Přeskočit na obsah

Okres Kolín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Okres Kolín
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Kolín
KrajStředočeský
StátČeskoČesko Česko
LAU 1CZ0204
ISO 3166-2CZ-204
SPZ (1960–2001)KO
Zeměpisné souřadnice
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha747,55 km²[1]
Počet obyvatel108 281 (2025)[2]
Hustota zalidnění144,8 obyv./km²
Počet ORP2
Počet POÚ5
Počet obcí90
z toho 6 měst
a 3 městyse
Okres Kolín na mapě
Další údaje
Kód okresu3204
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled obecních znaků okresu Kolín
Centrum okresního města
Výstava Mezi kmeny a státem. Velmožský hrob (dvojhrob) z Kolína, 850-900 n. l.

Okres Kolín je okres ve východní části Středočeského kraje. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Kolín, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvod obce s rozšířenou působností Český Brod.

Ze středočeských okresů sousedí na jihu s okresem Kutná Hora, na západě s okresem Praha-východ a na severu s okresem Nymburk. Dále hraničí na východě s okresem Hradec Králové z Královéhradeckého kraje a s okresem Pardubice z Pardubického kraje.

Charakteristika okresu

[editovat | editovat zdroj]

Okres se skládá ze dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Kolín a Český Brod), které se dále člení na pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Kolín, Český Brod, Pečky, Týnec nad Labem a Kouřim). Největšími městy jsou Kolín (33 tisíc obyvatel), Český Brod (7 tisíc obyvatel) a Pečky (5 tisíc obyvatel).

Povrch okresu je mírně zvlněný, tvořený převážně úrodnou nížinou kolem řeky Labe. Ze severu sem zasahuje Středolabská tabule, na jihu zčásti Benešovská pahorkatina a Hornosázavská pahorkatina. Nejvyšším bodem je Kamenný vrch (456 m n. m.). Rozloha okresu činí 744 km², z toho v roce 2019 činila 74 % zemědělská půda a jen 12,7 % lesy. Jde proto o nejméně zalesněný okres v kraji.[3]

Charakterem jde o okres průmyslově-zemědělský. Polabská krajina umožňuje intenzivní rostlinnou výrobu a v průmyslu dominuje elektrotechnika, strojírenství nebo polygrafie. Nejvýznamnějším zaměstnavatelem je ovšem automobilka TPCA v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry.[3] Na území okresu zasahuje na dvou místech dálnice D11, dále silnice I. třídy I/2, I/12 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/108, II/113, II/125, II/245, II/272, II/330, II/322, II/327, II/328, II/329 a II/334. Železniční tratě procházející tímto okresem jsou : Praha – Česká Třebová, Kolín – Havlíčkův Brod, Praha – Lysá nad Labem – Kolín, Kolín–Ledečko, Pečky – Bošice – Bečváry/Kouřim, Poříčany–Nymburk.

Na území okresu zasahují národní přírodní rezervace Kněžičky a Libický luh. Dále jsou zde národní přírodní památky Žehuňský rybník a mokřady V jezírkách. Nejvíce kulturních památek se nachází v Kolíně, např. chrám sv. Bartoloměje, a v Kouřimi, kde se mj. dochovalo původní městské opevnění. Vojenskou historii regionu reprezentují Lipanská mohyla jako upomínka bitvy u Lipan a dva památníky bitvy u Kolína, které jsou umístěny na vrchu Bedřichov a u obce Křečhoř.[3]

Seznam obcí a jejich částí

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam obcí v okrese Kolín.

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.

Barchovice (Hryzely Radlice) Bečváry (Červený Hrádek Hatě Horní Jelčany Poďousy) Bělušice Břežany I (Chocenice) Břežany II Býchory Cerhenice (Cerhýnky) Církvice Černíky Červené Pečky (Bohouňovice I Bojiště Bořetice Dolany Opatovice) Český Brod (Liblice Štolmíř) Dobřichov Dolní Chvatliny (Horní Chvatliny Mančice) Dománovice Doubravčice Drahobudice Grunta Horní Kruty (Bohouňovice II Dolní Kruty Přestavlky Újezdec) Hradešín Choťovice Chotutice Chrášťany (Bylany Chotouň) Jestřabí Lhota Kbel (Kbílek) Klášterní Skalice Klučov (Lstiboř Skramníky Žhery) Kolín (Kolín I Kolín II Kolín III Kolín IV Kolín V Kolín VI Sendražice Štítary Šťáralka Zibohlavy) Konárovice Kořenice (Chotouchov Pučery) Kouřim (Molitorov) Krakovany (Božec) Krupá (Syneč) Krychnov Křečhoř (Kamhajek Kutlíře) Kšely Libenice Libodřice Lipec Lošany (Lošánky) Malotice (Lhotky) Masojedy Mrzky Nebovidy (Hluboký Důl) Němčice Nová Ves I (Ohrada) Ohaře Ovčáry Pašinka Pečky (Velké Chvalovice) Plaňany (Blinka Hradenín Poboří) Pňov-Předhradí (Klipec Pňov Předhradí) Polepy Polní Chrčice Polní Voděrady Poříčany Přehvozdí Přistoupim Přišimasy (Horka Skřivany) Radim Radovesnice I Radovesnice II (Rozehnaly) Ratboř (Sedlov Těšínky) Ratenice Rostoklaty (Nová Ves II) Skvrňov Starý Kolín (Bašta) Svojšice (Bošice Nová Ves III) Tatce Tismice (Limuzy) Toušice (Mlékovice) Třebovle (Borek Království Miškovice) Tři Dvory Tuchoraz Tuklaty (Tlustovousy) Týnec nad Labem (Lžovice Vinařice) Uhlířská Lhota (Rasochy) Veletov Velim (Vítězov) Velký Osek Veltruby (Hradišťko I) Vitice (Dobré Pole Hřiby Chotýš Lipany Močedník) Volárna Vrátkov Vrbčany Zalešany (Přebozy) Zásmuky (Doubravčany Nesměň Sobočice Vršice) Žabonosy Ždánice Žehuň Žiželice (Hradišťko II Končice Kundratice Loukonosy Pod Vinicí Zbraň)

Změna hranice okresu

[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu 1996 přešly k okresu obce z okresu Nymburk:[4]

Od 1. ledna 2007 byly k okresu připojeny obce Choťovice, Pňov-Předhradí, Tatce a Žehuň z okresu Nymburk a naopak obec Vrbová Lhota byla převedena do okresu Nymburk.[5]

Do okresu Praha-východ bylo z okresu Kolín od 1. ledna 2007 převedeno město Kostelec nad Černými lesy a obce Černé Voděrady, Jevany, Konojedy, Kozojedy, Nučice, Oleška, Oplany, Prusice, Stříbrná Skalice, Štíhlice, Vlkančice, Výžerky a Vyžlovka.[5]

K 1. lednu 2021 byla z okresu Nymburk do okresu Kolín převedena obec Černíky.[6]

  1. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  3. 1 2 3 Charakteristika okresu Kolín [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  4. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  5. 1 2 Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
  6. Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]