Kácov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kácov

Kácovský zámek nad Sázavou
Znak obce KácovVlajka obce Kácov
znakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU (obec) CZ0205 534129
Kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
Okres (LAU 1) Kutná Hora (CZ0205)
Obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Pověřená obec Zruč nad Sázavou
Historická země Čechy
Katastrální výměra 11,15 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 784 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 332 m n. m.
PSČ 285 09
Zákl. sídelní jednotky 5
Části obce 5
Katastrální území 3
Adresa úřadu městyse Kácov 157
285 09 Kácov
Starosta Mgr. Soňa Křenová
Oficiální web: www.kacov.cz
Email: oupodatelna@kacov.cz
Kácov
Red pog.svg
Kácov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Kácov (původně Kaczow, německy Katzow (1720), 1854 Kácov) se nachází asi 7 km severozápadně od Zruče nad Sázavouokrese Kutná Hora ve Středočeském kraji. Žije zde asi 800 obyvatel (v roce 2006 jich bylo 861). Kácovem protéká řeka Sázava a její dva pravostranné přítoky Čestínský potok a Losinský potok. V kopcovitém okolí převládají lesy a pole.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1318. S Kácovem je spojen rod Černčických z Kácova. Kácov byl povýšen na městečko roku 1412. Roku 1457 byl založen pivovar, který obnovil svou činnost v roce 2001 (s ročním výstavem 20 000 hektolitrů a osmi druhy piva).

Asi od poloviny 15. století stála ve městě tvrz. V 16. století byla tvrz renesančně přestavěna Čejky z Obramovic a po roce 1635 za Benigny Kateřiny z Lobkovic došlo k přestavě na barokní zámek.

V roce 1726 se panství stává majetkem Anny Marie Františky Terezie, princezny Sasko-Lauenburské, hraběnky z Neuburgu a velkovévodkyně Toskánské, která zámek přestavěla ve stylu severoitalské šlechtické vily.

Při cestě na nádraží Kácov překlenuje řeku Baileyho most (tzv. "bejlina"), sestavený v roce 1975 z původní výzbroje americké armády.

K 1. prosinci 2006 byl obci vrácen status městyse.[2]

Posloupnost majitelů[editovat | editovat zdroj]

Seznam majitelů obce od 14. století:[3][4]

  • Arnošt z Talmberka
  • 1356 Ješek Černčický z Kácova – první doložený majitel
  • 1377 Vítek Černčický z Kácova
  • 1392 Jindřich
  • 1393 synové Jindřich a Beneš, správa formou poručnictví Jana ze Skalice a od r. 1402 Mikuláše Vrbíka z Tismic
  • 1408 – 1412 společná vláda Jindřicha a Beneše
  • 1412 rozdělení panství na dvě poloviny. Jindřich obdržel dolní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny, Beneš horní polovinu městečka a část vesnic Zliv a Zderadiny
  • 1448 obdržely Jindřichovy dcery Jitka provdaná za Ctibora z Chřenovic a Anna za Čeňka z Vyšehněvic každá čtvrtinu Jindřichova dílu
  • O Benešově části se zprávy nedochovaly, předpokládá se, že zahynul během husitských válek a jeho statky připadly na krále jako odúmrť
  • Benešův díl byl dán králem několika osobám: boleslavskému proboštu Michaelovi, Janu z Prystu, Kašparu Šlikovi a Bohuslavu z Košíně
  • 1454 král daroval Benešovu část panství Alešovi ze Šterberka a Holic,  který ale v r. 1455 zemřel
  • 1459 přešly postupně jednotlivé části do majetku Jana z Košíně
  • 1473 získal panství Kuneš z Olbramovic, když ovládal tři čtvrtiny panství a zapsal ho  na syny Václava a Ondřeje, kteří získali poslední díl
  • 1516 Jan Dvorecký Olbramovic
  • 1523-24 Eva Říčanská z Olbramovic formou poručenské vlády bratra Přecha Dvoreckého z Olbramovic
  • 1535 získal panství Jan Tetour z Tetova
  • po 1541 jeho synové Lev a Bedřich
  • 1551 získal panství Kryštof Jandorf z Jandorfu
  • 1555 kupuje panství Jan Čejka z Olbramovic
  • 1564 Václav Čejka z Olbramovic. Do dosažení jeho plnoletosti spravovali panství poručníci Johanka z Lípy, Petr Hamza ze Záběhovic a Burjan Čejka z Olbramovic
  • 1601 rytíř Karel starší Čejka z Olbramovic na Kácově a Zdislavicích. Za účast na stavovském povstání odsouzen r. 1624 ke ztrátě polovice statku. Kácovské panství konfiskováno a prodáno.
  • 1623-26 Jan Werde z Werdenberku
  • 1626-1628 Oktavián Vchynský
  • 1628-1630 Jan de Witte z Lilienthalu
  • 1630-1635 vdova Anna, roz. z Glauchova
  • 1635-1653 Benigna Kateřina z Lobkovic
  • 1653-1656 syn František Vilém Popel z Lobkovic
  • 1656-1682 František Scheitler ze Scheitleru
  • 1682- 1688 syn Ferdinand Kryštof Scheitler ze Scheitleru
  • 1688-1701 František Bohumír svobodný pán z Kaisersteinu
  • 1701- 1711 dcera Anastasie z Kaisersteinu ve formě poručnictví vykonávaném hrabětem Janem Petrem Strakou z Nedobilic
  • 1711-1725 Karel Jáchym Breda
  • 1725-1726 Karel Richard Schmidlin  ze Schmidlinu
  • 1726 - 1741 vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská
  • 1741 - 1753 její dcera Marie Anna Karolína
  • 1753 - 1770 syn Marie Anny Karolíny – Kliment František vévoda bavorský
  • 1770 - 1777 kurfiřt Maxmilián Josef Bavorský
  • 1777 - 1795 Karel II vévoda Zweibrueckenský
  • 1795 - 1802 Maxmilián Josef vévoda Zweibrueckenský
  • 1802 - 1815 kurfiřt Ferdinand Salcburský
  • 1815 - Vídeňský sjezd - smlouva o odstoupení statků Ferdinanda Salcburského v Čechách císaři rakouskému
  • 1818 - Napoleon František Karel Josef Bonaparte,  zvaný Orlík (1811 – 1832), syn Napoleona císaře Francouzů a arcivévodkyně Marie Louisy Rakouské obdržel dvanáct deskových statků včetně Kácova do doživotního užívání  a tyto povýšeny na vévodství
  • od 1847 císař Ferdinand V.
  • od r. 1875 František Josef I.
  • od r. 1916 Karel I.
  • od 1918 československý stát

