Vysílač Krašov
Vysílač Plzeň – Krašov | |
---|---|
Stožár vysílače Krašov | |
Základní informace | |
Kóta | 711 m n. m. |
Výstavba | 1958 – 1960 (původní), 1979 – 1981 (nový) |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský kraj |
Okres | Plzeň-sever |
Souřadnice | 49°59′44″ s. š., 13°4′46″ v. d. |
Vysílač Krašov | |
Technické informace | |
Výška stavby | 347,5 m |
Stav | funkční |
Vysílané stanice | |
DVB-T2 | MUX 21 (K26), MUX 22 (K34), MUX 23 (K31) |
Rádia FM | ČRo Radiožurnál (89,1), Rádio Impuls (91,4), ČRo Vltava (95,6), ČRo Dvojka (101,7), Frekvence 1 (104,1) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vysílač Krašov se nachází v Plzeňském kraji v obci Bezvěrov mezi vesnicemi Bezvěrov a Krašov, asi 35 km severozápadně od Plzně.
Kotvený stožár vysílače Krašov měří 347,5 m (původní stožár měřil 305 m, v roce 1974 pak dosáhl výšky 312,5 m).
Stavba vysílače probíhala v letech 1958 až 1960. Dne 25. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1] Následkem silného větru, koroze a silných mrazů došlo počátkem noci z 1. na 2. ledna 1979 k přetržení kotevního lana a následné havárii anténního nosiče a stožár musel být odstřelen.[2] Po odstřelu zbylo z vysílače padesátimetrové torzo. Po odstřelení vysílače byli obyvatelé západních Čech bez televizního signálu.[1] Výstavba nového stožáru probíhala v letech 1979 až 1981.
Tento vysílač je po vysílači Liblice B u Českého Brodu druhou nejvyšší stavbou v Česku, jeho dvojče vysílač Kojál je o dva metry nižší.
Vysílání
[editovat | editovat zdroj]V současné době lze z vysílače přijímat:
Televize
[editovat | editovat zdroj]Přehled televizních multiplexů vysílaných z Krašova:[3][4]
Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | Spuštěno | |
---|---|---|---|---|---|---|
DVB-T2 | Multiplex 21 | 26 | 514 MHz | 100 kW | horizontální | 29. března 2018 / 4. února 2020* |
DVB-T2 | Multiplex 22 | 34 | 578 MHz | 100 kW | horizontální | 2. března 2020 |
DVB-T2 | Multiplex 23 | 31 | 554 MHz | 100 kW | horizontální | 5. srpna 2020 |
*Multiplex 21 vysílal od 29. března 2018 do 4. února 2020 jako přechodová síť 11, poté došlo pouze k formální změně názvu bez změny parametrů.
Rozhlas
[editovat | editovat zdroj]Stanice | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | |
---|---|---|---|---|
FM | 89,1 MHz | ČRo Radiožurnál | 89 kW | horizontální |
FM | 91,4 MHz | Rádio Impuls | 72 kW | horizontální |
FM | 95,6 MHz | ČRo Vltava | 89 kW | horizontální |
FM | 101,7 MHz | ČRo Dvojka | 89 kW | horizontální |
FM | 104,1 MHz | Frekvence 1 | 68 kW | horizontální |
Ukončené vysílání
[editovat | editovat zdroj]Analogová televize
[editovat | editovat zdroj]Přechod z analogového vysílání na digitální probíhal od 30. října 2008 do 30. září 2009.
