména v kulturní, společenské, sportovní a výchovné oblasti.


Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  2. Nařízení ministeria práv č. 48/1911 Sb.
  3. Vyhláška ministerstva vnitra č. 226/1913 Sb.
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  7. Zákon č. 280/1948 Sb.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 894. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 684. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1067. (česky a německy)
  11. České zásoby ropy čekají v pískovně u Nelahozevsi. iDNES.cz. leden 2007. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu