Nečtiny
| Nečtiny | |
 Kostel sv. Jakuba Většího | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0325 559261 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice |
| Pověřená obec | Manětín |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 52,51 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′30″ s. š., 13°9′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 632 (2019)[1] |
| Nadmořská výška | 478 m n. m. |
| PSČ | 331 63 |
| Zákl. sídelní jednotky | 11 |
| Části obce | 12 |
| Katastrální území | 10 |
| Adresa obecního úřadu | Nečtiny 82 |
| Starosta | Ing. Jiří Křemenák |
|
Oficiální web: www | |
| E-mail: nectiny@iol.cz | |
  Nečtiny | |
| Geodata (OSM): OSM, WMF | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nečtiny jsou obcí v severozápadní části okrese Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje i další části, žije 632[1] obyvatel.
Nečtiny sousedí na severu s Doubravicí, na severovýchodě s Lešovicemi a dále s Manětínem. Na východ od Nečtin se rozkládají lesy přírodního parku Manětínská, vrchy Špičák a Vysoký vrch, jejichž vrcholy převyšují dno údolí Starého potoka o 150 metrů. Na jihu se nachází vesničky Hrad Nečtiny a Nové Městečko, na jihozápadě Březín, na západě český Leopoldov a na severozápadě Zhořec. Nečtiny jsou součástí Manětínsko nečtinského mikroregionu a Místní akční skupiny MAS Vladař.
Obsah
Název[editovat | editovat zdroj]
Název vesnice je odvozen z osobního jména Necta ve významu Nectův dvůr a během let prošel složitějším jazykovým vývojem. V historických pramenech se název objevuje například ve tvarech: Necstinensi (1169), de Nechstin (1183), de Nechetin (1185), de Necstin (1290), de Nechstin (1291), de Nedczin (okolo roku 1305), Necztyni (1333), Necztin (1369, 1374, okolo 1405), Neczstyn (1384), na Nečtinách (1414), de Neczczin (1441), Nedsstiny (1557), v Necžtinach (1651), Neczatin (1654), in Netscheting (1664), Netschetin a Necztiny (1788), a Netschetin nebo Nečtiny (1838).[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1169. V roce 1511 byly Nečtiny povýšeny králem Vladislavem Jagellonským na městečko. Až do roku 1945 byla obec osídlena převážně německojazyčným obyvatelstvem.
V roce 2002 získala obec první místo v osmém ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[3]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Nečtiny se rozkládají na severozápadním okraji Manětínské vrchoviny v údolí k severu tekoucího Starého potoka, do kterého ústí na jižním okraji městečka Leopoldovský potok. Zatímco krajina v polích na západ od Nečtin stoupá jen pozvolna, na východ krajina v Lešovickém polesí a v přírodním parku Manětínská stoupá prudce až ke dvojici výrazných vrcholů: Špičák (610 m) a Vysoký vrch (609 m).
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Znak[editovat | editovat zdroj]
Při druhém povýšení na městečko 28. září 1511 králem Vladislavem II. získaly Nečtiny znak s ozbrojencem v bráně. Štít je svisle rozpůlený, pravá polovina červená, levá modrá. Přes obě poloviny je stříbrná hradba s otevřenou branou mezi dvěma věžemi. Zdivo je z kvádrů, cimbuří nad branou má tři stínky stejně jako každá z věží. V obou věžích je po jednom okně s křížovým dělením. V bráně stojí ozbrojenec, v pravé ruce drží sudlici (ale na znaku bývá často malována halapartna).
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Nečtiny
- Březín
- Čestětín
- Doubravice
- Hrad Nečtiny
- Jedvaniny
- Kamenná Hora
- Leopoldov
- Lešovice
- Nové Městečko
- Plachtín
- Račín
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Nečtiny leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy – silnice II/193 ze Žlutic do Úněšova a silnice II/201 z Manětína do Konstantinových Lázní.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- kostel svatého Jakuba Většího (původně gotický, přestavěn v 18. století) se schodištěm
- původně renesanční a později barokně přestavěná radnice
- židovský hřbitov (v lesní stráni za křesťanským hřbitovem)
- zaniklý hrad Nečtiny na vrcholu Špičáku jeden kilometr severovýchodně od obce
- přírodní park Fénix Nečtiny – obraz v krajině Přírodního parku Manětínska
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nečtiny, Netschetin, s. 187.
- ↑ Výsledky – vesnice roku [online]. www.vesniceroku.cz [cit. 2019-09-22]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
- ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nečtiny ve Wikimedia Commons - Územně identifikační registr ČR. Obec Nečtiny v Územně identifikačním registru ČR [online]. Dostupné online.
