Kunštát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny na stránce Kunštát (rozcestník).
Kunštát
Pohled na Kunštát ze zámku
Znak obce KunštátVlajka obce Kunštát
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0641 581879
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Boskovice
Historická země Morava
Katastrální výměra 24,23 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 2 778 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 445 m n. m.
PSČ 679 72
Zákl. sídelní jednotky 6
Části obce 6
Katastrální území 6
Adresa městského úřadu Městský úřad Kunštát
Náměstí krále Jiřího 106
679 72 Kunštát
Starosta MVDr. Zdeněk Wetter
Oficiální web: www.kunstat-mesto.cz
Email: mu@kunstat-mesto.cz
Kunštát
Kunštát
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kunštát (německy Kunstadt) je město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 18 km severozápadně od Blanska v Hornosvratecké vrchovině. Žije zde přibližně 2 800[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Písemná zmínka o vzniku města pochází z roku 1279. V roce 1281 se píše do Kunštátu olomoucký purkrabí. Zakladateli města byli páni z Kunštátu. Hrad se písemně dokládá v roce 1360. V roce 1448 se stal majitelem zdejšího panství Jiří z Kunštátu a Poděbrad známý spíše jako Jiří z Poděbrad, který nechal i přebudovat hrad. V držení této rodiny byl Kunštát až do roku 1502.[2] V roce 1529 přešel Kunštát od Vojtěcha z Pernštejna k Janu Černčickému z Kácova.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunštátu.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří z Poděbrad (1420–1471), český král
  • Jan Černčický z Kácova (cca 1460–1550), český šlechtic, majitel města
  • Kuneš Kunz (1846–1890), organizátor českojazyčných škol a kulturních spolků v Brně, čestný občan Kunštátu
  • Jan Tenora (1863–1936) - historik a spisovatel, sepsal knihu Dějiny městečka Kunštátu
  • Františka Leopoldina Marie von Coudenhove - Hornisch - s. M. Anežka (1892–1977), Těšitelka a zakladatelka kláštera Těšitelek v Argentině
  • Klement Bochořák (1910–1981), básník
  • František Halas (1901–1949), básník. Pohřben na městském hřbitově. Čestným občanem jmenován v roce 1945.
  • Jan Marius Tomeš (1913–2010), básník a historik. Čestným občanem jmenován v roce 1999.
  • Ludvík Kundera (1920–2010), básník, dramatik a překladatel. Strávil zde své dětství a často se sem vracíval. Čestným občanem jmenován v roce 1998. Pohřben na městském hřbitově.
  • Stanislav Rolínek (1902–1931), sochař podzemních blanických rytířů a největší sochy T. G. Masaryka v Evropě
  • František Burian († 1943), kunštátský starosta, nechal postavit rozhlednu na kopci Milenka (Burianova rozhledna)
  • Ladislav Kubíček (1926–2004), kněz mučedník, prezident litoměřické diecézní charity, pohřben na místním hřbitově

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Samotné město leží uvnitř přírodního parku Halasovo Kunštátsko, v jeho okolí se dále nachází Přírodní park Lysicko a Přírodní park Svratecká hornatina.

Na území bývalé zámecké obory se rozkládá přírodní památka Kunštátská obora.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Rybník na Kunštátském potoce

Městem protéká Kunštátský potok, který je částečně sveden do potrubí. Blízko náměstí vodou zásobuje rybník. V západní části města u hranic s místní částí Sychotín se Kunštátský potok vlévá do říčky Petrůvka.

Východně od města pramení Újezdský potok.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Městem prochází modrá turistická značka modrá turistická značka na trase Letovice, Kunštát, Tišnov, Veverská Bítýška, Velká Bíteš, Ořechov, Třebíč.

Na náměstí začíná červená turistická značka červená turistická trasa, která dále pokračuje jižně směrem Hluboké u Kunštátu, Tasovice, Hodonín, Skorotice.

zelená turistická značka Zelená turistická značka začíná taktéž na náměstí, ale vydává se severně ve směru Nýrov, Jasinov, Vranová a Křetín.

Ve městě je vyznačená naučná turistická značka naučná stezka, která vede kolem zámku a skrze přírodní památku Kunštátská obora.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Plaketa připomínající místo působení hrnčířské dílny

Dlouho historii má ve městě hrnčířství, které se začalo provozovat již nedlouho po vzniku města.[4] Roku 1620 byl schválen vznik cechu, kdy se dohromady spojilo deset místních hrčířů.[4] Svého vrcholu dosáhlo řemeslo ve městě v 19. století, kdy se vyváželo do zahraničí.[4] Od roku 1990 bylo na tradici navázáno vznikem drobných dílen a od roku 1993 se ve městě pořádají tradiční hrnčířský jarmark.[4]

Sport a spolkový život[editovat | editovat zdroj]

Ve městě působí několik sportovních celků a spolkových sdružení: Divadelní ochotnický soubor LMD, Fotbalový klub FK Kunštát, Hokejový klub HC Kunštát, Hokejový klub HK Kunštát, Jezdecký klub, Klub malé kopané Újezd, Klub stolního tenisu, Motokrosový klub Kunštát, Motosport CZ, Orel Kunštát, SKI Club Kunštát, Sportovní klub malé kopané HRK Rudka, Tenisový klub Kunštát a Šachový klub.[5]

K dispozici jim je Městská sportovní hala.[5]

Části města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Panorama[editovat | editovat zdroj]

360° panoramatický pohled na zámek a město
360° panoramatický pohled na zámek a město

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-18]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
  3. Toulavá kamera 1, str. 25, ISBN 80-7316-228-8
  4. a b c d Hrnčířství [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (čeština) 
  5. a b Sportovní oddíly [online]. Rev. 2007 [cit. 2015-05-17]. Dostupné online. (čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TENORA, Jan. Dějiny městečka Kunštátu. Brno: Občanská záložna, 1885. 132 s. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]