Vysílač Kojál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysílač Brno – Kojál
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál
Základní informace
Kóta 600 m n. m.
Výstavba 1957 – 1959
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Jihomoravský kraj
Okres Vyškov
Souřadnice
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál
Vysílač Kojál, Česko
Technické informace
Výška stavby 340 m
Stav funkční
Vysílané stanice
DVB-T2 MUX 21 (K26),
MUX 22 (K40),
MUX 23 (K33)
Rádia FM ČRo Radiožurnál (95,1),
ČRo Dvojka (102,0),
ČRo Brno (106,5),
Frekvence 1 (104,5),
Rádio Impuls (87,6)
Rádia DAB MUX ČRo DAB+ (K12D)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Kojál je 340 metrů vysoký kotvený stožár postavený na stejnojmenném vrcholu (600,3 m n. m.) mezi obcemi Lipovec a Krásensko (v katastru druhé jmenované), tj. na hranicích Vyškovska a Blanenska, přibližně 25 km severovýchodně od Brna. Vysílač je nejvyšší stavbou na Moravě (třetí nejvyšší v Česku) a je dvojčetem vysílače Krašov, který je o dva metry vyšší. Svým signálem pokrývá jižní a střední Moravu i část východních Čech.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Postaven byl v letech 1957–1958. Konstrukci stožáru svařenou z ocelových trubek navrhl inženýr Josef Wanke.[1] Po dokončení měřil 322 metrů, ve své době se tak stal nejvyšší stavbou v Česku,[1] jen o dva metry menší než Eiffelova věž v Paříži.[2] Do provozu byl uveden 1. ledna 1959,[zdroj?] slavnostní spuštění se však odehrálo 1. března téhož roku.[1] Začínal s vysíláním jednoho černobílého programu, postupně přibyly další programy a barevné vysílání.[1]

V době po invazi vojsk států varšavské smlouvy v srpnu 1968 se vysílač stal místem odporu, když okupační síly ukončily svobodné vysílání televize v Praze a z vysílače Krašov u Plzně. Ve vysílání totiž pokračovalo brněnské studio Československé televize, z něhož unikl přenosový autobus s dvaceti pracovníky a na Kojálu mu pracovníci radiokomunikací poskytli zázemí. Pět hodin trvalo okupačním jednotkám, než vysílač našly a vypudily odtud televizní štáb. Ten se pak uchýlil do budovy Československé akademie věd v Královopolské ulici v Brně a následně do vojenského prostoru u Dědic. Mezitím díky silnému signálu z vysílače Kojál dosahovalo vysílání i na území Rakouska, kde jej přebírala televize ORF a šířila dále.[2][3]

V 80. letech vysílač prošel rekonstrukcí, původní stožár byl demontován a těsně vedle byl roku 1984 postaven nový o celkové výšce 340 metrů. Na vrcholu se nachází laminátová konstrukce cca 22 m vysoká. Při přechodu z analogového na digitální vysílání byl vysílač zmodernizován.[1] Na konci listopadu 2009 byl zde vypnut nejprve analogový signál programu ČT2,[4][5] k vypnutí analogu ČT1, Novy a Primy došlo až v červnu 2011.[6][7] V době největšího provozu sloužilo na vysílači v nepřetržité 24hodinové službě zhruba 60 zaměstnanců, v roce 2019 jej obsluhovali 2 stálí zaměstnanci.[2]

Vysílané stanice[editovat | editovat zdroj]

 Televize[editovat | editovat zdroj]

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
DVB-T2 Multiplex 21 26 514 MHz 100 kW horizontální
DVB-T2 Multiplex 22 40 626 MHz 100 kW horizontální
DVB-T2 Multiplex 23 33 570 MHz 100 kW horizontální

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

Stanice Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
FM ČRo Radiožurnál 95,1 MHz 83,17 kW horizontální
FM ČRo Dvojka 102,0 MHz 83,17 kW horizontální
FM ČRo Brno 106,5 MHz 67,60 kW horizontální
FM Rádio Frekvence 1 104,5 MHz 66,98 kW horizontální
FM Rádio Impuls 87,6 MHz 66,98 kW horizontální

Z Kojálu vysílá i digitální rozhlas DAB+:

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon (ERP) Polarizace
DAB+ ČRo DAB+ 12D 229,072 MHz 10 kW vertikální

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f redakce. Vysílač Kojál slaví 60 let. Je o 2 metry nižší než Eiffelova věž. Parabola.cz [online]. 2019-02-27 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c PROKOPOVÁ, Milada. Dvě technická jubilea: vysílač vzdoroval Rusům, nádrž stále vzbuzuje spory. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-03-10 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  3. VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu. iDNES.cz [online]. 2018-08-06 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  4. Týden, AP. Jihomoravský vysílač Kojál ukončí analogové vysílání. Týden.cz [online]. 2009-11-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 
  5. DUBSKÁ, Šárka. Kojál bude už za měsíc vysílat digitálně. vyskovsky.denik.cz. 2009-11-02. Dostupné online [cit. 2019-05-05]. (česky) 
  6. KUŽNÍK, Jan; JANČAR, Rosťa. Morava a Slezsko v noci vypne analog, na digitální TV už bude 99,6 % Česka. iDNES.cz [online]. 2010-09-30 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. 
  7. Vypínání analogového vysílání ČT: 30. června 9 vysílačů a 174 dokrývačů. Parabola.cz [online]. 2011-05-04 [cit. 2019-05-05]. Dostupné online. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]