Nečtiny
| Nečtiny | |
 Kostel sv. Jakuba Většího | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Status | obec |
| LAU (obec) | CZ0325 559261 |
| Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
| Okres (LAU 1) | Plzeň-sever (CZ0325) |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice |
| Pověřená obec | Manětín |
| Historická země | Čechy |
| Katastrální výměra | 52,51 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′30″ s. š., 13°9′53″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 625 (2018)[1] (e) |
| Nadmořská výška | 478 m n. m. |
| PSČ | 331 63 |
| Zákl. sídelní jednotky | 11 |
| Části obce | 12 |
| Katastrální území | 10 |
| Adresa obecního úřadu | Nečtiny 82 |
| Starosta | Ing. Jiří Křemenák |
|
Oficiální web: www | |
| Email: nectiny@iol.cz | |
  Nečtiny | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Zdroje k infoboxu a částem obce Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nečtiny (v lat. textech Nechetin, Necztin, v něm. Netschetin) jsou obcí v severozápadní části okrese Plzeň-sever. V celé obci, která zahrnuje i další části, žije 625[1] obyvatel.
Obsah
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Nečtiny se rozkládají na severozápadním okraji Manětínské vrchoviny v údolí k severu tekoucího Starého potoka, do kterého ústí na jižním okraji městečka Leopoldovský potok. Zatímco krajina v polích na západ od Nečtin stoupá jen pozvolna, na východ krajina v Lešovickém polesí a v přírodním parku Manětínská stoupá prudce až ke dvojici výrazných vrcholů: Špičák (610 m) a Vysoký vrch (609 m). V Nečtinech leží na křižovatce dvou silnic druhé třídy – silnice II/193 ze Žlutic do Úněšova a silnice II/201 z Manětína do Konstantinových Lázní.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1169. V roce 1511 byly Nečtiny povýšeny králem Vladislavem Jagellonským na městečko. Až do roku 1945 byla obec osídlena převážně německojazyčným obyvatelstvem.
V roce 2002 získala obec první místo v osmém ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[2]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Nečtinech.
- kostel svatého Jakuba Většího (původně gotický, přestavěn v 18. století) se schodištěm
- renesanční radnice barokně přestavěná
- židovský hřbitov (v lesní stráni za křesťanským hřbitovem)
- Zaniklý hrad Nečtiny na vrcholu Špičáku jeden kilometr severovýchodně od obce
Znak[editovat | editovat zdroj]
Při druhém povýšení na městečko 28. září 1511 králem Vladislavem II. získaly Nečtiny znak s ozbrojencem v bráně. Štít je svisle rozpůlený, pravá polovina červená, levá modrá. Přes obě poloviny je stříbrná hradba s otevřenou branou mezi dvěma věžemi. Zdivo je z kvádrů, cimbuří nad branou má tři stínky stejně jako každá z věží. V obou věžích je po jednom okně s křížovým dělením. V bráně stojí ozbrojenec, v pravé ruce drží sudlici (ale na znaku bývá často malována halapartna).
Části obce[editovat | editovat zdroj]
- Nečtiny
- Březín
- Čestětín
- Doubravice
- Hrad Nečtiny
- Jedvaniny
- Kamenná Hora
- Leopoldov
- Lešovice
- Nové Městečko
- Plachtín
- Račín
Okolí[editovat | editovat zdroj]
Nečtiny sousedí na severu s Doubravicí, na severovýchodě s Lešovicemi a dále s Manětínem. Na východ od Nečtin se rozkládají rozsáhlé hluboké lesy přírodního parku Manětínská vrchy Špičák a Vysoký vrch, jejichž vrcholy převyšují dno údolí Starého potoka o 150 m. Na jihu se nachází vesničky Hrad Nečtiny a Nové Městečko, na jihozápadě Březín, na západě český Leopoldov a na severozápadě Zhořec. Nečtiny jsou součástí Manětínsko - nečtinského mikroregionu a Místní akční skupiny MAS Vladař
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
- ↑ Vesnice roku
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
- Jiří Čarek: Městské znaky v českých zemích, Academia Praha 1985
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nečtiny ve Wikimedia Commons
