Malá Roudka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Malá Roudka
Obecní úřad v obci Malá Roudka
Obecní úřad v obci Malá Roudka
Znak obce Malá RoudkaVlajka obce Malá Roudka
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0641 582042
Pověřená obec Velké Opatovice
Obec s rozšířenou působností Boskovice
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 213 (2020)[1]
Rozloha 3,86 km²
Nadmořská výška 422 m n. m.
PSČ 679 63
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 2
Počet ZSJ 2
Kontakt
Adresa obecního úřadu Malá Roudka 27
67963 Velké Opatovice
mroudka@wo.cz
Starostka Eva Ženožičková
Oficiální web: www.malaroudka.cz
Malá Roudka
Malá Roudka
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Malá Roudka se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde 213[1] obyvatel. Území obce, které se skládá ze dvou částí, vlastní Malé Roudky a vesnice Skočova Lhota, je zcela obklopeno územím Velkých Opatovic.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1373, kdy ji Jindřich Opole ze Zákřan prodával augustiniánskému klášteru v Jevíčku. V držení tohoto kláštera byla Malá Roudka až do roku 1784, kdy došlo ke zrušení tohoto kláštera. Druhá část obce byla v majetku borotínského statku. V roce 1850 Malá Roudka společně s osadou Skočová Lhota a Velkou Roudkou utvořily politickou obec v moravskotřebovském hejtmanství. V roce 1926 byla Malá Roudka prohlášena samostatnou obcí.[2]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]