Elektromagnetické záření

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Elektromagnetické vlnění)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Část viditelného spektra

Elektromagnetické záření (viz též elektromagnetické vlny) je příčné postupné vlnění magnetického a elektrického pole tedy elektromagnetického pole. Elektromagnetickým zářením se zabývá obor fyziky nazvaný elektrodynamika, což je podobor elektromagnetismu. Infračerveným zářením, viditelným světlem a ultrafialovým zářením (viz níže) se zabývá optika.

Jakýkoli elektrický náboj pohybující se s nenulovým zrychlením vyzařuje elektromagnetické vlnění. Když vodičem (nebo jiným objektem, např. anténou) prochází střídavý elektrický proud, vyzařuje elektromagnetické záření o frekvenci proudu. Na elektromagnetické záření se stejně jako na cokoliv jiného dá nahlížet jako na vlnu nebo proud částic. Jako vlnu je charakterizuje rychlost šíření (rovná rychlosti světla ve vakuu) a vlnová délka (nebo frekvence). Částicí elektromagnetického vlnění je foton. Energie fotonu E = hf, kde h = 6,626×10−34 J·s = 4,14×10−15 eV·s je Planckova konstanta, f je frekvence.

Elektromagnetické pole může ve vodiči indukovat napětí a naopak, toho se využívá v anténách. Elektromagnetické vlnění mohou pohlcovat molekuly, přijatá energie se bude přeměňovat na teplo. Dochází zde k proměně jedné formy energie na jinou formu (formy) energie. Toho se využívá v mikrovlnné troubě.

Vlastním přenašečem elektrické energie je právě elektromagnetické pole jako takové (nikoliv tedy ani napětí ani proud, což jsou pouze vnější projevy tohoto pole).

Druhy elektromagnetického záření[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Elektromagnetické spektrum.

Řazeno sestupně podle vlnové délky (tedy vzestupně podle frekvence):

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]