Bohumil Belada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. arch. Bohumil Belada
Rodné jménoBohumil Karel Belada
Narození15. listopadu 1874
Křivsoudov
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí31. října 1964 (ve věku 89 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materPolytechnika v Praze
Povolánístavitel, technik a architekt
ChoťEmilie Beladová
PříbuzníAntonín Belada (bratr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bohumil Karel Belada (15. listopadu 1874 Křivsoudov[1]31. října 1964 Praha) byl český architekt, stavitel a podnikatel. Za svou kariéru vypracoval se svou firmou celou řadu staveb na území Čech, především pak v Praze. Specializoval se především na přípravu povrchu pro stavbu budov, kanalizační sítě a projekty vodárenských staveb. V roce 1926 předložil ve spolupráci s inženýrem Vladimírem Listem pražským zastupitelům návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí pod názvem Podzemní rychlá dráha pro Prahu, který se stal částečnou předlohou podoby pozdějšího pražského metra.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Mládí a praxe[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v městečku Křivsoudov nedaleko Vlašimi do rodiny pekaře Aloise Belady a Terezie roz. Staňkové. Navštěvoval gymnázium v Jihlavě, posléze přestoupil na pražské gymnázium v Ječné ulici. V 90. letech 19. století studoval stavitelství na pražské polytechnice. Po ukončení studia roku 1898 sbíral několik praktické zkušenosti u stavební firmy z Budapešti, realizující např. stavbu pozdějšího pražského mostu Legií. Posléze absolvoval několikaletý stipendijní pobyt v Evropě a USA. Činnými staviteli bylo rovněž jeho bratři Antonín a Karel. Po návratu z cest nastoupil k vídeňské firmě C. Korte realizující vodní stavby. Zde se podílel např. na stavbě vodárny v lázních Baden-Reichenau, první čističky odpadních vod v Rakousko-Uhersku či na realizaci lázeňských vrtů v Trenčianských Teplicích a na dalších místech.

Od roku 1910 podnikal samostatně, roku 1920 se pak spojil s bratrem Antonínem a společnost změnila název na Ing. Bohumil Belada a spol. Firma realizovala pozemní i vodní stavby, specializovala se pak především na stavbu vodáren, vodovodních zařízení či hydroelektráren v řadě českých měst. Vedle samostatně realizovaných projektů byla jednou z největších zakázek firmy hydrogeologický průzkum příprava povrchu pro stavbu Strahovského stadionu.[3] Rovněž ve 20. letech 20. století provedla výstavbu rodinné vily Bohumila Belady na vrcholu srázu nad pražskými Košíři podle návrhu arch. Jana Chládka. Ve 30. letech 20. století provedla společnost rovněž několik armádních stavebních zakázek pro stavbu armádních objektů, mj. tzv. řopíků, menších pěchotních bunkrů budovaných u hranic s Německem jakožto součást obranného opevnění Československa.

Belada byl rovněž autorem odborné literatury z oboru vodárenství.

Busty Vladimíra Lista a Bohumila Belady (vpravo) ve vestibulu stanice Muzeum

Návrh pražského metra[editovat | editovat zdroj]

Ve spojení s inženýrem brněnské techniky Vladimírem Listem společně vypracovali pozoruhodný návrh možné podoby pražského metra. Ten odmítal tehdy prosazovanou variantu výstavby linek podzemní tramvaje a prosazoval metro dle vzoru evropských měst. List vypracoval technické parametry tělesa dráhy, Belada pak na základně zkoumání vhodného podloží koordinoval trasování linek. Výsledkem byla koncepce čtyř linek metra, předložená roku 1926 pražskému primátorovi Karlu Baxovi. Ačkoliv se výstavbu metra podařilo v Praze vinou organizačních neshod a příchodem druhé světové války realizovat až začátkem 70. let 20. století, byl návrh Lista a Belady jednou ze stěžejních koncepcí, ze kterých tvůrci sítě metra posléze vycházeli (zejména v trajektorii trasy metra A).

Po únoru 1948 bylo Beladovo podnikání znárodněno. Vila byla jeho rodině zabavena a posléze se z ní stalo pražské velvyslanectví Indonésie.

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Bohumil Belada zemřel 31. října 1964 v Praze ve věku 89 let.

Roku 1992 byly Listovi a Beladovi odhaleny busty ve vestibulu stanice metra Muzeum, které jejich vizionářský projekt připomínají.[4]

Dílo (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Schéma tohoto projektu
  3. Bohumil Belada – Pražský pantheon. prazskypantheon.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 
  4. WWW.COSMOTRON.CZ, IPAC: Cosmotron Bohemia, s r o-; KLADNĚ, Středočeská vědecká knihovna v. Belada, Bohumil, 1874-1964. ipac.svkkl.cz [online]. [cit. 2021-07-26]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VLČEK, Pavel (ed.): Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]