Žižkovský vysílač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žižkovský vysílač

Věž Žižkovského vysílače
Základní informace
Konstrukce rozhledny ocelobetonová
Kóta paty rozhledny 258,4 m n. m.
Rok vzniku 19851992
Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Praha
Souřadnice
Žižkovský vysílač
Red pog.svg
Žižkovský vysílač
Žižkovský vysílač, Praha
Technické informace
Výška stavby 216 m
Počet schodů schodiště je jen nouzové
Počet výtahů 3
Počet vyhlídkových
plošin
1
Stav přístupná
Poznámka
nejvýše položená vyhlídková plošina v ČR (93 m)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Trikolóra na Žižkovské věži v noci

Žižkovský vysílač (též Žižkovská televizní věž, Žižkovská věž či TVPM) je jednou z pražských dominant a současně nejvyšší stavbou (216 m) ve městě, obsahuje tedy i nejvyšší stabilní bod ve městě – kótu 474 m n. m. Leží na rozhraní Žižkova a Vinohrad, v oblasti Mahlerových sadů. Byla postavena v letech 19851992 Inženýrskými a průmyslovými stavbami Ostrava podle návrhu architekta Václava Aulického, statika Jiřího Kozáka a Alexe Béma.[1][2]

Majitelem věže a provozovatelem vysílací části je společnost České Radiokomunikace, a.s.

Technický popis[editovat | editovat zdroj]

Samotné technické řešení přineslo několik novinek a dokonce i patentů.

Základová železobetonová deska, o průměru 30 m a tloušťce 4 m, se nalézá v hloubce 15 m pod původním povrchem. Svislá konstrukce se skládá ze tří válcových ocelových tubusů, z nichž dva vedlejší (jeden s nouzovým schodištěm, druhý se služebním výtahem) mají průměr 4,8 m a dosahují společně výšky 134 metrů. Hlavní tubus (se dvěma rychlovýtahy) má průměr 6,4 m a přechází do anténního nástavce sahajícího do výšky 216 metrů. Tubusy jsou tvořeny soustřednými ocelovými rourami, jejichž meziprostor tloušťky cca 30 cm je vylit betonem.[2][3][4]

Na tyto svislé tubusy jsou pak zavěšeny tři kabiny s trojramenným půdorysem: ve výšce 66 metrů se nachází panoramatická restaurace „Oblaca“ (s barem a bistrem), ve výšce 93 metrů vyhlídková kabina s dohledností až 100 km a nejvýše je umístěna (veřejnosti běžně nepřístupná) kabina s vysílací technikou. Při rekonstrukci v letech 2011–2012 vzniklo přímo nad restaurací luxusní hotelové apartmá[5], změny se dotkly i Mahlerových sadů v blízkém okolí věže.

Z anténního nástavce vysílá digitálně jedenáct televizních a osm rozhlasových stanic. Analogové televizní vysílání bylo definitivně ukončeno 30. dubna 2009, analogově v pásmu VKV odtud vysílá šest rozhlasových stanic. Dále jsou zde vysílače mobilních operátorů a také se zde měří kvalita ovzduší v Praze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Plány[editovat | editovat zdroj]

Vysílač v žižkovské zástavbě

Od roku 1974 se datovala potřeba výkonného vysílače rozhlasového a televizního signálu pro obyvatele Prahy. Osazení vysílače do Petřínské rozhledny bylo nutno chápat jako provizorium a tak tehdejší Ministerstvo spojů už od roku 1975 prosazovalo stavbu 160 m vysokého stožáru – také na Petříně, aby podnik Kovoslužba nebyl nucen přesměrovávat antény desetitisícům domácností. Tomuto nápadu se však silně a účinně bránili památkáři, kteří roku 1984 definitivně uspěli a po delších debatách byla pro vysílač vybrána lokalita (tehdy zpustlých) Mahlerových sadů.[6]

