Vilémov (okres Havlíčkův Brod)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vilémov
Znak obce VilémovVlajka obce Vilémovznakvlajka
Lokalita
Status městys
LAU  (obec) CZ0631 569712
Kraj (NUTS 3) Vysočina (CZ063)
Okres (LAU 1) Havlíčkův Brod (CZ0631)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Chotěboř
Historická země Čechy
Katastrální výměra 24,56 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 976 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 358 m n. m.
PSČ 582 82 až 582 83
Zákl. sídelní jednotky 9
Části obce 9
Katastrální území 7
Adresa úřadu městyse Vilémov 1
58283 Vilémov u Golč.Jeníkova
Starosta Jiří Lebeda
Oficiální web: www.vilemov.info
Email: radnice@vilemov.info
Vilémov
Red pog.svg
Vilémov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilémov (německy Wilimow), pro rozlišení označovaný i jako Vilémov u Golčova Jeníkova, je městys v okrese Havlíčkův Brod, kraji Vysočina. Leží v podhůří Železných hor na okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 358 m n. m. Vilémovem protéká říčka Hostačovka a její levostranný přítok Babský potok.

Spádovým městem Vilémova je téměř třítisícové město Golčův Jeníkov, vzdálené od městyse 5 kilometrů. Obcí s rozšířenou působností je pro Vilémov město Chotěboř.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V roce 1119 založili benediktini klášterní areál Vilémov s hrazeným městečkem. Klášter byl založen roku 1121 hrabaty Heřmanem/Hermannem a Vilémem/Wilhelmem ze Sulzbachu u Norimberku. Název Vilémov je odvozen od osobního jména Vilém – jednoho ze zakladatelů. V roce 1278 byl klášter vypálen vojsky krále Rudolfa Habsburského a v roce 1421 byl klášter dobyt husitskými vojsky. V roce 1469 se u vsi střetla vojska Matyáše Korvína a Jiřího z Poděbrad, proběhla tzv. bitva u Vilémova. Matyáš Korvín nakonec v nedalekém Úhrově kapituloval a k události se váže známý obraz Mikoláše Alše Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Roku 1727 byl v obci dostavěn barokní kostel sv. Václava.

V roce 1945 byl znárodněn vilémovský závod na výrobu kovového zboží, později známý pod jménem Mars. V letech 1961–1990 byly k Vilémovu přičleněny jako místní část Bučovice[2] a v roce 2006, 10. října byl obci vrácen status městyse.[3] Obec Vilémov v roce 2001 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění modrá stuha, tj. ocenění za společenský život.[4] Obec Vilémov v roce 2002 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zelená stuha, tj. ocenění za péči o zeleň a životní prostředí.[4] Obec Vilémov v roce 2003 obdržela ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny, konkrétně získala ocenění zlatá stuha, tj. vítěz, který postoupil do celostátního kola a obec se stala Vesnicí Vysočiny.[4] V roce 2004 se rovněž umístil na druhém místě v Evropská ceně obnovy vesnice.[5]

V letech 1990–2010 působila jako starostka městyse Jaroslava Dvořáková, od roku 2010 tuto funkci zastává Jiří Lebeda.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel městyse Vilémova (včetně místních částí)[6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2014
Počet obyvatel 2 753 2 765 2 437 2 253 2 296 2 296 2 227 1 654 1 682 1 498 1 384 1 138 1 076 1 003

Školství[editovat | editovat zdroj]

  • Základní škola a mateřská škola Vilémov

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Městys Vilémov je převážně zemědělský a má 7 katastrálních území, na nichž hospodaří zemědělské obchodní družstvo a 6 soukromých zemědělců. Závod Antikoro zaměstnává přibližně 60 lidí a vyrábí struhadla, lopatky a poštovní schránky a další sortiment pro domácnost. Vedle dvou velkých podniků sídlí v městysu i řada dalších menších živnostníků, kteří působí v oblasti truhlářství, řeznictví nebo sklářství. Samozřejmostí je i odpovídající vybavenost v rámci služeb, najdete zde například kadeřnictví, pedikůru, autoopravnu apod.

V městyse sídlí dále zdravotní středisko, pošta či místní knihovna. Gastronomické a ubytovací služby zajišťují dvě hospody (Pension U Mnicha a Velká hospoda) a tři obchody se smíšeným zbožím.

V místní části Klášter sídlí mateřská a základní škola s tělocvičnou a posilovnou. Centrem kulturního dění je kulturní dům, sál Velké hospody a nově postavené víceúčelové kabiny u fotbalového hřiště. Pro maminky s dětmi působí ve Vilémově již několik let místní Rodinné centrum.

Za prací dojíždějí obyvatelé do Třemošnice, Chotěboře, Golčova Jeníkova, Čáslavi a Havlíčkova Brodu.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Každoročně se v městyse pořádá tradiční Svatováclavská pouť a chovatelský den koní s průvodem městečkem, volejbalový či florbalový turnaj, vánoční a velikonoční koncerty v kostele sv. Václava, dětský karneval, pomlázka, pálení čarodějnic, ZŠ a MŠ pořádají Mikulášskou nadílku, konají se různé výstavy a besedy (s cestovatelskou tematikou). Každý rok se pořádá setkání důchodců, hasičský, myslivecký a obecní ples, od roku 2007 již ples městyse.