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse (obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • do 1849 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V městysi Kácov (přísl. Račiněves, Zliv, 1127 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10]

Instituce a průmysl:
poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, 3 výrobny cementového zboží, 2 cihelny, 2 elektrárny, elektrotechnický závod, knihtiskárna, lihovar, 3 mlýny, sušárna semen,2 pily, pivovar, stavitel, velkostatek, včelařský spolek

Služby (výběr):
lékař, biograf Sokol, cukrář, drogerie, hodinář, skladištní družstvo, 5 hostinců, hotel Růžička, kapelník, knihař, obchod s koženým zbožím, malíř, obchod s medem, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, obchod s psacími stroji, 2 radiopotřeby, Občanská záložna v Kácově, Spořitelní a záložní spolek v Kácově, Okresní hospodářská záložna, obchod s velocipedy, 3 zahradnictví, obchod s železářským zbožím

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Kulturní akce[editovat | editovat zdroj]

  • Od roku 2007 do roku 2010 se v Kácově na přelomu července a srpna pravidelně konal Sázavafest. V samotném městyse se však nacházel jen jeden menší stage.
  • O neděli o svatém Liberátu (17.srpna) nebo první následující neděli, připadne-li výročí na všední den, pouť ke hrobu svatého Liberáta. Ostatky uloženy v kostele.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Městysem prochází silnice II/125 Kolín - Uhlířské Janovice - Kácov - Vlašim.
  • Železnice
Městysem vede železniční Trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, zahájení dopravy v úseku z Čerčan bylo roku 1901, pokračování trati do Světlé nad Sázavou bylo dáno do provozu v roce 1903. Na území městyse leží železniční stanice Kácov i železniční zastávky Kácov zastávka a Střechov nad Sázavou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z městyse jezdily autobusové linky do Kolína, Vlašimi a Louňovic pod Blaníkem (dopravce ČSAD Benešov, a. s.), linka Kolín-Tábor-České Budějovice (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.) a linky do Čestína, Kutné Hory, Sázavy, Uhlířských Janovic a Zruče nad Sázavou (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
  • Železniční doprava
Tratí 212 jezdilo v pracovní dny 11 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
  3. Beneš, F.: Dějiny městečka Kácova nad Sáz. Otisknuto v týdeníku Hlasy od Želivky a Sázavy 1928 - 1929. 60 stran.
  4. Vlasák, N.: Okres Uhlířsko-Janovický v Čáslavsku. Bibliotéka místních dějepisův pro školu a dům. Tábor 1885, 162 s.
  5. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 520-521. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]