Lipovec (okres Blansko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lipovec
Kostel Narození Panny Marie
Znak obce LipovecVlajka obce Lipovec
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0641 581950
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Blansko (CZ0641)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Blansko
Historická země Morava
Katastrální území Lipovec u Blanska
Katastrální výměra 11,54 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 143 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 555 m n. m.
PSČ 679 06 až 679 15
Zákl. sídelní jednotky 2
Části obce 2
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Lipovec 200
67915 Lipovec u Blanska
Starosta
Oficiální web: lipovec.cz
Email: obeclipovec@tiscali.cz
Lipovec
Lipovec
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Lipovec se nachází v okrese BlanskoJihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel. Obec se dělí na dvě části, vlastní Lipovec a vesnici Marianín.

Obec, jejíž část katastru leží v Moravském krasu, je členem Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras. Přes Lipovec vede zelená turistická stezka, katastrem obce procházejí cyklotrasy č. 5078, 5079B a 5080.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky osídlení obce Lipovec je možno zařadit do 2. poloviny 13. století, kdy došlo ke kolonizaci řídce osídlené Drahanské vrchoviny. První písemná zmínka o Lipovci, který se uvádí pod německým názvem Zybothslag,[2] pochází až z roku 1349, kdy ho jako součást holštejnského panství koupil Vok I. z Holštejna. V roce 1371, kdy Vok II. z Holštejna vložil své manželce věno na holštejnských vsích, měla obec již slovanské jméno Lypowka. Od konce 14. století stával v Lipovci panský dvůr, který byl sídlem Voka IV. z Holštejna a Lipovce. V tomto období pravděpodobně existoval již i kostel, který se prvně připomíná roku 1437, kdy holštejnské panství koupil Hynek z Valdštejna. V roce 1459 držel Lipovec Půta ze Sovince a Doubravice a po něm jeho synové. Od roku 1483 byl majitelem vsi Dobeš Černohorský z Boskovic, o deset let později Hynek z Popůvek na Pozořicích a po něm jeho dcera Markéta. Roku 1550 získal Lipovec Jan Dubčanský ze Zdenína na Habrovanech. V roce 1567 se obec stala součástí rájeckého panství, když ji koupil Bernard Drnovský z Drnovic. Od roku 1661 vlastnili Lipovec Rogendorfové a od roku 1763 Salmové. První soupis usedlých rolníků je z poloviny 17. století, kdy bylo v Lipovci 27 osedlých a 10 pustých gruntů.

Roku 1785 byla v obci obnovena samostatná farnost, s níž souvisejí počátky školství v Lipovci; první samostatná školní budova byla vystavěna v roce 1804. V roce 1811 byla na vzdálených panských pozemcích založena osada Marianín. Roku 1822 vyhořel starobylý kostel, nový kostel Narození Panny Marie, postavený v letech 18281842 v pseudogotickém slohu, byl vysvěcen 8. září 1843. Školní budova, která po různých adaptacích a přístavbách slouží dodnes, byla zbudována v roce 1899. Po první světové válce postavili lipovečtí občané, známí tradicí těžby vápence a pálení vápna v selských vápenicích, dvě moderní šachtové vápenky. Za druhé světové války byla obec součástí tzv. Vyškovské střelnice. Z původních 1266 obyvatel bylo v letech 19431944 Němci násilně vystěhováno 1087 občanů, z nichž většina se po osvobození vlasti vrátila do rodné obce. V letech 19561958 byl na kopci Kojál nad vsí zbudován televizní a rozhlasový vysílač. Stožár vysílače, který je dominantou kraje, měří po celkové rekonstrukci 340 metrů.

V letech 1986–2010 působil jako starosta František Kopřiva, od voleb 2010 do roku 2012 tuto funkci vykonával Ing. Tomáš Zouhar. Od roku 2012 je ve funkci starosty opět František Kopřiva.[3]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Nepomuk Soukop (1826–1892), kněz, básník, speleolog a národní buditel
  • Hugo Sáňka (1859–1929), speleolog, archeolog a blanenský kronikář

Přírodní a technické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Zaniklé středověké vesnice [online]. [cit. 2016-12-20]. Dostupné online. 
  3. Obce vedou přes dvacet let. Kandidovat však chtějí znovu [online]. blanensky.denik.cz, 2014-05-10 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]