Z našeho městyse pocházejí také známé Vilémovské boubelky, které pořádají každý rok „babský věneček“ s průvodem obcí, zdobení velikonočního stromu nebo slet čarodějnic. Městys uzavřel dohodu o spolupráci s turistickým družstvem Besnica-Janče ve Slovinsku, kde Boubelky vystupovaly na jejich slavnostech.

Duchovní správu zajišťují dva farní úřady – Římskokatolická farnost v čele s P. Siardem Dušanem Sklenkou,OPraem. a Českobratrská církev evangelická s kazatelem Ladislavem Havelkou.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Ubytování je možné v jednom soukromém objektu – Pensionu U Mnicha. Možnost ubytování nabízí jenom v letních měsících po domluvě i římskokatolický farní úřad (tel. 569 449 116) v opravené faře.

Přes Vilémov vedou značené turistické stezky vedoucí na Pařížovskou (č. 5127) a Sečskou přehradu, zříceninu hradu Oheb a Lichnice (č. 4155).

Památky[editovat | editovat zdroj]

  • Radnice byla postavena v letech 1856–1865, jednopatrová s bosovaným přízemím a středověkým rizalitem s vížkou, ve které je umístěn zvon a věžní hodiny.
  • Zámek byl původně renesanční tvrz přestavěná do dnešní podoby pozdně barokního zámku . V současné době se zde pořádají mezinárodní konference a sídlo zde má Institut pro výzkum mezinárodních vztahů.
  • Kostel sv. Václava je barokní, rozlehlá, jednolodní stavba s trojboce uzavřeným presbytářem a středověkou hranolovitou věží, jejíž základ je románský. Kostel byl postaven v letech 1726–1727.
  • Evangelický kostel byl přestavěn a vysvěcen v roce 1882 z bývalé továrny na turecké šály.
  • Vojenský hřbitov – v Klášteře u cesty vedoucí do Nasavrk stojí dřevěný kříž, kde byly v dobách bojů pochovaní rakouští vojáci, kteří zemřeli v polní nemocnici.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Heřman I., opat vilémovského kláštera v letech 1200–1222, církevní diplomat, založil klášterní stříbrné doly v Německobrodsku.
  • Václav Ferdinand Carretto hr. Millesimo (1669–1740), majitel vilémovského panství, stavebník kostela sv. Václava.
  • Josef Vulterin, kněz, spolutvůrce barokní kultury ve Vilémově, zasloužil se o vybudování kostela.
  • Filip Šedivý, vilémovský zednický mistr, vedl stavbu kostela.
  • Jan Josef Carretto hr. Millesimo, majitel vilémovského panství v letech 1756–1800, zakladatel nadace na podporu potřebných osob příbuzných šlechtických rodů, stavebník vilémovského barokního zámku.
  • Matěj Sojka (1740–1817), hudební skladatel, učitel hudby a varhaník.
  • Stanislav Vydra (1741–1804), slavný český matematik a buditel, profesor na pražské universitě.
  • Josef Klenka (1853–1932), znalec a průkopník tělovýchovy, zemský školní inspektor tělesné výchovy, sokolský činovník, hlavní redaktor Časopisu pro tělesnou výchovu, zasloužil se o zřízení hřiště ve Vilémově.
  • MUDr. Jan Kafuněk (1861–1929), vilémovský lékař, specialista na oční a vnitřní onemocnění, kulturní pracovník a kronikář obce.
  • Josef Chadraba (1893–1952), katolický kněz, děkan ve Vilémově, žalářován komunistickým režimem, zemřel v roce 1952 ve vězení na Mírově.
  • Josef Peca (1923–1982), akademický malíř, studoval u Cyrila Boudy. Věnoval se především figurální malbě, jeho díla jsou v mnoha galeriích.
  • Karel Stýblo (1921–1998), lékař, zabýval se léčením tuberkulózy, v roce 1965 odešel do Nizozemska, jeho posledním působištěm byl Haag. V roce 1998, kdy byl navržen na Nobelovu cenu, zemřel.

Části městysu[editovat | editovat zdroj]

Městys Vilémov má devět místních částí:

Samotný Vilémov a Klášter, hlavní centrum, má 898 obyvatel, průměrný věk obyvatel v obci je 44 let. V městysu je 499 domů (z toho trvale obydlených je 397 a dále 35 chalup), počet bytů je 540.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha : Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 66.  
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. a b c Kraj Vysočina. Kraj Vysočina - přehled oceněných obcí [online]. Kraj Vysočina, 2014-07-01, [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  
  5. Ergebnisse im Wettbewerb um den Europäischen Dorferneuerungspreis 2004 » ARGE Landentwicklung. www.landentwicklung.org [online]. 2006-08-11 [cit. 2016-08-08]. Dostupné online.  (německy) 
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha : Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.) ISBN 80-250-1311-1. S. 560–561.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]