Nový židovský hřbitov na Olšanech
| Nový židovský hřbitov na Olšanech | |
 Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň | |
| Lokalita | |
|---|---|
| Stát |
 Česko |
| Kraj | hlavní město Praha |
| Městská část | Praha 3 |
| Obec | Žižkov |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′52,69″ s. š., 14°28′33,45″ v. d. |
| Specifikace | |
| Výstavba | 1889–1890 |
| Užívání | hřbitov udržován, pohřbívá se |
| Počet hrobů | asi 100 000 |
| Odkazy | |
| Oficiální web | http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494 |
| Kód památky | 40250/1-1330 (PkMISSezObr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov,[1] tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Na západě jej ohraničuje ulice Jana Želivského, na jihu ulice Izraelská (novodobý název, původně úsek ulice Nad vodovodem), na severu areál bývalého nákladového nádraží Žižkov. Zaujímá plochu 101 430 m2.[2] Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v Česku.[1] Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[3]
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890.[2] Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý židovský hřbitov na Žižkově. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.[2]
Ačkoli byl projektován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve 20. letech rozšířen,[4] načež se v roce 1933 rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.[2]
Obřadní síně[editovat | editovat zdroj]
Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 1891–1893.[2] Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu,[2] jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.
Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann.[4]
Náhrobky[editovat | editovat zdroj]
V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.[4] Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka,[5] Jiří Orten, Ota Pavel,[6] František R. Kraus, Arnošt Lustig, Lenka Reinerová,[7] malíři Jiří Kars, Max Horb, zpěvák Ladislav Blum, rabín Gustav Sicher a mnoho dalších.
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ a b c d e f Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-23]. Identifikátor záznamu 152306 : Nový židovský hřbitov. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d pamatky.kehilaprag.cz. pamatky.kehilaprag.cz [online]. [cit. 2012-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-05.
- ↑ Židovské muzeum Praha:Hrob Franze Kafky
- ↑ Mapy.cz:Hrob Oty Pavla
- ↑ Pražský literární dům:Hrob Lenky Reinerové
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Nový židovský hřbitov
Hrob Franze Kafky
Rodinná hrobka Bondyů, autor Josef Fanta, kol. 1900
Jan Kotěra: hrobka rodiny Elbogenů, 1901, (hrob 35-0-26)
Fritz Lehmann: náhrobek Leopolda Wurma, před 1934 (hrob 29-14-1)
Hrob Oty Pavla
.jpg)
