Sloup (okres Blansko)
| Sloup | |
|---|---|
 Kostel Panny Marie Bolestné ve Sloupu | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°24′53″ s. š., 16°44′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 979 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,65 km²[2] |
| Katastrální území | Sloup v Moravském krasu |
| Nadmořská výška | 471 m n. m. |
| PSČ | 679 13 |
| Počet domů | 248 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Sloup 1 679 13 Sloup sloup@sloup.info |
| Starosta | Martin Mikulášek |
| Oficiální web | www |
  Sloup | |
| Další údaje | |
| Ocenění | Vesnice roku |
| Kód obce | 582352 |
| Kód části obce | 150665 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sloup (v horském nářečí Slóp, německy Slaup) je městys v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. Leží zhruba devět kilometrů severovýchodně od Blanska na okraji chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Žije zde 979[1] obyvatel. Dominantou Sloupu jsou Sloupsko-Šošůvské jeskyně s turisticky vyhledávanou Eliščinou jeskyní. Sloup je také významným poutním místem. Na Wanklově náměstí se nachází poutníky vyhledávaný barokní kostel Panny Marie Bolestné.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice je buď totožné s obecným slúp (motivací pojmenování mohl být nedaleký skalní masiv Hřebenáč sloupcovitého tvaru) nebo obecným slup – "past na chytání ryb". Druhá možnost je pravděpodobnější.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy jeho část držel Sulík z Konice, pozdější olomoucký purkrabí.[5] Kosterní nálezy v jeskyni Kůlna svědčí o osídlení již v době neandrtálského člověka.[5] Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.[6]
Po roce 1446 držel Sloup Půta z Doubravice a Holštejna.[5] Koncem 15. století měl ve Sloupu majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal i s mlýnem roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství.[7] V roce 1548 upsal Sloup spolu s několika dalšími obcemi Jan z Pernštejna své manželce Magdaleně Zekl z Ormozd. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství.[8] Po Janu Drnovském zdědila část panství včetně Sloupu v roce 1619 jeho sestra Kateřina, provdaná za Zdislava z Hejsenštejna. Posledním z rodu Drnovských byla Jana Drnovská, která zemřela ve Vídni v roce 1667.[5]
V roce 1675 převzal rájecké panství Jan Kristian z Roggendorfu, syn Jany Drnovské. Po jeho smrti v roce 1701 zdědil panství jeho syn Karel Ludvík, který se oženil s Karolinou, dcerou Mikuláše Pálffyho. Hraběnka Karolina se ujala správy v roce 1741 a v letech 1751–1754 nechala ve Sloupě postavit chrám Panny Marie Sedmibolestné. Obec tehdy měla 131 obyvatel a 14 usedlostí včetně mlýna.[7] V roce 1763 vykoupil rájecké panství Antonín Josef starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu. V rukou tohoto rodu bylo panství až do roku 1945.[5] První škola zde byla postavena roku 1760.[8] Roku 1862 byl Sloup povýšen na městečko.[8] V roce 2000 získala obec 1. místo v 6. ročníku soutěže o titul Vesnice roku.[9] Dne 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 539 | 425 | 436 | 467 | 636 | 579 | 595 | 610 | 676 | 751 | 913 | 931 | 891 | 931 | 941 |
| Počet domů | 75 | 57 | 56 | 69 | 82 | 84 | 97 | 114 | 138 | 152 | 167 | 195 | 208 | 227 | 248 |
Symboly městyse
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly městysi uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. ledna 1997.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Panny Marie Bolestné
- Jeskyně Kůlna, archeologické naleziště
- veřejnosti přístupné Sloupsko-šošůvské jeskyně
- Hřbitov rodu Salmů
- Fara
Významné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), moravský kněz, básník, folklorista, speleolog, skladatel textů duchovní hudby, národní buditel
- Jan Knies (1860–1937), český archeolog, geolog, paleontolog a krasolog
- Josef Trávníček (* 1921), český politik
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]
Pohled na obec od západu z modré turistické trasy
Kostel Panny Marie Bolestné
Interiér kostela Panny Marie Bolestné
Fara
Hřbitov Salmů
Boží muka u mostu přes Žďárský potok
Kříž severně nad vesnicí u zelené turistické trasy do Žďárné
Kříž vedle kostela
Hasičská zbrojnice
Jeskyně Kůlna
Sloupskosošůvské jeskyně
Hřebenáč
.jpg)
Panorama
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 465.
- 1 2 3 4 5 Historie. [s.l.]: Oficiální stránky Městyse Sloup, nedatováno. Dostupné online.
- ↑ ČERNÝ, Ervín. Výsledky výzkumu zaniklých středověkých osad a jejich plužin. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1992. ISBN 80-85048-40-X. S. 42–44.
- 1 2 Sloup - Historie obce. [s.l.]: Místopisy.cz, nedatováno. Dostupné online.
- 1 2 3 KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 177.
- ↑ Vesnice roku. [s.l.]: Spolek pro obnovu venkova ČR, nedatováno. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-15.
- ↑ Miloslav Vlček. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi. [s.l.]: Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, 2007-01-23. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Sloup [online]. 1997-01-27 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sloup na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Sloup v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
