Guglielmo Marconi
Guglielmo Marconi | |
![]() | |
Rodné jméno | Guglielmo Giovanni Maria Marconi |
---|---|
Narození |
25. dubna 1874 Bologna |
Úmrtí |
20. července 1937 (ve věku 63 let) Řím |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Santa Croce |
Alma mater | Boloňská univerzita |
Ocenění |
Nobelova cena za fyziku (1909) Albert Medal (1914) Franklinova medaile (1918) IEEE Medal of Honor (1920) Medalla Plus Ultra (1928) … více na Wikidatech |
Politická strana | Národní fašistická strana |
Manžel(ka) |
Beatrice O'Brien (1905–1924) Maria Cristina Bezzi-Scali (od 1927) |
Funkce | poručík (od 1914) |
Podpis |
![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marchese Guglielmo Marconi (25. dubna 1874 Griffona u Bologne – 20. července 1937 Řím) byl italský fyzik, vynálezce, podnikatel a politik.
Marconi je považován za autora bezdrátového telegrafu, prvního způsobu radiového spojení. Ve skutečnosti si ale stejný vynález patentoval o několik let dříve Nikola Tesla. Založil několik úspěšných společností podnikajících v oboru radiotelegrafického spojení. Pro papeže Pia XI. vybudoval Radio Vatikán (provoz zahájilo v roce 1931).
V roce 1909 obdržel společně s Karlem Braunem Nobelovu cenu za fyziku. Od roku 1930 byl předsedou Italské královské akademie, v roce 1936 se stal členem Papežské akademie věd. Následující rok zemřel.
Život[editovat | editovat zdroj]
Již během studií na univerzitě v Bologni[1] se zajímal o výsledky pokusů Heinricha Hertze a pokoušel se je zopakovat. 2. června 1896 získává patent na bezdrátový telegraf. V roce 1897 zakládá telegrafní společnost a vysílá na vzdálenost 15 km. V roce 1898 provádí spojení z palub lodí a první sportovní reportáž. 12. prosince 1901 provedl první transatlantické bezdrátové spojení. Byl autorem mnoha dalších vynálezů (magnetický detektor, duplexní radiotelegrafie, rotační jiskřiště, vodorovná směrová anténa a tak dále). Jeho autorství je však v některých případech sporné – americký nejvyšší soud ochranu některých jeho patentů v roce 1943 zrušil s tím, že byly obsaženy v o deset let starších patentech Nikoly Tesly[2].
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 40.
- ↑ White, Thomas H. Nikola Tesla: The Guy Who DIDN'T "Invent Radio [online]. Earlyradiohistory.us. Dostupné online. (anglicky)
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Guglielmo Marconi ve Wikimedia Commons
- (anglicky) Marconi Calling
- (italsky) (anglicky) Radio Marconi
- Italští vynálezci
- Italští fyzici
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Členové Papežské akademie věd
- Italští křesťané
- Narození 1874
- Úmrtí 1937
- Narození 25. dubna
- Úmrtí 20. července
- Osobnosti na italských bankovkách
- Italští nositelé Nobelovy ceny
- Pohřbení v bazilice Santa Croce ve Florencii
- Zemřelí na infarkt myokardu
- Narození v Bologni
- Úmrtí v Římě
- Komunikace