Vysílač Blaw-Knox Liblice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Základní informace
Konstrukce vysílačeBlaw-Knox
Výstavba19361937
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresKolín
Souřadnice
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice
Vysílač Blaw-Knox Liblice, Česko
Technické informace
Výška stavby280,4 m m
Stavstržen
Rádia AMČRo Praha (639 kHz)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysílač Blaw-Knox Liblice byl 280,4 metrů vysoký kotvený stožár, sloužící jako vysílač. Postaven byl v roce 1937 a sloužil až do roku 1972, kdy byl odstřelen.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První vysílač, později označovaný jako Liblice A, byl v Liblicích uveden do provozu již roku 1931. Během třicátých let se ve světě rozmohla výstavba tzv. protiúnikových antén typu Blaw Knox.[1] V ČSR byl postaven tento vysílač mezi 14. srpnem 1936 a 22. únorem 1937. Vysílač postavila Standard Báňská a hutní společnost – mostárna Karlovy huti v Lískovci u Frýdku a firma B. Belady.[2] Stavbu vedla americká firma Standart Elektric Dorns.[3] Stavba byla ukončena 6. října 1937.

Na konci druhé světové války, 8. května 1945, došlo k přestřelce s nacistickými vojáky, v níž 18 vlastenců zahynulo.[4] Krátce po druhé světové válce byl nejvyšší kotvenou stavbou světa.

V roce 1958 byla celá vysílací technologie nahrazena přístroji domácí provenience (TESLA) a vysílač byl kromě středovlného vysílání stanice Praha pověřen rušením dlouhovlného signálu ze zahraničí (Deutsche Welle). Navázal tak na svoji činnost za války, kdy odsud Němci rušili v dlouhovlném pásmu 191 kHz vysílání ze zahraničí.[5]

Byl prohlášen za technickou památku. V roce 1972 bylo rozhodnuto o postavení vysílače Liblice B na místě tohoto vysílače. Dne 17. listopadu 1972 ve 14:02 hod byl za velké pozornosti veřejnosti tento vysílač odstřelen, aby uvolnil místo současné stavbě.[6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednalo se o anténový stožár typu Blaw Knox o výšce 280,4 m, který stál na jediném porcelánovém izolátoru a kotven byl 8 lany. Na vrcholu byla 33 m dlouhá výsuvná tyč, která sloužila k přesnému dolaďování antény.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUČERA, Jakub. Jaká je nejvyšší stavba v České republice? Z jejího vrcholu je vidět až do Alp. ČtiDoma.cz [online]. 2018-12-20 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  2. WWW.LIBLICE.ESTRANKY.CZ. Vysílací stanice. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  3. Liblické vysílačky | Chotýš.cz – zastávka ve světové pavučině. www.chotys.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  4. WWW.LIBLICE.ESTRANKY.CZ. 2. světová válka. Obec Liblice [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  5. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; KLADNĚ, Středočeská vědecká knihovna v. Vysílač Liblice. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  6. Cesty a památky. www.cestyapamatky.cz [online]. Start:2008- [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]