Analogový signál

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Analogový signál je dán spojitou (nebo po částech spojitou) funkcí spojitého času. Tím se liší od signálu diskrétního, který je dán funkcí definovanou pouze v diskrétních časových okamžicích (a tvoří tak posloupnosti funkčních hodnot).

Analogové signály můžeme rozdělovat podle média, kterým jsou přenášeny. Mluvíme tak například o akustických signálech, elektrických signálech, optických signálech apod.

Geneze spojitých signálů[editovat | editovat zdroj]

Spojité signály jsou generovány spojitými procesy a systémy. Jedná se například o

  • EEG – vzniká elektrickou aktivitou mozku
  • EKG – vzniká elektrickou aktivitou srdce
  • řeč – příklad akustického signálu
  • výstup spojitého senzoru, například senzoru zrychlení
  • apod.

Zpracování spojitých signálů[editovat | editovat zdroj]

Nezávisle na druhu analogového signálu jsou používány tyto standardní algoritmy zpracování:

Digitalizace spojitých signálů[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu zpracování signálu výpočetními prostředky provádíme tzv. digitalizaci spojitých signálů. Důvody digitalizace nejsou pouze ekonomické (levnější zpracování a přenos dat), neboť s digitálním signálem můžeme zacházet tak, jak s analogovým není možné.

Příkladem je rozpoznávání řeči – zde jsou složité algoritmy aplikovatelné pouze na digitalizované signály.

Základní analogové signály[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]