Guglielmo Marconi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Guglielmo Marconi
Guglielmo Marconi
Guglielmo Marconi
Narození 25. dubna 1874
Bologna
Úmrtí 20. července 1937 (ve věku 63 let)
Řím
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater Boloňská univerzita
Povolání vynálezce, fyzik a inženýr
Ocenění Nobelova cena za fyziku (1909)
velkokříž Královského řádu Viktoriina
John Fritz Medal
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne - 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.

Marconi je považován za autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla. Založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931).

V roce 1909 obdržel společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd. Následující rok zemřel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Již během studií na univerzitě v Bologni[1] se zajímal o výsledky pokusů Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. 2. června 1896 získává patent na bezdrátový telegraf. V roce 1897 zakládá telegrafní společnost a vysílá na vzdálenost 15 km. V roce 1898 provádí spojení z palub lodí a první sportovní reportáž. 12. prosince 1901 provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Byl autorem mnoha dalších vynálezů (magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřiště, vodorovná směrová anténa a tak dále). Jeho autorství je však v některých případech sporné – americký nejvyšší soud ochranu některých jeho patentů v roce 1943 zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha : Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 40.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]