Rádiové vlny
Rádiové vlny (též rádiové záření) jsou částí spektra elektromagnetického záření s vlnovými délkami od 1 milimetru až po tisíce kilometrů. Vzniká mimo jiné v obvodu střídavého proudu, k němuž je připojena anténa. Rychlost šíření rádiových vln je v prostoru přibližně rovna rychlosti světla ve vakuu. V případě jiných prostředí závisí na indexu lomu.
Dělení[editovat | editovat zdroj]
Podle frekvence se radiové vlny dělí na tak zvaná vlnová pásma. Jednotlivá pásma se výrazně liší přenosovou kapacitou i dosahem.
Extrémně dlouhé vlny (EDV)[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Extremely low frequency waves (ELF), o frekvencích 300 Hz až 3 kHz.
Velmi dlouhé vlny (VDV)[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Very low frequency waves (VLF), o frekvencích 3 až 30 kHz. Námořní navigace, meteorologické služby.
Dlouhé vlny (DV), kilometrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Low frequency waves (LF). mají frekvence 30 až 300 kHz. Použití pro rozhlasové dlouhé vlny, radiokomunikace, meteorologické služby.
Střední vlny (SV), hektometrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Medium Waves (MW) nebo Medium frequency waves (MF). SV mají frekvence 0,3 – 3 MHz a běžně se používají k přenosu rozhlasového vysílání (SV), radionavigaci a komunikaci na malé a střední vzdálenosti.
Krátké vlny (KV), dekametrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky High Frequency waves (HF) nebo také Short Wave (SW) jsou kmity o frekvencích 3 – 30 MHz. Radiokomunikace na střední a velké vzdálenosti, rozhlasové krátké vlny, amatérská pásma.
Velmi krátké vlny (VKV), metrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Very High Frequency waves (VHF) jsou kmity o frekvencích 30 – 300 MHz. Na těchto vlnách se vysílá frekvenčně modulované rozhlasové vysílání a některé televizní kanály (I., II. a III. tel. pásmo).
Ultra krátké vlny (UKV), decimetrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky Ultra High Frequency waves (UHF), o frekvencích 0,3 – 3 GHz. Vysílají se na nich další televizní kanály (IV. a V. pásmo) a digitální televize. Pracují zde i další radiokomunikační služby (mobilní telefony, Wi-Fi, ), GPS, vojenská komunikace.
Super krátké vlny (SKV), centimetrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky super high frequency waves (SHF). Frekvence 3 až 30 GHz. Radiolokace, radioreléové spoje, telekomunikace, satelitní spojení, satelitní televize.
Extrémně krátké vlny (EKV), milimetrové vlny[editovat | editovat zdroj]
Anglicky extremely high frequency waves (EHF). Frekvence 30 až 300 GHz. Přistávací a říční radiolokátory, letecké výškoměry, radary.
Rozhlasové vysílání[editovat | editovat zdroj]
Rozhlasové vysílání využívá pásma dlouhých, středních, krátkých a velmi krátkých vln. V pásmu velmi krátkých vln se používá frekvenční modulace (FM), v ostatních pásmech amplitudová modulace (AM). Na rozhlasových přijímačích bývá někdy místo označení pásma označení druhu modulace a toto označení se někdy neprávně používá i pro označení odpovídajícího vlnového pásma.
Využití[editovat | editovat zdroj]
Rádiové vlny slouží především ke komunikaci, a to v mnoha různých podobách. Následující tabulka zobrazuje rozdělení rádiových vln na jednotlivá pásma a jejich využití:
| Název pásma | Zkratka | Značení ITU | Frekvence Vlnová délka |
Příklady využití |
|---|---|---|---|---|
| < 3 Hz 100,000 km |
||||
| Extrémně nízká frekvence | ELF | 1 | 3–30 Hz 100,000 km – 10,000 km |
Komunikace s ponorkami |
| Super nízká frekvence | SLF | 2 | 30–300 Hz 10,000 km – 1000 km |
Komunikace s ponorkami |
| Ultra nízká frekvence | ULF | 3 | 300–3000 Hz 1000 km – 100 km |
Komunikace v dolech |
| Velmi nízká frekvence | VLF | 4 | 3–30 kHz 100 km – 10 km |
Komunikace s ponorkami, bezdrátové měřiče pulsu |
| Nízká frekvence | LF | 5 | 30–300 kHz 10 km – 1 km |
Navigace, časové signály, AM vysílání (dlouhé vlny) |
| Střední frekvence | MF | 6 | 300–3000 kHz 1 km – 100 m |
AM vysílání (střední vlny) |
| Vysoká frekvence | HF | 7 | 3–30 MHz 100 m – 10 m |
Krátkovlnné vysílání a amatérské rádio |
| Velmi vysoká frekvence | VHF | 8 | 30–300 MHz 10 m – 1 m |
FM rádiové (velmi krátké vlny; pásmo OIRT: 65 až 74 MHz; pásmo CCIR: 87 až 108 MHz (v USA a v Evropě), od 76 MHz do 108 MHz (v Japonsku))[1],[2], Televizní vysílání a radioamatérské vysílání (144-146 MHz). |
| Ultra vysoká frekvence | UHF | 9 | 300–3000 MHz 1 m – 100 mm |
Televizní vysílání, radioamatérské vysílání (430-440 MHz, 1240-2300 MHz, 2300-2450 MHz), mobilní telefony, Wi-Fi, komunikace typu země-vzduch nebo vzduch-vzduch |
| Super vysoká frekvence | SHF | 10 | 3–30 GHz 100 mm – 10 mm |
Mikrovlnná zařízení, Wi-Fi, většina moderních radarů a radioamatérské vysílání (3,4-3,41 GHz, 5,65-5,850 GHz, 10-10,5 GHz, 24-24,25 GHz) |
| Extrémně vysoká frekvence | EHF | 11 | 30–300 GHz 10 mm – 1 mm |
Radioastronomie, vysokorychlostní mikrovlnný přenos dat a radioamatérské vysílání (47-47,2 GHz) |
| IR | Více než 300 GHz < 1 mm |
Noční vidění - infračervené spektrum |
Radioastronomie[editovat | editovat zdroj]
Rádiové záření přijímané z vesmíru pomocí radioteleskopů umožňuje zkoumání mnoha vzdálených objektů, jako například supernov a pulsarů.