Strahovský tunel
| Strahovský tunel | |
 Vjezd do Strahovského tunelu na Smíchově | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Místo | Praha |
| Silnice | Městský okruh |
| Překonávaná překážka | Strahov a Petřín |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′46,37″ s. š., 14°23′16,43″ v. d. |
| 1. portál |
Mimoúrovňová křižovatka Malovanka, Praha |
| 2. portál | Smíchov, Praha |
| Provozní délka | 2004 m |
| Počet dopr. tubusů | 2 (3. nedokončený) |
| Výstavba | |
| Geologická sondáž | 1979 |
| Zahájení stavby | 1980 |
| Dokončení | 1997 |
| Otevření | 1997 |
| 1. tubus | |
| Zahájení stavby 1. tubusu | 1980 |
| Dokončení 1. tubusu | 1997 |
| Otevření 1. tubusu | 1997 |
| 2. tubus | |
| Zahájení stavby 2. tubusu | 1985 |
| Dokončení 2. tubusu | 1997 |
| Otevření 2. tubusu | 1997 |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Strahovský tunel je silniční tunel v Praze, který vede ze Smíchova pod Strahovem (pod Strahovským stadionem) a vyúsťuje na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice. Na severní straně tunelu dále navazuje Brusnický tunel, který je součástí tunelového komplexu Blanka ústícího na trojském břehu Vltavy. Je součástí pražského Městského okruhu. Je dlouhý 2004 m, z toho ražená část má délku 1544 m. Byl první a nejdelší stavbou svého druhu v Česku.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Uvnitř ho tvoří 2 tubusy, každý má 2 jízdní pruhy 3,5 m široké. Stavba byla zahájena v roce 1985 (ražení průzkumné štoly od roku 1979). Původně bylo plánováno postavit po etapách celkem tři tubusy, zatím byly dokončeny jen dva (západní a střední) a dostavba východního, z něhož je postaven pouze severní a jižní hloubený rozplet, se prozatím neplánuje. Po roce 1989 došlo ke změnám na jižní straně, když místo vyústění do Smíchova byl navržen most přes Plzeňskou ulici (dnes Mozartův most) a tunel Mrázovka. Tunel byl dostavěn v roce 1997, otevřen v listopadu téhož roku.
Strahovský tunel je součástí Ochranného systému metra, v případě potřeby jej uzavřou tlakové uzávěry na obou koncích, které jsou konstruovány tak, aby odolaly tlakovému výbuchu. Spojení s trasou B pak zajišťuje štola. V případě nouze by se do tohoto krytu mohlo ukrýt 15 tisíc osob.[1]
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a Žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[2]
MÚK Malovanka[editovat | editovat zdroj]
Strahovský tunel se napojuje na pokračování tunelu Blanka v mimoúrovňové křižovatce Malovanka.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Podívejte se do tunelů atomového krytu pod Strahovem
- ↑ Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu, Český rozhlas, 20. 12. 2012
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Strahovský tunel na Wikimedia Commons