Vypnuto | Stanice | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace |
---|---|---|---|---|---|
30. září 2009 | TV Nova | 10 | 210,25 MHz | 105 kW | horizontální |
30. září 2009 | ČT1 | 31 | 551,25 MHz | 427 kW | horizontální |
30. října 2008 | ČT2 | 48 | 687,25 MHz | 427 kW | horizontální |
Digitální televize DVB-T
[editovat | editovat zdroj]Vypínání DVB-T a přechod na DVB-T2 probíhal od února do srpna 2020.[5]
Vypnuto | Multiplex | Kanál | Kmitočet | Výkon (ERP) | Polarizace | Spuštěno | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
4. února 2020 | DVB-T | Multiplex 1 | 34 | 578 MHz | 100 kW | horizontální | 28. července 2008 |
2. března 2020 | DVB-T | Multiplex 2 | 48 | 690 MHz | 100 kW | horizontální | 31. října 2008 |
2. března 2020 | DVB-T2 | Přechodová síť 12 | 31 | 554 MHz | 100 kW | horizontální | 27. června 2017 |
4. srpna 2020 | DVB-T | Multiplex 3 | 52 | 722 MHz | 100 kW | horizontální | 15. prosince 2008 |
Sluneční hodiny
[editovat | editovat zdroj]V úterý 20. března 2018 byly v Bezvěrově, na jehož území se vysílač nachází, slavnostně představeny největší sluneční hodiny na území České republiky a pravděpodobně i na světě.[6] Stožár vysílače Krašov zde plní funkci gnómonu, tedy ukazatele těchto slunečních hodin, vybudovaných na pozemku poblíž vysílače.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]V noci z 25. na 26. srpna 1968 vysílač vážně poškodila výbušninami i střelnými zbraněmi sovětská okupační armáda. Škoda na vysílači činila přibližně 75 milionů Kčs, což byla nejvyšší škoda, způsobená jednou akcí sovětských vojsk v roce 1968.[1]
-
Výbuchem poškozený nárožník stožáru; nohu poškodila bleskovice, kterou připevnili sovětští vojáci. Stožár stál na třech nohách. Nárožník byl nejprve nejprve provizorně a později definitivně pracovníky Škoda Plzeň. Po opravě stožáru byla zničená noha zachována jako květináč na schodišti vedoucím do provozu vysílače.
-
Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky Varšavské smlouvy. Vlevo stožár vysílače, vpravo parabolické antény radioreleových spojů.
-
Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky
-
Budova energetického přístavku zničená okupačními vojsky
-
Zničená okna vysílacího sálu a maringotky po výbuchu, vlevo stožár vysílače.
-
Vysílací sál, zdemolovaný kontrolní a ovládácí pult VKV vysílačů (rozhlasových vysílačů Československo 1 a Československo 2) Terčem se stala každá svítící kontrolka nebo pohybující se ručička měřicího přístroje.
-
Vysílací sál, detail s viditelnými zásahy střel ze samopalu.
Nejbližší vysílače
[editovat | editovat zdroj]Nejbližší významné vysílače a vzdálenost k nim:
Klínovec 45,4 km |
Buková hora 111 km |
|||
Zelená hora 50 km |
Cukrák 91,6 km | |||
Kleť 152,7 km |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ČEKANOVÁ, Markéta. Noc hrůzy na vysílači Krašov: v srpnu 1968 se Češi báli Rusů, ti zas čerta. deník.cz [online]. 2020-08-21 [cit. 2020-08-23]. Dostupné online.
- ↑ https://www.idnes.cz/plzen/zpravy/vysilac-krasov-okupace-srpen-1968-plzensko-vojak-tank.A180821_422183_plzen-zpravy_vb
- ↑ Přehled platných individuálních oprávnění – televizní vysílače | Český telekomunikační úřad. www.ctu.cz [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
- ↑ fmscan.org [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
- ↑ Plzeňský kraj | Televize zadarmo [online]. [cit. 2020-08-06]. Dostupné online.
- ↑ a b BLAŽEK, Ivan. V Bezvěrově na Plzeňsku mají největší sluneční hodiny v ČR a nejspíš i na světě. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2018-03-20 [cit. 2018-03-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-03-21.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysílač Krašov na Wikimedia Commons
- Fotogalerie na stránkách obce Bezvěrov Archivováno 22. 3. 2014 na Wayback Machine.
- Panoramatický pohled ze stožáru