Vysílač Krašov

Vysílač Plzeň – Krašov
	Stožár vysílače Krašov
Základní informace
Kóta	711 m n. m.
Výstavba	1958 – 1960 (původní), ; 1979 – 1981 (nový)
Stát	Česko
Kraj	Plzeňský kraj
Okres	Plzeň-sever
Souřadnice	49°59′44″ s. š., 13°4′46″ v. d.
	Vysílač Krašov Vysílač Krašov, Česko
Technické informace
Výška stavby	347,5 m
Stav	funkční
Vysílané stanice
DVB-T2	MUX 21 (K26), ; MUX 22 (K34), ; MUX 23 (K31)
Rádia FM	ČRo Radiožurnál (89,1), ; Rádio Impuls (91,4), ; ČRo Vltava (95,6), ; ČRo Dvojka (101,7), ; Frekvence 1 (104,1)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Krašov se nachází v Plzeňském kraji v obci Bezvěrov mezi vesnicemi Bezvěrov a Krašov, asi 35 km severozápadně od Plzně.

Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m).

Stavba vysílače probíhala v letech 1958 až 1960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.^[1] Následkem silného větru, koroze a silných mrazů došlo počátkem noci z 1. na 2. ledna 1979 k přetržení kotevního lana a následné havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen.^[2] Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Po odstřelení vysílače byli obyvatelé západních Čech bez televizního signálu.^[1] Výstavba nového stožáru probíhala v letech 1979 až 1981.

Tento vysílač je po vysílači Liblice B u Českého Brodu druhou nejvyšší stavbou v Česku, jeho dvojče vysílač Kojál je o dva metry nižší.

Vysílání[editovat | editovat zdroj]

V současné době lze z vysílače přijímat:

Televize[editovat | editovat zdroj]

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Krašova:^[3]^[4]

	Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace	Spuštěno
DVB-T2	Multiplex 21	26	514 MHz	100 kW	horizontální	29. března 2018 / 4. února 2020*
DVB-T2	Multiplex 22	34	578 MHz	100 kW	horizontální	2. března 2020
DVB-T2	Multiplex 23	31	554 MHz	100 kW	horizontální	5. srpna 2020

*Multiplex 21 vysílal od 29. března 2018 do 4. února 2020 jako přechodová síť 11, poté došlo pouze k formální změně názvu bez změny parametrů.

Rozhlas[editovat | editovat zdroj]

	Stanice	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
FM	89,1 MHz	ČRo Radiožurnál	89 kW	horizontální
FM	91,4 MHz	Rádio Impuls	72 kW	horizontální
FM	95,6 MHz	ČRo Vltava	89 kW	horizontální
FM	101,7 MHz	ČRo Dvojka	89 kW	horizontální
FM	104,1 MHz	Frekvence 1	68 kW	horizontální

Ukončené vysílání[editovat | editovat zdroj]

Analogová televize[editovat | editovat zdroj]

Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od 30. října 2008 do 30. září 2009.

Vypnuto	Stanice	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace
30. září 2009	TV Nova	10	210,25 MHz	105 kW	horizontální
30. září 2009	ČT1	31	551,25 MHz	427 kW	horizontální
30. října 2008	ČT2	48	687,25 MHz	427 kW	horizontální

Digitální televize DVB-T[editovat | editovat zdroj]

Vypínání DVB-T a přechod na DVB-T2 probíhal od února do srpna 2020.^[5]

Vypnuto		Multiplex	Kanál	Kmitočet	Výkon (ERP)	Polarizace	Spuštěno
4. února 2020	DVB-T	Multiplex 1	34	578 MHz	100 kW	horizontální	28. července 2008
2. března 2020	DVB-T	Multiplex 2	48	690 MHz	100 kW	horizontální	31. října 2008
2. března 2020	DVB-T2	Přechodová síť 12	31	554 MHz	100 kW	horizontální	27. června 2017
4. srpna 2020	DVB-T	Multiplex 3	52	722 MHz	100 kW	horizontální	15. prosince 2008

Sluneční hodiny[editovat | editovat zdroj]

V úterý 20. března 2018 byly v Bezvěrově, na jehož území se vysílač nachází, slavnostně představeny největší sluneční hodiny na území České republiky a pravděpodobně i na světě.^[6] Stožár vysílače Krašov zde plní funkci gnómonu, tedy ukazatele těchto slunečních hodin, vybudovaných na pozemku poblíž vysílače.^[6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

V noci z 25. na 26. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.^[1]

Výbuchem poškozený nárožník stožáru; nohu poškodila bleskovice, kterou připevnili sovětští vojáci. Stožár stál na třech nohách. Nárožník byl nejprve nejprve provizorně a později definitivně pracovníky Škoda Plzeň. Po opravě stožáru byla zničená noha zachována jako květináč na schodišti vedoucím do provozu vysílače.
Budova eneregetického přístavku zničená okupačními vojsky Varšavské smlouvy. Vlevo stožár vysílače, vpravo parabolické antény radioreleových spojů.
Budova eneregetického přístavku zničená okupačními vojsky
Budova eneregetického přístavku zničená okupačními vojsky
Zničená okna vysílacího sálu a maringotky po výbuchu, vlevo stožár vysílače.
Vysílací sál, zdemolovaný kontrolní a ovládácí pult VKV vysílačů (rozhlasových vysílačů Československo 1 a Československo 2) Terčem se stala každá svítící kontrolka nebo pohybující se ručička měřicího přístroje.
Vysílací sál, detail s viditelnými zásahy střel ze samopalu.

Nejbližší vysílače[editovat | editovat zdroj]

Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:

	Klínovec 45,4 km	Buková hora 111 km
Zelená hora 50 km		Cukrák 91,6 km


		Kleť 152,7 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ČEKANOVÁ, Markéta. Noc hrůzy na vysílači Krašov: v srpnu 1968 se Češi báli Rusů, ti zas čerta. deník.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
↑ https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vysilac-krasov-okupace-srpen-1968-plzensko-vojak-tank.A180821_422183_plzen-zpravy_vb
↑ Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
↑ Plzeňský kraj | Televize zadarmo [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
↑ ^a ^b BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Krašov na Wikimedia Commons
Fotogalerie na stránkách obce Bezvěrov Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine.
Panoramatický pohled ze stožáru

[:1-1] ČEKANOVÁ, Markéta. Noc hrůzy na vysílači Krašov: v srpnu 1968 se Češi báli Rusů, ti zas čerta. deník.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.

[2] ttps://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vysilac-krasov-okupace-srpen-1968-plzensko-vojak-tank.A180821_422183_plzen-zpravy_vb

[3] Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.

[4] fmscan.org [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.

[5] Plzeňský kraj | Televize zadarmo [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.

[:0-6] BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

České televizní a rozhlasové vysílače

hlavní vysílače ČRa	Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)

hlavní vysílače DB	Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)

AM vysílače	Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)

ostatní vysílače	Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)

kategorie