Tehdy bylo vypočteno, že pro dokonalé pokrytí Prahy signálem ze Žižkova musí být anténa nejméně ve výšce 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval zhruba dvacet různých návrhů, např. štíhlý hyperboloid nebo „jehlu s jablkem“. Přes tlak radiokomunikací, které by se spokojily s obyčejným železobetonovým stožárem a kabinou, nakonec roku 1984 zvítězila světově unikátní[pozn. 1] futuristická varianta subtilní a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Autor tehdy úspěšně argumentoval tím, že jednostožárový železobetonový vysílač by byl příliš masivní a v pražském ovzduší by materiál velmi rychle degradoval. Třísloupová ocelobetonová konstrukce tak znamená mnohem menší zásah do pražského panoramatu, má vyšší aerodynamickou stabilitu a její technické provedení, s ochrannými laminátovými vrstvami, přinese i vyšší užitnou hodnotu a trvanlivost.[4]

Výstavba[editovat | editovat zdroj]

Základní kámen vysílače byl položen v říjnu 1985. Výstavba neprobíhala nijak rychle, navíc ji doprovázely mnohé spory a negativní hodnocení: například situování stavby na místě bývalého židovského hřbitova si vynutilo dohled představitelů Židovské obce při výkopových pracích a nalezené ostatky byly posléze pohřbívány na Novém židovském hřbitově na Olšanech, což ovšem nebylo ze strany stavitele dodržováno a došlo tak k definitivnímu zničení cenných hrobů a náhrobků bez jakékoliv možn osti dokumentace Památkovým ústavem či židovským muzeem.[7]

Projednávala se také hrozba elektromagnetického zatížení okolí, kterou však zvláštní komise vyvrátila, protože výkon vysílače byl hluboko pod přísnými hygienickými limity[8]. Zněly i nekompromisní hlasy požadující zbourání vysílače, ty se však neprosadily a tak mohla být postupně osazována vysílací technika. V březnu 1991 započal zkušební vysílací provoz, od 3. května 1991 (38 let a 2 dny po oficiálním zahájení TV vysílání v Československu) přešel do standardního režimu a 17. února 1992 byl vysílač, resp. jeho restaurační a vyhlídková část, oficiálně otevřen pro veřejnost.[3][4]

Miminka[editovat | editovat zdroj]

V roce 2000 bylo na pilíře umístěno dílo Davida Černého zvané „Miminka“ (anglicky „Babies“), v počtu 10 miminek, znázorňující batolata lezoucí nahoru a dolů. Protože se údajně setkalo s pozitivním ohlasem, bylo v roce 2001 nainstalováno natrvalo. Není to jediný umělecký počin, který věž vyprovokovala: režisér Jan Němec ve vysílači natočil některé scény filmu V žáru královské lásky.

Dne 2. října 2017 byly mimina z vysílače sundány pro jejich údržbu a obnovu.[9] Ta bude probíhat až do jara 2018.

Nasvícení[editovat | editovat zdroj]

Od 22. května 2006, u příležitosti 125. výročí povýšení Žižkova na město a 15. výročí zprovoznění vysílače, je vysílač každý den různobarevně nasvícen ve spodních částech plošin, a to zpravidla v barvách státní trikolóry (které v době instalace byly zároveň i firemními barvami Českých Radiokomunikací coby provozovatele a majitele věže).[10]

Rekonstrukce[editovat | editovat zdroj]

V letech 2011 až 2012 prošla Žižkovská věž velkou rekonstrukcí. V roce 2010 si objekt pronajala společnost Oreathea, která se rozhodla přestavět interiéry. Na jaře 2011 začala rekonstrukce, byly odstraněny zbytečné místnosti. Došlo k modernizaci všech vnitřních prostor, především restaurace a vyhlídky. Uvnitř věže vznikl luxusní hotel s jedním pokojem a dvěma lůžky. Po rekonstrukci věže došlo také k revitalizaci jejího okolí, například přilehlého parku.

