DVB-T

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Schéma přenosového řetězce DVB-T

DVB-T (z anglického Digital Video Broadcasting – Terrestrial) je standard digitálního televizního vysílání přes pozemní vysílače.

Popis technologie[editovat | editovat zdroj]

Settopbox pro dekódování DVB-T signálu Cabletech URZ0083

Na rozdíl od analogového vysílání jsou programy v reálném čase převáděny do datového toku a společně komprimovány (v současnosti se pro komprimaci obrazu používá formát MPEG-2 Video a MPEG-4 AVC), což umožňuje daleko lepší využití frekvenčního spektra. Prakticky to znamená, že na jednom kanále místo jedné televizní stanice vysílá tzv. multiplex, který může obsahovat hned několik televizních stanic, rozhlasových stanic a doplňkových služeb, ke kterým patří zejména EPG (Electronic Program Guide, Elektronický programový průvodce), superteletext, popř. další interaktivní služby (on-line nákupy, hlasování, e-mail, jednoduché hry).

Pro ukládání českých znaků v EPG a titulcích se používá znaková sada ISO/IEC 6937

Technologicky velmi příbuzné jsou formáty:

  • DVB-S (Digital Video Broadcasting – Satellite) pro digitální vysílání ze satelitu
  • DVB-C (Digital Video Broadcasting – Cable) pro digitální vysílání v kabelových sítích
  • DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handheld) pro digitální vysílání v mobilních (telefonních) sítích

DVB-T v ČR[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Česká DVB-T.

V Česku je celkem patnáct multiplexů: 4 základní (1-4), 8 regionálních (RS1-RS8) a 3 přechodové DVB-T2-HEVC (11-13).

Kanály[editovat | editovat zdroj]

Následující převodní tabulka zobrazuje číslo kanálu a jeho kmitočet v megahertzech (MHz).

Kanál (K) Frekvence Kanál (K) Frekvence
21 474 MHz 41 634 MHz
22 482 MHz 42 642 MHz
23 490 MHz 43 650 MHz
24 498 MHz 44 658 MHz
25 506 MHz 45 666 MHz
26 514 MHz 46 674 MHz
27 522 MHz 47 682 MHz
28 530 MHz 48 690 MHz
29 538 MHz 49 698 MHz
30 546 MHz 50 706 MHz
31 554 MHz 51 714 MHz
32 562 MHz 52 722 MHz
33 570 MHz 53 730 MHz
34 578 MHz 54 738 MHz
35 586 MHz 55 746 MHz
36 594 MHz 56 754 MHz
37 602 MHz 57 762 MHz
38 610 MHz 58 770 MHz
39 618 MHz 59 778 MHz
40 626 MHz 60 786 MHz

kde:

  • odstup kanálů je vždy 8 MHz.
  • dříve se využívaly i kanály 61 až 69, ale poté kmitočtové pásmo převzaly mobilní sítě LTE.
  • po kompletním přechodu na DVB-T2 se pro TV vysílání přestanou používat kanály 49 až 60.[1]

DVB-T využívá COFDM na rozdělení datového toku multiplexu na dílčí datové toky vysílané na několika tisících subnosných v rámci jednoho kanálu.

Z tabulky vyplývá, že uvedené kanály (21.–69.) využívají celé novější UHF pásmo analogové televize: Celý jeho definiční rozsah 470–862 MHz (IV.–V. pásmo) pokrývají beze zbytku.


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Televizniweb.cz [online]. 2019-11-25 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. (česky) 
  • Vše, co jste chtěli vědět o digitální TV a báli jste se zeptat. iDNES.cz [online]. [cit. 2008-10-23]. Dostupné online. 
  • Digitální vysílání může začít již letos. eArchiv.cz [online]. [cit. 2010-12-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]