Rádiové vlny
Rádiové vlny (méně často rádiové záření) jsou elektromagnetické vlny tvořící část elektromagnetického spektra s nejnižšími frekvencemi. Rozsah frekvencí je od technických aplikací střídavého proudu s 30-50 Hz, až po nejvyšší frekvence v oblasti mikrovln 300 GHz. Odpovídající vlnové délky ve vakuu jsou tisíce kilometrů až 1 milimetr. Rychlost šíření rádiových vln je stejná jako rychlost šíření světla.[1]
Dle standardního dělení spadají do oblasti rádiových vln i mikrovlny, protože i ty se využívají v oblasti komunikace.[2] Kategorie rádiových vln pak zahrnuje celé spektrum bezdrátové komunikace (rádiová, televizní, mobilní komunikace, bezdrátový internet, satelitní navigace apod.).
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Rádiové vlny jsou elektromagnetickým zářením, které vzniká okolo elektricky nabitých částic pohybujících se s nenulovým zrychlením.[3] Vzniká tak například v LC obvodu střídavého proudu a je-li k němu připojena anténa, mohou se rádiové vlny šířit do okolí. Přirozeně vysílá záření v oblasti rádiových vln i Slunce nebo planeta Jupiter.[4][5]
Vztah frekvence a vlnové délky
[editovat | editovat zdroj]Frekvence a vlnová délka jsou vzájemně nepřímo úměrné veličiny. Při přechodu elektromagnetické vlny z vakua například do vody, se změní vlnová délka záření i rychlost šíření, pouze frekvence zůstane stejná. Proto se jednotlivá vlnová pásma jednoznačně dělí podle frekvence. Vlnová délka se pro stejnou frekvenci může lišit v závislosti na prostředí, kterým vlna prochází.[6]
Dělení na vlnová pásma
[editovat | editovat zdroj]Oblast rádiových vln se dělí podle frekvence na vlnová pásma. Jednotlivá pásma se liší přenosovou kapacitou i dosahem.
Extrémně dlouhé vlny (EDV)
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Extremely low frequency waves (ELF), o frekvencích 300 Hz až 3 kHz.
Velmi dlouhé vlny (VDV)
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Very low frequency waves (VLF), o frekvencích 3 až 30 kHz. Námořní navigace, meteorologické služby.
Dlouhé vlny (DV), kilometrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Low frequency waves (LF). mají frekvence 30 až 300 kHz. Použití pro rozhlasové dlouhé vlny, radiokomunikace, meteorologické služby.
Střední vlny (SV), hektometrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Medium Waves (MW) nebo Medium frequency waves (MF). SV mají frekvence 0,3 – 3 MHz a běžně se používají k přenosu rozhlasového vysílání (SV), radionavigaci a komunikaci na malé a střední vzdálenosti.
Krátké vlny (KV), dekametrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky High Frequency waves (HF) nebo také Short Wave (SW) jsou kmity o frekvencích 3 – 30 MHz. Radiokomunikace na střední a velké vzdálenosti, rozhlasové krátké vlny, amatérská pásma.
Velmi krátké vlny (VKV), metrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Very High Frequency waves (VHF) jsou kmity o frekvencích 30 – 300 MHz. Na těchto vlnách se vysílá frekvenčně modulované rozhlasové vysílání (FM) a některé televizní kanály (dnes již opouštěné I., II. a III. tel. pásmo), různé mobilní radiostanice včetně leteckých a lodních.
Ultrakrátké vlny (UKV), decimetrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky Ultra High Frequency waves (UHF), o frekvencích 0,3 – 3 GHz. Vysílají se na nich televizní kanály (IV. a V. pásmo), dnes především digitální televize. Pracují zde i další radiokomunikační služby jako mobilní telefony, Wi-Fi, GPS, vojenská komunikace.
Super krátké vlny (SKV), centimetrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky super high frequency waves (SHF). Frekvence 3 až 30 GHz. Radiolokace, radioreléové spoje, telekomunikace, satelitní spojení, satelitní televize.
Extrémně krátké vlny (EKV), milimetrové vlny
[editovat | editovat zdroj]Anglicky extremely high frequency waves (EHF). Frekvence 30 až 300 GHz. Přistávací a říční radiolokátory, letecké výškoměry, radary.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Rádiové vlny sloužily nejprve především ke komunikaci (nejprve morseovou abecedou pro radiotelegrafii, později analogovým přenosem hlasu – vysílačka). Nověji jsou rádiové přenosy využívány pro přenos dat, protože komunikace probíhá často digitálně.