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

Stavba je kontroverzní, neboť kvůli ní byl zničen Starý olšanský židovský hřbitov, na jehož místě stojí.[11]

V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[12]

Pozitivní ohlas nebyl všeobecný, podle australského serveru VirtualTourist.com je žižkovský vysílač druhou nejošklivější stavbou světa (hned po baltimorském divadlu[pozn. 2])[13] a batolata Davida Černého jsou v popisu výslovně zmíněna takto: „Je už sama o sobě dost ošklivá, ale malé lezoucí děti od výtvarníka Davida Černého ji z hrůzného pohledu proměnily v něco, nad čím už opravdu nevěřícně kroutíte hlavou“.[14] Sám Černý považuje vysílač za něco divného, protlačeného bolševikem,[8] naopak Aulický tvrdí, že vysílač na Žižkově vznikl komunistům navzdory.[6]

Tím, že byl vysílač stavěn na konci éry reálného socialismu, vysloužil si mezi veřejností nejméně dvě posměšné přezdívky narážející na představitele strany a vlády: „Jakešův prst“ se vztahoval na generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, „Biľakova jehla“ zase na člena předsednictva FS ČSSR Vasila Biľaka, původem vyučeného krejčího[8]. Další přezdívky jako „raketa“ a Bajkonur pak už jen odkazovaly na štíhlý vysoký tvar tubusů, připomínající kosmickou raketu před startem.

 Vysílané stanice[editovat | editovat zdroj]

Televize[editovat | editovat zdroj]

Přehled televizních multiplexů vysílaných z Žižkovského vysílače:[15]

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
DVB-T Multiplex 1 53 730 MHz 32 vertikální
DVB-T Multiplex 2 41 634 MHz 32 vertikální
DVB-T Multiplex 3 59 778 MHz 32 vertikální
DVB-T Regionální síť 8 51 714 MHz 5 vertikální
DVB-T2 Přechodová síť 12 31 554 MHz 32 vertikální

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. T. č. není známo, že by v té době existovalo podobné řešení vysílacích a komerčních prostor kdekoliv ve světě.
  2. Baltimorské divadlo Morris A. Mechanic Theatre nebylo již nějakou dobu používáno a bylo poté, v roce 2015 až lednu 2016, strženo.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. JANČAR, Rostislav. Uvnitř Žižkovské věže, kde se 20 let nesmělo fotit. iDnes.cz [online]. 2012-2-17 [cit. 2012-2-17]. Dostupné online.  
  2. a b Žižkovská televizní věž a vysílač v Praze-Žižkově - fandovské stránky
  3. a b ČTK. Žižkovský vysílač funguje už dvě desetiletí. [[1]] [online]. 2012-02-16 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.  
  4. a b c VÁŇA, Radek. Nepřehlédnutelný žižkovský vysílač. [[2]] [online]. 2009-08-27 [cit. 2013-09-14]. Dostupné online.  
  5. MĚŘIČKA, Aleš. Z ošklivého "Jakešova prstu" je sídlo luxusu. V žižkovském vysílači bude i domácí sluha. [noviny] [online]. 2012-10-30 [cit. 2015-03-01]. Dostupné online.  
  6. a b MALINDA, Jan. Bajkonur a auta na Petříně? Tak mohla vypadat Praha.... iDnes.cz [online]. 2007-02-16 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.  
  7. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
  8. a b c ŠVARC, Petr. Jak Jakešův prst navždy změnil panorama Prahy. iDnes.cz [online]. 2006-03-03 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.  
  9. Mimina z žižkovské věže jdou na údržbu, vrátí se na jaře. Archiweb.cz [online]. 2017-10-02 [cit. 2017-10-02]. Dostupné online.  
  10. České radiokomunikace věnují Pražanům stálé slavnostní osvětlení žižkovské věže. [[3]] [online]. 2006-05-22 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.  
  11. http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/kvuli-zizkovske-televizni-vezi-byl-znicen-zidovsky-hrbitov--1282518
  12. Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu, Český rozhlas, 20. 12. 2012
  13. Žižkovská věž je druhou nejošklivější stavbou světa. ČT24 [online]. 2009-11-20. Dostupné online.  
  14. Žižkovský vysílač je druhou nejošklivější stavbou světa. Aktuálně.cz [online]. 2009-11-20 [cit. 2013-09-13]. Dostupné online.  
  15. Český telekomunikační úřad - Zemské digitální televizní a rozhlasové vysílání v ČR. dtv.ctu.cz [online].  [cit. 2017-05-09]. Dostupné online.  (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]