Frekvence

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Frekvence (dříve kmitočet) je fyzikální veličina, která udává počet opakování periodického děje za daný časový úsek. Například v obvodu střídavého proudu takto označujeme počet kmitů napětí či proudu za jednotku času. V televizní technice se pořád označuje jako kmitočet.

Frekvence[editovat | editovat zdroj]

Vztah k jiným veličinám[editovat | editovat zdroj]

Mezi frekvencí \nu a časovou periodou T platí vztah

\nu = \frac{1}{T}

Při popisu kmitání a vlnění se používá také úhlová frekvence (úhlový kmitočet)

\omega = 2\pi\nu = \frac{2\pi}{T}

Frekvence a délka vlny[editovat | editovat zdroj]

Vlnová délka (délka vlny) se určí podle vzorce \lambda=\frac{v}{f}, jednotky [m; m/s, Hz], kde v je rychlost šíření vlnění v prostředí, \lambda délka vlny a f frekvence. Pro elektromagnetické vlnění ve vakuu je v=c rychlost světla ve vakuu, pro zvukové vlny jde o rychlost zvuku v daném prostředí.

Dřívější užití v rozhlasovém vysílání[editovat | editovat zdroj]

Dříve se místo frekvence (resp. kmitočtu) např. nosné vlny rozhlasových stanic udávala délka vlny. Údaj vysíláme na vlně 183 m tedy znamenal vysílání s nosnou frekvencí 1640 kHz. Před užíváním jednotky Hz se také používala zkratka cykly tedy např. 100 MHz se označovalo jako 100 Mega cyklů (cykly za 1 s). Názvy megacykly a kilocykly dnes nepoužíváme i přesto, že velikost jednotky je stejná. Dnes používáme označení jednotku Hz a její násobky. Udávání frekvence pomocí délky vlny je považováno za zastaralé. Užitečná je ale její znalost u nižších frekvencí, protože ovlivňuje vhodnou velikost antén a schopnost průniku překážkami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo frekvence ve Wikislovníku

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEČÁSEK, Sláva. Radiotechnika do kapsy. Praha 1 : SNTL, 1981. Kapitola Základní elektrotechnické vztahy, s. 16.  

Související články[editovat | editovat zdroj]