Rozhlasové vysílání
[editovat | editovat zdroj]Rozhlasové vysílání využívá pásma dlouhých, středních, krátkých a velmi krátkých vln. V pásmu velmi krátkých vln se používá frekvenční modulace (FM), v ostatních pásmech amplitudová modulace (AM). Na rozhlasových přijímačích bývá někdy místo označení pásma označení druhu modulace a toto označení se někdy neprávně používá i pro označení odpovídajícího vlnového pásma (např. VKV). Od konce 20. století se prosazují digitální způsoby modulace (DAB/DAB+, DRM a další), vesměs na kratších VKV vlnách.
Pásma rádiových vln
[editovat | editovat zdroj]Následující tabulka zobrazuje rozdělení rádiových vln na jednotlivá pásma a jejich využití:
| Název pásma | Zkratka | Značení ITU | Frekvence Vlnová délka |
Příklady využití |
|---|---|---|---|---|
| < 3 Hz 100,000 km |
||||
| Extrémně nízká frekvence | ELF | 1 | 3–30 Hz 100,000 km – 10,000 km |
Komunikace s ponorkami |
| Super nízká frekvence | SLF | 2 | 30–300 Hz 10,000 km – 1000 km |
Komunikace s ponorkami |
| Ultra nízká frekvence | ULF | 3 | 300–3000 Hz 1000 km – 100 km |
Komunikace v dolech |
| Velmi nízká frekvence | VLF | 4 | 3–30 kHz 100 km – 10 km |
Komunikace s ponorkami, bezdrátové měřiče pulsu |
| Nízká frekvence | LF | 5 | 30–300 kHz 10 km – 1 km |
Navigace, časové signály, AM vysílání (dlouhé vlny) |
| Střední frekvence | MF | 6 | 300–3000 kHz 1 km – 100 m |
AM vysílání (střední vlny) |
| Vysoká frekvence | HF | 7 | 3–30 MHz 100 m – 10 m |
Krátkovlnné vysílání a amatérské rádio |
| Velmi vysoká frekvence | VHF | 8 | 30–300 MHz 10 m – 1 m |
FM rádiové (velmi krátké vlny; pásmo OIRT: 65 až 74 MHz; pásmo CCIR: 87 až 108 MHz (v USA a v Evropě), od 76 MHz do 108 MHz (v Japonsku))[7],[8], Televizní vysílání a radioamatérské vysílání (144-146 MHz). |
| Ultra vysoká frekvence | UHF | 9 | 300–3000 MHz 1 m – 100 mm |
Televizní vysílání, radioamatérské vysílání (430-440 MHz, 1240-2300 MHz, 2300-2450 MHz), mobilní telefony, Wi-Fi, komunikace typu země-vzduch nebo vzduch-vzduch |
| Super vysoká frekvence | SHF | 10 | 3–30 GHz 100 mm – 10 mm |
Mikrovlnná zařízení, Wi-Fi, většina moderních radarů a radioamatérské vysílání (3,4-3,41 GHz, 5,65-5,850 GHz, 10-10,5 GHz, 24-24,25 GHz) |
| Extrémně vysoká frekvence | EHF | 11 | 30–300 GHz 10 mm – 1 mm |
Radioastronomie, vysokorychlostní mikrovlnný přenos dat a radioamatérské vysílání (47-47,2 GHz) |
| IR | Více než 300 GHz < 1 mm |
Radioastronomie
[editovat | editovat zdroj]Rádiové záření přijímané z vesmíru pomocí radioteleskopů umožňuje zkoumání mnoha vzdálených objektů, jako například supernov a pulsarů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HAKR, Miloslav. Elektromagnetické vlny. ceskyradioklub.cz [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online.
- ↑ HAKR, Miloslav. Radiové spektrum. ceskyradioklub.cz [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Pole pohybujícího se náboje. fyzsem.fjfi.cvut.cz [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Rádiové Slunce – Wikina. www.wikina.cz [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online.
- ↑ JANÁK, Zdeněk. Studium rádiových bouří na Slunci a Jupiteru [online]. Brno: MUNI, Přírodovědecká fakulta, 2009 [cit. 2025-05-27]. Dostupné online.
- ↑ Akustika – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2025-05-26]. Dostupné online.
- ↑ Měnič kmitočtu k VKV radiopřijímači z pásma CCIR do pásma OIRT
- ↑ Vysílání v pásmu VKV OIRT
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu rádiové vlny na Wikimedia Commons
