Strahovský tunel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Strahovský tunel
Vjezd do Strahovského tunelu na Smíchově
Vjezd do Strahovského tunelu na Smíchově
Základní údaje
Stát Česko Česko
Místo Praha
Silnice Pražský městský okruh
Zeměpisné souřadnice
1. portál Mimoúrovňová křižovatka
Malovanka
, Praha
2. portál Smíchov, Praha
Provozní délka 2,004 km
Počet dopr. tubusů 2 (3. nedokončený)
Výstavba
Geologická sondáž 1979
Zahájení stavby 1980
Dokončení 1997
Otevření 1997
1. tubus
Zahájení stavby 1. tubusu 1980
Dokončení 1. tubusu 1997
Otevření 1. tubusu 1997
2. tubus
Zahájení stavby 2. tubusu 1985
Dokončení 2. tubusu 1997
Otevření 2. tubusu 1997
 

Strahovský tunel je silniční tunel v Praze, který vede ze Smíchova pod Strahovem (pod Strahovským stadionem) a vyúsťuje na hranici čtvrtí Břevnov a Střešovice. Na severní straně tunelu dále navazuje Brusnický tunel, který je součástí tunelového komplexu Blanka ústícího na trojském břehu Vltavy. Je důležitou součástí pražského Městského okruhu. Je dlouhý 2004 m, z toho ražená část má délku 1544 m. Byl první a nejdelší stavbou svého druhu v Česku.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Severní portál – v levé části je prostor pro nerealizovaný východní tubus

Uvnitř ho tvoří 2 tubusy, každý má 2 jízdní pruhy 3,5 m široké. Stavba byla zahájena v roce 1985 (ražení průzkumné štoly od roku 1979). Původně bylo plánováno postavit po etapách celkem tři tubusy, zatím byly dokončeny jen dva (západní a střední) a dostavba východního, z něhož je postaven pouze severní a jižní hloubený rozplet, se prozatím neplánuje. Po roce 1989 došlo ke změnám na jižní straně, když místo vyústění do Smíchova byl navržen most přes Plzeňskou ulici (dnes Mozartův most) a tunel Mrázovka. Tunel byl dostavěn v roce 1997, otevřen v listopadu téhož roku.

Strahovský tunel je součástí Ochranného systému metra, v případě potřeby jej uzavřou tlakové uzávěry na obou koncích, které jsou konstruovány tak, aby odolaly tlakovému výbuchu. Spojení s trasou B pak zajišťuje štola. V případě nouze by se do tohoto krytu mohlo ukrýt 15 tisíc osob.[1]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

V revolučním kvasu na přelomu 80. a 90. let přišel publicista Jaroslav Veis s populárním řešením dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a Žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu. Po letech bylo autorství této myšlenky přisuzováno Ludvíku Vaculíkovi.[2]

MÚK Malovanka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Mimoúrovňová křižovatka Malovanka.
Vyústění Strahovského tunelu z místa nad tunelem Mrázovka

Nyní probíhá výstavba pokračování městského okruhu stavbou MÚK Malovanka. Tato část okruhu napojí již zprovozněný Strahovský tunel na pokračování tunelu Blanka.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Podívejte se do tunelů atomového krytu pod Strahovem
  2. Jaroslav Veis: O žižkovské věži a pražském tunelu, Český rozhlas, 20. 12. 2012

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]