Kostel svatého Petra a Pavla (Kralovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Petra a Pavla
Kostel svatého Petra a Pavla z pohledu od Kralovického potoka.
Kostel svatého Petra a Pavla z pohledu od Kralovického potoka.
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Plzeňský
Okres Plzeň-sever
Obec Kralovice
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Architektonický popis
Stavební sloh renesance
Specifikace
Stavební materiál zděný
Odkazy
Ulice Havlíčkova
Kód památky 23749/4-1316 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích je gotický, renesančně přestavěný jednolodní farní kostel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel je poprvé zmiňován v potvrzení majetku plaského cisterciáckého kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250. Gotický opevněný kostel byl v letech 157581 na popud Floriána Gryspeka přestavěn do renesanční podoby, pravděpodobně dle projektů Bonifáce Wolmuta. Gryspek nechal k jižní straně kostela přistavět velkou kapli, jejíž krypta sloužila jako rodinná hrobka Gryspeků.

Program záchrany architektonického dědictví[editovat | editovat zdroj]

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 2 970 000 Kč.[1]

Čerpané finanční prostředky (v tisících Kč)
rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014
částka 500 425 630 420 400 595

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Rozměrná stavba kostela má jednu obdélnou loď a užší, trojboce uzavřený presbytář s opěrnými pilíři. Presbytář, zdivo severní strany lodi a dolních dvou pater hranolové věže jsou gotické, zbylé části jsou renesanční. Šířka původní lodi je vyznačena rozponem klenby. Přízemí obíhají slepé arkády, na kterými jsou lomená okna. Hlavní a boční průčelí je zděné z režných cihel, ostatní fasády byly pokryty sgrafity, která byla obnovena v roce 1894 na presbytáři a jižní kapli. Mezi kruhovými okénky jižního průčelí jsou sluneční hodiny. Západní portál je zaklenul polokruhem s toskánskými sloupy s trojúhelníkovým tympanonem. Věž vklíněná do severovýchodního rohu lodi nese cibulovou báň, nad presbytářem je sanktusník.

Mobiliář[editovat | editovat zdroj]

V presbytáři stojí barokní dřevěný oltář z poloviny 17. století se sochami světců Petra, Pavla a Ondřej. Uprostřed oltáře je v zasklené skříni umístěno znamenité sousoší Zvěstování Panny Marie z počátku 16. století, které bylo do kostela přemístěno z Mariánské Týnice. V lodi po stranách presbytáře jsou umístěny boční oltáře, na sloupu mezi lodí a boční jižní kaplí visí dřevěný kříž s ukřižovaným Ježíšem. Na kruchtě jsou funkční barokní varhany z roku 1689 ozdobené řezbami andělů pocházejí z plaského kostela. Na stěně věže je kazatelna.

V jižní kapli je dřevěný renesanční epitaf Gryspeků z roku 1593, jehož autory jsou Hans Bule z Řezna, Samuel Braun z Kadaně a Hartwig z Wernigerodu. V kryptě je v prosklených rakvích uloženo 17 členů rodu Gryspeků včetně Floriána a jeho manželky Rosiny.[2] Pro zachovalost těl jsou označovány jako kralovické mumie.

Ve věži kostela byly tři zvony, z nichž válečné rekvizice přečkal jen renesanční od Brikcího z Cimperka.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích na Plzeňsku

Před průčelím kostela stojí další dřevěný kříž s malbou Ježíše Krista na plechu. K presbytáři kostela byla v roce 1928 přemístěna socha sv. Jana Nepomuckého, která dříve stála na náměstí. Mezi stromy před kostelem lze nalézt křížový kámen. Ke kostelu patří i budova barokní fary z počátku 18. století. Kostel stojí na mírné vyvýšenině nad levým břehem Kralovického potoka.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100-101. 
  2. VANČATOVÁ, Jana. Nejstarší české mumie opředené legendami jsou „Kryšpáci“ ukrytí v hrobce kralovického kostela. Novinky.cz. 2017-06-03. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Kralovice, fara, s. 13-28. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]