Gothajský almanach

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Gothajský almanach
Gothajský almanach, kapesní vydání baronských rodů (1893)
Gothajský almanach, kapesní vydání baronských rodů (1893)
Původní názevGothaischer Hofkalender / Almanach de Gotha
Jazykněmčina
Žánrsoupis panovnických a šlechtických rodů
VydavatelJustus Perthes
Typ médiatištěné
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gothajský almanach (německy Gothaischer Hofkalender) je familiární označení souboru genealogických příruček panovnických a šlechtických rodů Evropy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Publikace vycházela v letech 1763–1944 v nakladatelství Justus Perthes, původně jako součást tzv. dvorského kalendáře vévodství Sachsen-Gotha und Altenburg. Později byla rozčleněna do několika samostatných řad podle svého zaměření. Vzhledem k oblíbenosti a rozšířenosti, které publikace v brzké době dosáhla, se lze výjimečně setkat s použitím termínu v jeho generické formě pro obdobná díla.

Za druhé světové války bylo nakladatelství i s archivem při spojeneckém náletu zničeno.[1] Konec války přinesl významné společenské změny v Evropě, zejména ve východním Německu (sídle vydavatelství), a znamenal zánik almanachu v originální podobě. Od roku 1951 je vydávána obdobná řada pod názvem Genealogisches Handbuch des Adels nakladatelstvím C. A. Starke v Limburgu. V roce 2000 začala být v Londýně vydávána tzv. „obnovená“ (skrze pronájem práv od nástupců původního vydavatele, avšak bez jakékoli jiné návaznosti) edice pod názvem Almanach de Gotha pod vedením Johna Kennedyho.

Vznik a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Gothajský almanach vyšel roku 1763 v saském městě Gotha jako první dvorský kalendář zpřístupňující aktuální genealogické informace o vládnoucích rodinách tehdejší Evropy. Gothajský almanach (GA) si získal takovou oblibu, že od té doby vycházel každoročně, v 19. století přibylo několik zvláštních řad, věnovaných rodinám hraběcím, baronským, rytířským i šlechtickým.

Novodobá pokračování[editovat | editovat zdroj]

Inspirace GA dala vzniknout několika obdobným pokusům, které se snažily pokrýt menší územní celky.

České obdoby[editovat | editovat zdroj]

V Českých zemích se, mimo brněnských Genealogische Taschenbücher der Ritter- und Adelsgeschlechter (1870–1894), zaměřených na nižší šlechtu Rakouska-Uherska, pokusil o podobný podnik Zdenko Radslav Kinský sborníkem U nás (1934). Toto dílo se mělo druhého svazku dočkat za sedm let, vyšel však až roku 1948 (reprint 1995). Následující komunistický režim v Československu podobným snahám nepřál, takže v německém Limburgu vycházející řadu Genealogisches Handbuch des Adels (LA), která v 50. letech na GA navázala, české knihovny neměly k dispozici. Pro české badatele, kteří mají přístup k zahraniční literatuře stále ztížený, tedy zeje mezi rokem 1942 (resp. 1944), kdy přestaly vycházet GA, a dneškem padesátiletá informační mezera. Její zaplnění si jako hlavní cíl vytkla (tmavomodrá) řada Vladimíra Pouzara (1951–2013) a kol., nazvaná Almanach českých šlechtických rodů, zabývající se vyšší šlechtou – rody baronskými, hraběcími, knížecími a panovnickými – poslední vydaný ročník byl 2024.[pozn. 1]

Dále i (světlemodrá) řada Karla Vavřínka (1929–2016) a kol. nazvaná Almanach českých šlechtických a rytířských rodů zabývající se převážně rody nižší šlechty, prostými šlechtici a rytíři, najdeme zde však i rody, které byly povýšeny mezi šlechtu vyšší. V roce 2016 vyšel svazek 2028.[pozn. 2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Publikace vyšla v ročnících 1996, 1999, 2001, 2003 (vyšlo v roce 2004), 2005, 2007 (2006), 2009 (2008), 2011 (2010), 2017 (2016) a 2024 (2023).
  2. Publikace vyšla v ročnících 2005, 2007, 2008, 2009 (vyšlo v roce 2008), 2010 (2009), 2011 (2009), 2012 (2010), 2013 (2010), 2014 (2011), 2015 (2011), 2016 (2012), 2017 (2012), 2018 (2012), 2019 (2013), 2020 (2013), 2021 (2014), 2022 (2014), 2023 (2015), 2024 (2015), 2025 (2015), 2026 (2016), 2027 (2016), 2028 (2016).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 295. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]