Nový židovský hřbitov na Olšanech
| Nový židovský hřbitov na Olšanech | |
|---|---|
 Nový židovský hřbitov na Olšanech, vstupní brána a obřadní síň |
|
| Místo | |
| stát |  Česká republika |
| kraj | Praha |
| okres | Praha 3 |
| obec | Žižkov |
| zeměpisné souřadnice | 50°4′52,69″ s. š., 14°28′33,45″ v. d. |
| Základní informace | |
| užívání | hřbitov udržován, pohřbívá se |
| Architektonický popis | |
| výstavba | 1889–1890 |
| Specifikace | |
| kapacita | asi 100 000 |
| Odkazy | |
| oficiální web | http://pamatky.kehilaprag.cz/node/494 |
 multimediální obsah na Commons |
|
Nový židovský hřbitov na Olšanech, známý též jako Nový židovský hřbitov,[1] tvoří samostatnou část komplexu Olšanských hřbitovů v Praze na Žižkově. Rozkládá se mezi ulicemi Jana Želivského a Izraelská na ploše 101 430 m2.[2] Svou rozlohou a počtem náhrobků je největším židovským hřbitovem v České republice.[1] Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Od svého založení až dodnes slouží jako hlavní pražský židovský hřbitov.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hřbitov byl založen v roce 1889 na ploše 74 037 m2 a slavnostně otevřen 6. července 1890.[2] Stalo se tak poté, co byl uzavřen starý žižkovský židovský hřbitov. První pohřeb se zde však konal již o dva dny dříve, 4. července.[2]
Ačkoli byl plánován na 100 000 hrobů, tedy asi na 100 let, musel být již ve 20. letech rozšířen,[4] načež se v roce 1933 rozrostl o nový urnový hřbitov s vlastní obřadní síní.[2]
Obřadní síně[editovat | editovat zdroj]
Na hřbitově se nacházejí dvě obřadní síně. Původní novorenesanční síň, jež stojí na nejvyšším místě hřbitova při hlavním vstupu do areálu, navrhli architekti Bedřich Münzberger a Alfons Wertmiler a byla postavena v letech 1891–1893.[2] Za ní se nachází takzvaný dům očisty bejt tahara a márnice v klasicistním stylu,[2] jež sloužily potřebám pohřebního bratrstva.
Druhá obřadní síň se nalézá v nové, východní části hřbitova. Pochází z roku 1933 a ve funkcionalistickém stylu ji navrhl architekt Leopold Ehrmann.[4]
Náhrobky[editovat | editovat zdroj]
V areálu hřbitova se dochovalo asi 25 000 náhrobků.[4] Nacházejí se tu památníky a symbolické hroby obětí holokaustu. Místo posledního odpočinku zde našla řada významných osobností politiky, kultury i průmyslu, například příslušníci rodiny Petschků, Waldesů a rodiny Bondy, spisovatelé Franz Kafka,[5] Jiří Orten, Ota Pavel,[6] František R. Kraus, Arnošt Lustig, Lenka Reinerová,[7] malíři Jiří Kars, Max Horb a řada dalších.
Mezi zdejšími náhrobními kameny je celá řada umělecky cenných náhrobků navržených předními architekty, jako byli Antonín Balšánek, Josef Fanta, Otto a Karl Kohnové, Jan Kotěra, Fritz Lehmann, Max Spielmann, Jan Štursa, Josef Zasche a další.
V roce 2001 byla ve volném prostoru nové části hřbitova odhalena symbolická tumba, do níž byly uloženy ostatky exhumované na místě nejstaršího pražského židovského hřbitova, v prostoru takzvané Židovské zahrady.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Rozkošná, Blanka, Jakubec, Pavel. Židovské památky Čech. 1. vyd. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0
- ↑ a b c d e f Pařík, Arno, Hamáčková, Vlastimila, Cabanová, Dana, Kliment Petr. Pražské židovské hřbitovy . 1. vyd. Praha: Židovské muzeum v Praze, 2003. 131 s. ISBN 80-85608-69-3
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-01-31]. Katalogové číslo 152306 : Nový židovský hřbitov. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].
- ↑ a b c d pamatky.kehilaprag.cz
- ↑ Židovské muzeum Praha:Hrob Franze Kafky
- ↑ Mapy.cz:Hrob Oty Pavla
- ↑ Pražský literární dům:Hrob Lenky Reinerové
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Nový židovský hřbitov
-
Hrob Franze Kafky
-
Jan Kotěra: hrobka rodiny Elbogenů, 1901, (hrob 35-0-26)
-
Fritz Lehmann: náhrobek Leopolda Wurma, před 1934 (hrob 29-14-1)
-
Hrob Oty Pavla
.jpg)
