Kácov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kácov
Znak obce KácovVlajka obce Kácov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0205 534129
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Pověřená obec Zruč nad Sázavou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 11,15 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 796 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 332 m n. m.
PSČ 285 09
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 3
Adresa úřadu městyse Kácov 157
285 09 Kácov
Starosta Mgr. Soňa Křenová
Oficiální web: www.kacov.cz
Email: oupodatelna@kacov.cz
Kácov
Kácov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) se nachází asi 7 km severozápadně od Zruče nad Sázavouokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Žije zde 796[1] obyvatel. Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole. Součástí městyse jsou i vesnice Račíněves, Zderadinky, Zderadiny a Zliv.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar, který obnovil svou činnost v roce 2001 (s ročním výstavem 20 000 hektolitrů a osmi druhy piva).

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavě na barokní zámek. V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla ve stylu severoitalské šlechtické vily.

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. "bejlina"), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády. K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Posloupnost majitelů[editovat | editovat zdroj]

Seznam majitelů obce od 14. století:[3][4]

  • Arnošt z Talmberka
  • 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
  • 1377 Vítek Černčický z Kácova
  • 1392 Jindřich
  • 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od roku 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
  • 1408–1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
  • 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
  • 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu. O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť.
  • Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
  • 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic, který ale v roku 1455 zemřel
  • 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
  • 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho  na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
  • 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
  • 1523–1524 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
  • 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
  • po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
  • 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
  • 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
  • 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Záběhovic a Burjan Čejka z Olbramovic
  • 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen roku 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
  • 1623–1626 Jan Werde z Werdenberku
  • 1626–1628 Oktavián Vchynský
  • 1628–1630 Jan de Witte z Lilienthalu
  • 1630–1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
  • 1635–1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
  • 1653–1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
  • 1656–1682 František Scheitler ze Scheitleru
  • 1682–1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
  • 1688–1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
  • 1701–1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedobilic
  • 1711–1725 Karel Jáchym Breda
  • 1725–1726 Karel Richard Schmidlin  ze Schmidlinu
  • 1726–1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
  • 1741–1753 její dcera Marie Anna Karolína
  • 1753–1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
  • 1770–1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
  • 1777–1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
  • 1795–1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
  • 1802–1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
  • 1815 – Vídeňský sjezd: smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
  • 1818 – Napoleon František Karel Josef Bonaparte,  zvaný Orlík (1811–1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání a tyto povýšeny na vévodství
  • od 1847 císař Ferdinand V.
  • od roku 1875 František Josef I.
  • od roku 1916 Karel I.
  • od 1918 československý stát

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen,2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek.
  • Služby (výběr): lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházel jen jeden menší stage.
  • O neděli o svatém Liberátu (17. srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, pouť ke hrobu svatého Liberáta. Ostatky uloženy v kostele.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Městysem prochází silnice II/125 Kolín - Uhlířské Janovice - Kácov - Vlašim.
  • Železnice – Městysem vede železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov i železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov, a. s.), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava – Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  3. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
  4. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 520-521. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]